Catherine Yang

18. 11. 2019

Obraz ze života vyžaduje intenzitu soustředění, praktikování vidění, a když pracujete s kuřaty a dětmi, velkou trpělivost.

„Vytvořit toto dílo mi zabralo 150 hodin,” říká brazilský malíř Clodoaldo Martins. „Při takovém malování nemáte kontrolu. Tím víc, když pracujete s dětmi, protože oni neumí zůstat v klidu, a vy ztrácíte mnoho výrazů.”

„Práci provázelo mnoho těžkostí,” říká Martins o své olejomalbě Milenina farma. „Musel jsem rychle vzít v úvahu množství pohybů ptáků a mladého děvčete. Ano, bylo by snadnější pracovat ve studiu s modelkou nebo malovat z fotografie, ale to by nebylo to samé.”

Milenina farma putuje na výstavu v New York City. Martins je jedním z finalistů pátého ročníku mezinárodní soutěže televize NTD ve figurální malbě.

„Historie této malby je spojena s místem, kde jsem vyrostl, mou minulostí a mým dospíváním,” říká brazilský malíř. Jednoho dne, když navštívil svou tchýni a uviděl na zadním dvoře jednoduchý, malý koutek s příjemným světlem, připomnělo mu to malbu, kterou kdysi zahlédl. Udělal si nějaké náčrtky, aby si zapamatoval ten okamžik a místo, a když dům navštívil znovu, uviděl na něm ptáky a hrající se jedenáctiletou dívku, síla okamžiku přitáhla jeho pozornost.

Martins pracuje s tradičním stylem olejomalby a spoléhá se úplně na svoji představivost. „Není tady žádný vzorec,” říká, „je to prostě originál”.

Malba, kterou poslal do soutěže, jeho samotného překvapila. Martins říká, že obvykle používá chladnější světlo a malby jsou tmavší a dramatické.

„Ale byl jsem překvapen jemným světlem, které jsem použil, které nakonec zvýraznilo více detailů. Vidíte předměty jasněji; nejsou tam tmavé oblasti,” říká Martins. „Možná to byla laskavost,“ přemýšlí malíř, „která mě vedla k jejich umístění do lepšího světla“.

„Přemýšlel jsem také nad tím, jak zopakovat téma, které jsem použil,” říká Martins.

Obraz nazvaný Milenina farma od brazilského umělce Clodoalda Martinse. (Se svolením Clodoalda Martinse)
Obraz nazvaný Milenina farma od brazilského umělce Clodoalda Martinse. (Se svolením Clodoalda Martinse)

Realistický malíř

Mezinárodní soutěž televize NTD ve figurální malbě klade na soutěžící jedinečné požadavky. Podle její webové stránky „tato soutěž hledá práce figurálních maleb, které tvoří ústřední téma: čistá pravda, čistá laskavost a čistá krása“.

Účastníci musejí prezentovat autentické akademické malířské techniky realizmu v olejomalbách lidských figur. Podání musí sdělovat pozitivní ideály jako jsou pravdivost, soucit, krása a být vedeno silou tradičních hodnot.

Martins se o soutěži doslechl od přátel, kteří se účastnili soutěže v předchozích kolech, a letos se poprvé zúčastnil také on sám.

„Viděl jsem, že posláním televize NTD je propagovat tradiční umění, což je, myslím si, velmi dobré. Je výborné, že můžou prostřednictvím soutěže propagovat tradiční umění,” říká brazilský malíř.

„Dychtivě očekávám, jaké budou výsledky. Vím, že to není jednoduché, úroveň výstavy je velice vysoká, už jenom za účast na ni jsem moc šťastný. Upřímně, už když jsem se přihlásil, cítil jsem naplnění,” svěřuje se umělec.

„Účastnil jsem se různých soutěží na dost vysoké úrovni v Sao Paulu, ale ničeho takového jako je soutěž televize NTD, kde je mnoho velmi dobrých soutěžících z celého světa,” říká Clodoaldo.

Jeho snem je živit se uměním, což je pro umělce náročné, a to dvojnásobně pro umělce tradičního umění, když v současné době zaujímá moderní umění mnohem atraktivnější pole působnosti. Ale realistický styl je právě tím, co Clodoalda k umění na začátku vlastně přivedlo.

„Když mi bylo 9 let, ve škole jsem v tom čase strávil víc hodin kreslením než děláním domácích úkolů,” říká Clodoaldo. Kopíroval různé věci, které viděl, zejména zvláštní věci. Kreslil a přátelé a rodina ho v pěstování umění povzbuzovali, ale on nevěděl, jestli je to možné. Zejména malování je z určitého pohledu možné považovat za vznešený cíl.

„V tom čase jsem viděl malování jako něco příliš nedosažitelného. Myslel jsem, že jenom velcí lidé přišli dělat takovou obdivuhodnou práci. Pro mě to bylo něco pro velké mistry z období renesance,” říká Clodoaldo.

Nakonec nastoupil na uměleckou školu, kde začal v oblasti designu, ale postupem času si uvědomil, že chce jenom malovat a začal pracoval s plátnem.

„Po čase jsem byl schopný své práce a malby vystavovat, zlepšil jsem si techniku a moje malby byly lepší a lepší,” prozrazuje Clodoaldo.

Pro více informací o soutěži navštivte stránky oilpainting.ntdtv.com.

originálního článku deníku Epoch Times New York přeložila M. S.

Související články

Přečtěte si také

„Nerozhodovali lidé z praxe. Covid neřídili doktoři, ale politici,“ říká bývalá předsedkyně etické komise České lékařské komory
„Nerozhodovali lidé z praxe. Covid neřídili doktoři, ale politici,“ říká bývalá předsedkyně etické komise České lékařské komory

„Bylo dovezeno pět tisíc balení léčiva HUVEMEC z Bulharska. Nakonec se řeklo, že bude pouze pro nemocniční podání, což vlastně proti hlavnímu smyslu jeho fungovaní, protože působí nejlépe jako prevence a při časném podání, tak aby se nemoc nemohla rozvinout,“ vysvětluje doktorka Stehlíková...

Mezinárodní apely a články v médiích velmi pomáhají – rozhovor s dcerou čínské vězeňkyně svědomí
Mezinárodní apely a články v médiích velmi pomáhají – rozhovor s dcerou čínské vězeňkyně svědomí

Chuej Li nedávno vypovídala na půdě Poslanecké sněmovny o perzekuci, které její matka čelila v Číně a která dopadala i na ni, v době, kdy byla dítětem. V rozhovoru nám prozradila své pocity a více detailů.

Ověřovatel pravdy se mýlí? Migrační odborník si „posvítil“ na výroky Demagoga
Ověřovatel pravdy se mýlí? Migrační odborník si „posvítil“ na výroky Demagoga

Právník Robert Kotzian podrobil analýze fact-checking projektu Demagog.cz, který si měl „posvítit“ na výroky Aleny Schillerové ohledně migračního paktu. Míní, že i „strážci pravdy“ se mohou mýlit.

Antikoncepce: Dezinformace a lékařské zastírání
Antikoncepce: Dezinformace a lékařské zastírání

Proč by se nemělo říct nahlas, že hormonální formy antikoncepce, jako jsou pilulky, kožní náplasti, injekce, implantáty nebo nitroděložní tělíska, mívají často vedlejší účinky?

Bobr v krajině. Nakolik je k užitku a nakolik škodnou?
Bobr v krajině. Nakolik je k užitku a nakolik škodnou?

„To, že bobr vytváří mokřad, je třeba porovnávat s tím, jak stát realizuje zadržení vody v krajině. Je třeba vzít na zřetel, že sucho je velkou hrozbou pro naši krajinu. Přínos mokřadů je skutečně velký.“