„Žijeme v nebezpečnějším světě“ a hrozby, jimž Severoatlantická aliance (NATO) čelí, „jsou značné“, což vyžaduje, aby členské státy posílily své obranné schopnosti a zajistily kolektivní bezpečnost, uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte 22. dubna.
Rutte tato slova pronesl v projevu určeném mladým inženýrům na technologické základně Aselsan v Turecku, kde zdůraznil potřebu vyvíjet silné obranné systémy s „nejlepšími schopnostmi“, které zahrnují nejnovější technologie.
„Hrozby, jimž čelíme, jsou značné – od Arktidy po Středomoří, od vesmíru po mořské dno, od raket a dronů po sofistikované kybernetické útoky,“ konstatoval.
„Ruská válka proti Ukrajině pokračuje. Modernizace čínské armády a rozšiřování jaderného arzenálu pokračují. A Írán šíří teror a chaos, což zde v Turecku pociťujete obzvlášť silně.“
V červnu 2025 se spojenci NATO dohodli na zvýšení cílových výdajů na obranu ze 2 procent hrubého domácího produktu (HDP) na 5 procent do roku 2035, přičemž 3,5 procenta mají směřovat na základní obranu a 1,5 procenta na další související oblasti, jako je bezpečnost a infrastruktura.
Rutte uvedl, že ačkoli političtí lídři přijali závazek zvýšit výdaje na obranu, „samotné peníze … nás neudrží v bezpečí“.
„Protivzdušné obranné systémy, drony, munice, radary, kosmické kapacity a další – to je to, co nás udrží v bezpečí,“ dodal. Zdůraznil také potřebu investic do vývoje v obranném sektoru.
Podle NATO má Turecko druhou největší armádu v alianci a na obranu vynakládá více než 2 procenta HDP.
Ankara má letos v létě hostit příští summit NATO, kde bude jedním z hlavních témat zbrojení, sdělil generální tajemník později v příspěvku na síti X.
„Zrychlení obranné výroby a inovací je pro NATO nejvyšší prioritou a bude jedním z klíčových témat našeho summitu #NATOsummit v Ankaře v červenci,“ sdělil Rutte.
„V dnešním nebezpečnějším světě potřebujeme silnou obranu, abychom ochránili naši bezpečnost.“
Vztahy USA s NATO
Rutteho komentáře o potřebě vyšších výdajů přicházejí poté, co americký prezident Donald Trump řekl, že vážně zvažuje vystoupení z aliance, která byla založena v roce 1949, v raných letech studené války.
Trump v rozhovoru zveřejněném 1. dubna britským deníkem The Telegraph uvedl, že jeho žádost o pomoc v Hormuzském průlivu byla testem, kterým spojenci neprošli.
Trump označil alianci za papírového tygra. „NATO mě nikdy nepřesvědčilo,“ řekl Trump. „Vždy jsem věděl, že je to papírový tygr, a [ruský prezident Vladimir] Putin to mimochodem ví také.“
Výroky prezidenta navazují na komentáře amerického ministra zahraničí Marca Rubia z 30. března, podle něhož musí Spojené státy přehodnotit svůj vztah k NATO, protože členové nepomohli v konfliktu s Íránem.
„Máme země, jako je Španělsko, člen NATO, které jsme zavázáni bránit, a ty nám odmítají umožnit využití jejich vzdušného prostoru a ještě se tím chlubí, odmítají nám umožnit využití našich – jejich základen,“ řekl Rubio a dodal, že „existují i další země, které to udělaly“.
Podotkl, že pokud je tomu tak, „co z toho mají Spojené státy?“
Pokračoval, že ačkoli NATO podporuje, jeho podpora aliance vychází z předpokladu, že existují vzájemná ujednání.
„Ale pokud NATO spočívá jen v tom, že bráníme Evropu v případě napadení, a přitom nám odmítají poskytnout právo na využití základen, když je potřebujeme, není to příliš dobré uspořádání,“ dodal.
Na této zprávě se podílel Guy Birchall.
–ete–
