Dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a jihoamerickým obchodním blokem Mercosur má vstoupit v platnost již příští týden – 1. května 2026. Kritici varují před jejími širšími dopady. Na tato rizika upozorňuje i analýza francouzského think-tanku École de guerre économique.
Dne 27. listopadu 2025 přijaly francouzské úřady v Elysejském paláci zástupce brazilského potravinářského gigantu JBS. Tato návštěva, která proběhla bez větší mediální pozornosti, podle kritiků ilustruje situaci, jež může ohrozit evropské zemědělství. Zatímco chovatelé dobytka čelí stále přísnějším ekologickým a zdravotním normám, Evropa se chystá otevřít svůj trh hráči, jehož model a metody u nich vyvolávají obavy. Europoslankyně Céline Imartová míní, že už nejde jen o vyjednávání kvót, ale o „strategickou naivitu“ vůči „trojskému koni“, který může zasáhnout společný trh.
Mechanismus postupného získávání vlivu
Mercosur není podle École de guerre économique pouze jednoduchou dohodou o volném obchodu, ale představuje nástroj asymetrické moci. Dohoda stanoví významné ústupky: 99 000 tun hovězího masa se sníženým clem a 180 000 tun drůbeže bez cel. Tato logika, shrnutá Výzkumnou službou Evropského parlamentu (EPRS) do vzorce „auta za krávy“, zvýhodňuje průmyslový export, zejména německý, na úkor evropských zemědělsko-potravinářských odvětví.
Studie uvádí, že Mercosur umožňuje vytvářet dlouhodobé pozice s cílem „učinit protivníka závislým a následně upevnit získané pozice“. Tento proces má proměňovat dostupnost živočišných bílkovin v nástroj politického tlaku. „Zaměřujeme se na normy či kvóty, ale hlavní otázkou je potravinová suverenita a zranitelnost našich dodavatelských řetězců,“ zdůrazňuje Céline Imartová v deníku JDD. Evropská unie podle studie schválila ochranná pravidla až po podpisu dohody v březnu 2026, čímž zaujala spíše defenzivní postoj, který „legitimizuje již existující asymetrii“.
JBS – kontroverze kolem brazilského giganta
V centru této ofenzivy má stát JBS, jeden z největších světových producentů masa. Skupina řízená bratry Batistovými není pouze nadnárodní společností, ale „národním šampionem“ formovaným brazilskou státní bankou BNDES. Její historie je spojena s řadou významných skandálů: čelila obviněním z korupce, nelegálního chovu na územích původních obyvatel a případů týrání zvířat. Bratři Batistaovi se ve Spojených státech „přiznali k vině v rámci kauzy korupce zahraničních veřejných činitelů“.
Navzdory období vazby si vedení společnosti zachovalo značnou schopnost manévrování a působí i v oblasti regionální diplomacie. Toto „propojení se státními strukturami“ jí podle studie umožňuje přežít střídání politických garnitur a současně posilovat globální vliv. Podle analýzy se mluví o „kartelu“, protože jatečné kapacity ovládá jen několik málo subjektů podporovaných státem.
Slabá reakce Evropy
Tváří v tvář této „ekonomické válce“ je evropská reakce podle studie nedostatečná. Analýza poukazuje na nedostatek dlouhodobého strategického uvažování v rozhodovacích strukturách i v zemědělských organizacích. Přestože existovaly právní i morální nástroje – například využití odsouzení JBS americkým ministerstvem spravedlnosti ke zpomalení její expanze – zůstaly nevyužity.
Zatímco Brusel se soustředí na legislativní proces přijímání environmentálních pravidel (Zelená dohoda pro Evropu, nařízení o odlesňování), vystavuje své producenty konkurenci, která těmto kritériím nepodléhá. „Evropské zemědělství je tak vystaveno dvojímu tlaku: oslabováno zevnitř vlastní regulací a ohrožováno zvenčí aktéry, kteří těmto omezením nepodléhají,“ poznamenává studie.
Podle autorů Evropa přijetím přístupu „vzájemně výhodné dohody“ akceptuje strukturální závislost. Studie zároveň uzavírá, že čas na pouhé konstatování problémů skončil a je nutné jednat. Varuje, že pokud Francie a Evropská unie rychle nevytvoří aktivní strategii reakce, mohou přijít o nástroje, které jim umožňují zajistit vlastní potravinové zásobování.
–etf–
