Americký prezident Donald Trump navrhl čínskému vůdci Si Ťin-pchingovi, že pokud by se osobně setkal s protestujícími, krize v Hongkongu ohledně extradičního zákona by se tím mohla vyřešit.

„Znám čínského prezidenta Si velmi dobře. Je to velký vůdce, který má velký respekt ze strany svého lidu. Je také dobrý v ,tvrdém podnikáníʻ,“ napsal Trump na svém Twitteru 15. srpna. „Nemám ŽÁDNÉ pochybnosti o tom, že pokud by chtěl prezident Si rychle a lidsky vyřešit problém v Hongkongu, může to udělat. Osobní schůzka?“

Svůj tweet o několik hodin později upřesnil v dalším tweetu: „Kdyby se prezident Si setkal přímo a osobně s protestujícími, problém v Hongkongu by měl šťastný a poučný konec. Nemám o tom pochyb.“

Někteří z prodemokratických aktivistů, mezi nimi Joshua Wong ze strany Demosisto a Lo Kin-hei, místopředseda Demokratické strany Hongkongu, návrh amerického prezidenta uvítali.

Hongkongská krize se týká vládního návrhu zákona, který by zahraničním vládám, včetně pevninské Číny, umožnil požádat Hongkong o vydání kohokoliv, kdo projíždí jeho územím nebo na jeho území trvale pobývá jako občan. Návrh byl sice pozastaven, ale nebyl zcela stažen.

Obyvatelé Hongkongu se obávají, že návrh zákona ohrožuje soudní nezávislost města. Kdokoliv by totiž mohl být potenciálně souzen čínskými soudy, které jsou proslulé nerespektováním zásad právního státu a mezinárodní úmluvy o lidských právech.

Protestující vyšli do ulic Hongkongu, aby protestovali proti extradičnímu zákonu, 9. června 2019.

Od 9. června 2019 se miliony obyvatel Hongkongu pravidelně vydávají do ulic a požadují, aby jejich místní vláda tento zákon úplně stáhla.

O deset týdnů později se to, co vláda považovala za jednoduchý právní předpis, proměnilo v krizi vedení. Veřejnost se stále více bouří před použitím nadměrné síly ze strany policie k rozptýlení protestujících davů, které mají za to, že vláda zcela ignoruje jejich obavy a požadavky jako občanů města.

11. srpna vypálila místní pořádková policie gumové projektily proti demonstrantům z těsné blízkosti, což zvyšuje jejich průraznost. Použila také slzný plyn v uzavřeném prostoru stanice metra, čímž ohrozila protestující na životě.

Peking se mezitím postavil na stranu prokomunistické většinové místní vlády v čele s Carrie Lamovou a obvinil „radikální“ protestující z poškozování hongkongské prosperity a právního státu.

Vážení čtenáři, nenechte si ujít to nejlepší z Epoch Times! Přihlašte se k našemu Newsletteru.

12. srpna Peking vystupňoval svou rétoriku a označil protesty v Hongkongu za „rodící se terorismus“. Někteří pozorovatelé, včetně organizace Human Rights Watch, uvedli, že takováto formulace může naznačovat, že Komunistická strana Číny by mohla začít uplatňovat své protiteroristické zákony, které však používá k potlačení disidentů nebo pro-demokratické opozice, a použít proti demonstrantům široké pravomoci.

Nevládní organizace uvedla ve svém prohlášení ze 14. srpna, že pekingské tvrzení o „terorismu“ v Hongkongu je stejné, jaké se dříve používalo k ospravedlnění používání represivních opatření, včetně těch, která se používají v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Ve svém prohlášení vyzvala Human Rights Watch hongkongskou policii, aby přestala používat proti demonstrantům přílišnou sílu.

12. srpna 2019 zveřejnil čínský státní deník Global Times (ovládaný komunistickou stranou) na svém Twitterovém účtu video, které zachycuje čínská obrněná policejní vozidla shromážděná ve městě Šen-čenu, které hraničí s Hongkongem. O dva dny později čínské velení jedné z pěti regionálních divizí čínské armády uveřejnilo na svém účtu WeChat nepřímou hrozbu se vzkazem: „Sportovní centrum v Šen-čenu je od letiště v Hongkongu vzdáleno 56 kilometrů. Vojákům zabere pouhých 10 minut, než dorazí na hongkongskou [hranici].“

Hromadění čínských jednotek v jižní Číně si všiml také americký prezident Trump. V příspěvku na Twitteru 13. srpna napsal: „Naše rozvědka nás informovala, že čínská vláda přesouvá jednotky na hranici s Hongkongem.“

Technologická společnost Maxar z Colorada zveřejnila satelitní snímky pořízené 12. srpna, které ukazují více než 500 čínských vojenských vozidel rozmístěných na sportovním stadionu v Šen-čenu.

Výzvy ke zdrženlivosti

Předsedkyně americké Sněmovny Nancy Pelosiová na Twitteru 14. srpna napsala, že demonstranti mají ve Spojených státech podporu jak demokratů, tak i republikánů.

„Vzrůstající použití síly, páchané na protestujících v Hongkongu, je nesmírně alarmující. Demokraté a republikáni v Kongresu nadále zůstávají sjednoceni s obyvateli Hongkongu, kteří se domáhají svého práva na nadějnou, svobodnou a demokratickou budoucnost,“ napsala.

Pelosiová také 13. srpna zveřejnila tweet, ve kterém naléhala na hongkongskou správkyni Lamovou, aby se setkala s vůdci protestů.

Před zásahem v Hongkongu varoval Peking 14. srpna 2019 také republikánský senátor Ron Johnson.

„Globální vůdci by měli být připraveni odsoudit jakékoli narušování (ze strany) Číny, které by porušilo dohodu o předání. Vůdci v Pekingu musí chápat, že intervence proti lidem v Hongkongu poškodí v nadcházejících letech vztahy Číny s USA a dalšími demokratickými zeměmi,“ napsal Johnson v tiskové zprávě.

Johnson dále dodal: „Čína by měla být zdrženlivá a umožnit občanům Hongkongu urovnat neshody bez zásahů zvenčí.“

Německá kancléřka Angela Merkelová rovněž vyzvala 14. srpna při rozhovoru s reportéry v Berlíně k mírovému řešení situace v Hongkongu, jak informovala stanice Deutsche Welle. „Musí se udělat vše pro to, aby se předešlo násilí a našly se možnosti řešení v rámci dialogu,“ řekla.

Trump 14. srpna doplnil: „Doufám, že to dopadne dobře pro svobodu. Doufám, že to dopadne dobře pro všechny, včetně Číny.“

V nadcházejících dnech se v Hongkongu chystají další hromadné protesty a shromáždění.

Občanská fronta za lidská práva (Civil Human Right Front), hlavní opoziční skupina stojící za protesty v Hongkongu, naplánovala na 18. srpna pochod ve finanční čtvrti města.

Překlad a doplnění původního článku newyorské redakce: Jana Skovajsová