Drony řízené prostřednictvím optického vlákna představují významný technologický posun ve válce na Ukrajině, zejména kvůli vyšší odolnosti vůči elektronickému boji a kvalitnějšímu přenosu obrazu. Mají ale i nevýhody jako omezený dosah či zranitelnost kabelu. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK.
Podle Vlastislava Břízy z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je hlavní výhodou těchto dronů odolnost vůči rušení. Na rozdíl od běžných FPV (First Point View) dronů nejsou řízeny bezdrátově, a proto je nelze snadno narušit prostředky elektronického boje. Právě ruská armáda přitom byla už před válkou na Ukrajině považována za jednu z nejvyspělejších v této oblasti a v konfliktu své schopnosti posílila.
„Dokáže tak účinně narušovat signál většiny dronů na frontě, což vedlo k neustálým inovacím,“ uvedl Bříza. Dodal, že ale i Ukrajina vede kvalitně elektronický boj, proto i ruská strana byla nucena podobnou technologii vyvíjet a zařadit.
Druhou zásadní výhodou je podle Břízy stabilita spojení a kvalita přenosu obrazu. Optické vlákno neovlivňují terénní překážky ani rušení, což umožňuje přesnější ovládání i ve složitém prostředí – městech nebo lesích. Nevýhodou je omezený dosah a zranitelnost kabelu, který se může poškodit nebo zamotat.
„Zatímco ještě před rokem byl efektivní dosah kolem deseti kilometrů, dnes se běžně pohybuje mezi 15 až 20 kilometry a testují se i varianty s dosahem až 50 kilometrů,“ doplnil Bříza.
Podle Břízy nelze jednoznačně určit, která strana s tímto typem dronů přišla první. Rusko však dokázalo jejich využití efektivně přetavit v taktické úspěchy. V Kurské oblasti podle něj sehrály důležitou roli při narušení ukrajinských logistických tras a zásobování.
Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky řekl, že podle jeho informací první přišlo s drony na optickém vlákně Rusko. Ukrajina ale podle něj rychle reagovala a technologii začala rozvíjet. Obnovila se tím určitá rovnováha stran. „V tomto režimu jedeme tak poslední přibližně rok,“ uvedl.
Podle Havlíčka jde o technologickou inovaci, která zvyšuje efektivitu i odolnost dronů, jejich vyřazení z činnosti je však stále možné. „Samotné optické vlákno není jediným předpokladem pro nevyřazení dronu z činnosti, hraje se také o další vnitřní součástky a komponenty,“ uvedl.
Drony na optickém vlákně podle analytiků zcela nenahrazují starší typy. Na bojišti se dál používá široká škála různých systémů a rušičky nezmizí. „Budou se stejně jako drony adaptovat,“ uvedl Havlíček.
Nevýhodou těchto dronů je podle Havlíčka kromě rizika přetržení vlákna také vyšší produkční cena, což vede ke kombinaci různých typů dronů pro různé úkoly. Zároveň upozornil, že jejich nasazení může být problematické v některých typech terénu.
Analytici se shodují, že význam dronů v moderních konfliktech dál poroste. Vývoj je podle Břízy mimořádně rychlý a nové typy i úpravy se objevují v řádu měsíců. Havlíček očekává další inovace zejména v taktické integraci dronů do bojových operací včetně využití pro zásobování či zapojení umělé inteligence.
První prototypy podobných dronů se začaly testovat po začátku invaze, využití na bojišti bylo možné pozorovat poprvé v roce 2024, o rok později se staly přirozenou součástí bojů. V únoru letošního roku web The Kyiv Independent informoval, že ruský dron na optickém vlákně poprvé dosáhl Charkova, tedy vzdálenost něco málo přes 20 kilometrů od Ruskem okupovaných území.
