Rusko zopakovalo výzvy k diplomatickému řešení politické krize v Nigeru, kde byl minulý měsíc při vojenském převratu svržen demokraticky zvolený prozápadní vůdce této západoafrické země.
„Podporujeme zprostředkovatelské úsilí africké komunity pomoci Nigerijcům najít řešení současné krize,“ uvedl 9. srpna mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexej Zajcev a dodal: „Věříme, že rychlé obnovení právního řádu a inkluzivní národní dialog je jedinou cestou k urovnání.“
Vyjádření Zajceva přišlo jeden den před summitem Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS), ekonomického a politického bloku 15 západoafrických zemí, včetně Nigeru.
Očekává se, že účastníci summitu, kteří se shromáždí v Abudži v Nigérii, budou diskutovat o vyhlídkách na ozbrojený zásah v Nigeru s cílem zvrátit puč proti prezidentu Mohamedu Bazoumovi. „Žádné možnosti nebyly smeteny ze stolu,“ uvedlo v prohlášení ECOWAS, které v minulosti použilo násilí při zásahu v některých členských státech.
Očekává se, že summit pravděpodobně přijme „dalekosáhlá rozhodnutí“. Zajcev k tomu podotkl, že ozbrojená intervence „pravděpodobně nepomůže dosáhnout trvalého míru v Nigeru ani stabilizovat situaci v regionu obecně“.
Prezident Bazoum byl svržen 26. července skupinou vojenských důstojníků, kteří pozastavili platnost ústavy a zavedli celostátní zákaz vycházení. O dva dny později byl armádní generál Abdourahmane Tiani prohlášen vůdci převratu za novou hlavu státu. Bazoum je od té doby držen ve své rezidenci v Niamey, hlavním městě Nigeru, ale údajně je schopen hovořit se zahraničními představiteli po telefonu.
Západní mocnosti spolu s OSN a ECOWAS od počátku odsoudily svržení Bazouma a požadovaly jeho okamžité vrácení do funkce. Vedoucí představitelé ECOWAS stanovili 30. července týdenní lhůtu pro obnovení „ústavního pořádku“ v Nigeru. Tato lhůta vypršela 7. srpna, aniž by byl požadavek splněn.
Podporu převratu vyjádřily zejména Mali a Burkina Faso – oba členové komunity. Obě země prohlásily, že by jakýkoli ozbrojený zásah v Nigeru považovaly za útok na sebe. „Nebudeme akceptovat vojenskou intervenci v Nigeru,“ uvedl v nedávných poznámkách mluvčí malijské vojenské vlády a dodal: „Závisí na tom naše přežití.“
Mali a Burkina Faso již dříve obvinily ECOWAS, že slouží západní agendě. ECOWAS vyslal minulý týden delegaci do Nigeru, kde se měla osobně setkat s vůdcem pučistů Tianim. Ten však schůzku odmítl. Naproti tomu přivítal 7. srpna společnou delegaci z Mali a Burkiny Faso.
Ve stejný den Victoria Nulandová, úřadující náměstkyně ministra zahraničí USA, navštívila Niamey, kde jednala s představiteli nového vojenského vedení země. „Tyto rozhovory byly extrémně upřímné a občas celkem obtížné, protože prosazujeme vyjednání řešení. Nebylo snadné tam získat trakci,“ vyjádřila se americká politička.
Během své návštěvy Nulandová požádala o schůzky jak s vůdcem Tianim, tak se svrženým prezidentem. Obě žádosti však byly zamítnuty.
Společné delegaci OSN a Africké unie byl 8. srpna odepřen přístup do Nigeru poté, co nové vedení země prohlásilo, že bezpečnost delegace nelze zajistit. V prohlášení také odsoudili to, co popsali jako „klima hrozící agrese proti Nigeru“. Přístup vojenské junty ztěžuje naději na diplomatické rozřešení krize v zemi.
Za Bazouma byl vnitrozemský Niger klíčovým spojencem USA v regionu a příjemcem americké vojenské a finanční pomoci. Kromě toho je partnerem Washingtonu při boji proti „islamistickým povstalcům“ a nadále hostí americké, francouzské, německé a italské jednotky.
Západní představitelé však nyní vyjadřují obavy, že změna statu quo by mohla vést k většímu ruskému vlivu, a to jak v Nigeru, tak v západoafrickém regionu obecně. Poukazují na vojenský převrat v Mali v roce 2021, po kterém byly francouzské jednotky a mírové jednotky OSN ze země vyhoštěny.
Výsledné vakuum nakonec zaplnila ruská Wagner Group, soukromá vojenská společnost s úzkými vazbami na Kreml. Americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl 8. srpna v proslovu pro BBC, že Rusko by mohlo využít současnou krizi v Nigeru k posílení své regionální pozice. „To, co se stalo… v Nigeru, nebylo podníceno Ruskem ani wagnerovci, ale… pokusili se toho využít,“ prohlásil Blinken.
V této souvislosti pozorovatelé připomínají přítomnost vlajek Ruské federace na nedávných demonstracích na podporu pučistů. Cameron Hudson, bývalý analytik amerických zpravodajských služeb a současný pracovník Centru pro strategická a mezinárodní studia se sídlem ve Washingtonu, varoval 18. července americké zákonodárce, že Moskva vede v Africe úspěšnou náborovou ofenzívu.
„Rusku se daří ve svém úsilí získat nové přátele, získat větší vliv a podkopávat západní zájmy v Africe,“ řekl Hudson Výboru pro zahraniční věci Sněmovny reprezentantů USA.
Zajcev 9. srpna odmítl tvrzení pocházející z Ukrajiny, že Rusko bylo nějakým způsobem zapojeno do nigerského převratu. „To jsou jen prázdné řeči. Dokonce ani západní partneři, kteří často bezdůvodně kritizují Rusko, nic takového neřekli,“ namítl mluvčí.
Niger je předním producentem uranu, což dále zvyšuje jeho strategický význam pro Spojené státy, Evropu, Rusko i Čínu. Večer 9. srpna obvinila nová nigerská vláda francouzská letadla z narušení jejich vzdušného prostoru ve snaze destabilizovat zemi.
Epoch Times nemohl toto tvrzení nezávisle ověřit. V článku byly použity informace od agentury Reuters.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.
