Nizozemský majitel mléčné farmy Martin Neppelenbroek se podle svých slov ocitl v bezvýchodné situaci.
Nové ekologické předpisy mu ukládají snížit stavy hospodářských zvířat o 95 procent. Domnívá se, že bude muset svou rodinnou farmu prodat.
„Nemohu provozovat farmu z pěti procent. Pro mě je to konec,“ řekl 7. července v rozhovoru pro The Epoch Times.
„Vzhledem ke všem těm nařízením ji nemohu nikomu prodat. Nikdo ji nechce koupit. [Ale] vláda ji koupit chce. A to je podle mě důvod, proč ta nařízení [zavedli].“
Neppelenbroek se takto vyjádřil při rozhovoru s Romanem Balmakovem, moderátorem pořadu „Facts Matter“ na EpochTV, během Balmakovovy nedávné cesty do Nizozemska.
Neppelenbroek upozornil, že ne všichni zemědělci se musí zbavovat takového množství dobytka.
Lidé žijící dále od oblastí chráněných v rámci dohody Evropské unie (EU) o ochraně druhů a stanovišť „Natura 2000“ mohou vlastnit více kusů dobytka.
Je to proto, že nařízení nizozemské vlády týkající se emisí oxidů dusíku a amoniaku jsou vázána na blízkost lokalit k těmto chráněným oblastem.
Zemědělci, řidiči nákladních automobilů a další lidé v celém Nizozemsku vedli proti této vizi celonárodní protesty. Částečně je podnítil také celonárodní a lokální plán na omezení emisí skleníkových plynů dusíku z 10. června.
Visí nad nimi Damoklův meč: možnost, že vláda jim zabaví majetek proti jejich vůli.
NOS Nieuws uvedl, že Christianne van der Walová, ministryně pro přírodu a dusíkovou politiku, nevyloučila vyvlastnění půdy nespolupracujících zemědělců.
Podle zprávy Zahraniční zemědělské služby amerického ministerstva zemědělství nizozemská vláda uvedla, že její postup znamená, že „ne všichni [nizozemští] zemědělci mají budoucnost“.
TIP: Nizozemsko se spojilo s WEF, aby rozvrátilo globální potravinový systém, zapojil se i Bill Gates
Na Neppelenbroekově pozemku o rozloze více než 70 akrů se prozatím nachází zhruba 130 dojnic. Jeho rodině patří již půl století.
„Jsem už druhá generace,“ řekl a dodal, že mnoho farem v Nizozemsku patří rodinám mnohem déle.
Nizozemsko má v zemědělství nadprůměrné postavení. Tato malá přímořská země patří mezi deset největších vývozců potravin na světě.
„Když nemáte mnoho prostoru, musíte ho využít co nejefektivněji,“ řekl Neppelenbroek.
„Je to delta a podnebí není ani příliš horké, ani příliš chladné. Je to ideální místo pro pěstování.“
Neppelenbroek připustil, že krávy produkují spoustu čpavku prostřednictvím svých tělesných výkalů.
Přesto „nemůžete ze znečišťování životního prostředí vinit jen jednu malou skupinu ve vaší zemi“, řekl a dodal, že zemědělci se cítí být pod velkým tlakem.
Uzavření nizozemských farem bude mít podle něj za následek, že se potraviny budou muset dovážet odjinud.
Poznamenal, že kravský hnůj může prospět zdraví půdy – rozhodně více než syntetická hnojiva, která by jej musela nahradit.
Krávy lze také krmit zbytky, které lidé nesní: „Mohou se zbavit spousty věcí, které jako lidé nemůžeme využít, a dát je do vysoce kvalitních potravin,“ dodal.
Stejně jako mnoho dalších lidí v Nizozemsku má podezření, že vláda chce využít půdu, kterou zabírá, na výstavbu bytů.
Přeloženo z původního článku newyorské redakce. (jas)
