Zdenka Danková

29. 11. 2019

Když před 30 lety padl v České republice komunistický režim, jednu z mnoha zásadních změn v naší zemi představoval i rychlý nástup konzumní společnosti a s ním související zvýšená produkce odpadů, kterých se lidé často neuměli zbavovat.

Vzhledem k tomu, že na životní prostředí minulý režim nebral přílišné ohledy, chyběla i patřičná legislativa, a tak ještě v 90. letech například hromady elektroodpadu dosud končily na černých skládkách. Velký obrat nastal až po roce 2005 s příchodem novely o odpadech a s proměnou smýšlení Čechů o ekologii. Dnes nás už většina poctivě třídí odpad, odevzdává staré baterie, šetří s energiemi a vodou. Čím dál více lidí též propadá trendu bezobalového nakupování či zero waste domácností.

Sametová revoluce, jejíž 30. výročí jsme si letos 17. listopadu připomněli, nepřinesla naší zemi jen vytouženou demokracii, ale zároveň otevřela dveře kapitalismu a s ním konzumní společnosti. Lidé nadšení plnými regály nového zboží nakupovali, měnili staré mnohokrát opravované spotřebiče za nové, doplňovali vybavení bytů a domů. Narostla také produkce nejrůznějších odpadů. Například komunálního odpadu dle dat ČSÚ vyprodukoval v roce 2002 každý obyvatel Česka průměrně 279 kilogramů, v roce 2018 už 351 kilo.

Televizor nebo počítač už není luxusem

Kolik elektroniky by se našlo v českých domácnostech v roce 1989? Statistiky toho bohužel moc nenapoví, ale starší generace si jistě vzpomene, jaký luxus byl televizor či jak dlouho se muselo šetřit na pračku nebo ledničku. Osobní počítač, dnes zcela běžné vybavení domácnosti, vlastnila podle ČSÚ v roce 1989 jen necelá 2 % českých domácností, v roce 1999 téměř 15 % a vloni bychom napočítali hned 78,4 % domácností s PC. Jak se s technologickým pokrokem stávala elektronika čím dál dostupnější a jak přibývalo velké množství malých elektrozařízení, začalo logicky přibývat elektroniky, které se lidé potřebovali zbavit. Zpočátku ale málokdo věděl, jak.

Železné neděle vystřídaly černé skládky

„Z dob před rokem 1989 si určitě mnozí ze starší generace vzpomenou na takzvané železné neděle, kdy se cokoli, co dosloužilo a obsahovalo alespoň trochu železa (včetně elektrozařízení), vyneslo před dům nebo někam na náves, odkud se pak hromadně sváželo. Tehdy se však trvanlivost jednotlivých výrobků počítala na desítky let. Televize vydržela klidně i dvacet let, stejně tak lednička. Nabídka na trhu také nebyla nijak závratná, proto bylo i elektroodpadu méně,“ vzpomíná David Vandrovec.

Změna přišla právě po roce 1989, kdy byl náš trh postupně zásoben spotřebiči z dovozu a lidé se začali svých starých spotřebičů zbavovat.

Černá skládka. (Theonlysilentbob/CC BY-SA 3.0)
Černá skládka. (Theonlysilentbob/CC BY-SA 3.0)

Jak produkce elektroodpadu prudce narůstala, začala být čím dál aktuálnější otázka, jak se jej zbavovat ekologicky. Kolektivní systémy pro jeho sběr se u nás začaly objevovat od roku 2005, kdy u nás vstoupila v platnost novela zákona o odpadech, kterou se zavedly recyklační poplatky za elektrospotřebiče a povinnost jejich zpětného odběru, zpracování a ekologicky šetrného odstranění. Pro ilustraci – v roce 2017 průměrný občan České republiky podle dat Ministerstva životního prostředí odevzdal k recyklaci 8,6 kg vysloužilého elektrozařízení.

Recyklační poplatky pomohly, změna mentality ještě víc

„Díky zavedení recyklačního poplatku si konečný spotřebitel koupí výrobku zjednodušeně řečeno rovnou zaplatil, že se výrobci a prodejci postarají o jeho staré vysloužilé elektrospotřebiče a současně o ten jeho nově koupený na konci jeho životního cyklu. Pro lidi tak přestalo mít ‚smysl‘ vyhodit staré spotřebiče někde u lesa, protože jejich ekologické zpracování už předem mají uhrazeno,“ říká David Vandrovec.

I díky zavedení nových pravidel tak začaly z české krajiny mizet černé skládky s hromadami starých ledniček a dalších velkých domácích spotřebičů. Tomu ovšem napomohla také postupná změna v mentalitě samotných lidí, a to nejen s ohledem na nakládání s elektroodpady, ale na chování vůči životnímu prostředí obecně.

„Bez spotřebitelů by udržitelné a bezpečné nakládání s odpady nebylo možné… Ale pokud by spotřebitel nebyl ochoten či sám nechtěl se svých odpadů zbavit správně a ekologicky, to znamená někam je odevzdat, někam je donést, někam je poslat, tak by to nefungovalo,“ je přesvědčen Vandrovec.

Třídíme už od školky

Naštěstí ze strany občanů nakládání s odpady i další ekologické tendence fungují. Celkově lze konstatovat, že se Češi už několik let vezou na „zelené vlně“. Podle průzkumu Eurobarometr například v roce 2008 již 75 % Čechů souhlasilo s tvrzením, že vliv na životní prostředí má každý jedinec, stejně jako svou roli při jeho ochraně. Dvě třetiny českých respondentů daného výzkumu současně uvedlo, že třídí odpad, polovina šetří energií a 37 vodou.

Trideni Odpadu Deti
Ilustr. foto. (Jarrod Blamey / Pixabay)

V roce 2018 pak dle údajů společnosti EKO-KOM třídilo odpad 73 procent obyvatel České republiky. Energiemi se pak dle průzkumu agentury IPSOS pro společnost E.ON provedené v roce 2017 snaží šetřit 88 % Čechů, vodou podle stejného zdroje 85 % domácností.

„Co se týče úspory elektřiny, nejvíce lidé sázejí na úsporné zářivky, používá je 81 procent tuzemských domácností. Vodou šetří hlavně v koupelně: 69 % lidí s ohledem na úsporu vody dává přednost sprše před koupelí,“ doplňuje Michal Doležel z projektu E.ON Rádce.

Ekologii ano, ale ne na úkor životní úrovně

Ekologie a udržitelnost je přitom pro Čechy velké téma v osobním životě i v zaměstnání. Především mladší ročníky se velmi zajímají o to, jak se jejich zaměstnavatel staví k takzvané společenské odpovědnosti firem, do níž samozřejmě patří i ochrana životního prostředí.

Hojně diskutované je téma využívání druhotných surovin, recyklace či upcyklace, tedy využití odpadních materiálů pro nové a kvalitativně lepší produkty. Sílí také trend používání ekologicky šetrných čisticích prostředků, roste i zájem o takzvané bezobalové nakupování a čím dál více se mluví o fenoménu zero waste domácností.

Na druhou stranu stále ještě převažuje počet lidí, kteří se pro dobro životního prostředí nechtějí příliš omezovat. Dobře to ilustruje příklad silniční dopravy. Tu podle zmíněného průzkumu E.ONu vnímá jako velkou ekologickou zátěž 83 % Čechů, jen pětina z nich ovšem na základě tohoto svého přesvědčení omezuje jízdu autem.

Rozsáhlý průzkum Masarykovy univerzity vypracovaný ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí z roku 2018 rovněž ukázal, že v zájmu ochrany přírody by svou životní úroveň bylo ochotno snížit jen necelých 28 % lidí a jen 19 % by ze stejného důvodu souhlasilo s placením vyšších cen.

Podle zdroje: LESENSKY.CZ

Přečtěte si také

Dle volebního modelu Kantar Ano a Spolu ztrácejí, Motoristé se dotáhli na Piráty

Hnutí ANO by ve sněmovních volbách v lednu získalo 33,5 procenta hlasů, druhá koalice Spolu by měla 19 procent, vyplývá z volebního modelu agentury Kantar.

Jak klasické vzdělávání zažívá ve Spojených státech renesanci

Co je to klasické vzdělávání? Proč je důležité učit mravy a Sokrata místo genderové identity a kritické rasové teorie? Jakých výsledků tyto školy dosahují a proč jejich popularita roste?

Ohrožení života: Farmaceutická asociace varuje před „paracetamolovou výzvou“ – Co mohou dělat rodiče?

Na sociálních sítích se rychle šíří nová zkouška odvahy: mladí lidé polykají extrémní množství léku paracetamol (např. paralen) – někdy s fatálními následky.

Cibule a česnek: Přirození nepřátelé rakoviny

Odborník na tradiční čínskou medicínu a léčbu rakoviny vysvětluje, jak lze tyto běžné potraviny využít v boji proti rakovině, a popisuje čtyři typy konstituce, které jsou k tomuto onemocnění náchylné.

F-35A Lightning
První čeští piloti zahájili ve Spojených státech výcvik na simulátoru F-35

Skupina složená kromě pilotů i z členů projektového týmu absolvovala podrobné školení ve výcvikovém centru společnosti Lockheed Martin.

New York Post: Trump si volal s Putinem kvůli ukončení války na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině.

Cena zanedbávání spirituality

Je spiritualita přehlíženým klíčem ke zdraví? Vědecké studie naznačují, že modlitba, meditace a účast na bohoslužbách mohou tišit zánět, zmírnit stres a dokonce prodloužit život. Co všechno tím získáte?

Muskův tým se po USAID zaměřuje na americký úřad dohlížející na finanční služby

Trump krátce po návratu do Bílého domu vyhodil posledního šéfa CFPB Rohita Chopru a pověřil jeho vedením nového ministra financí Scotta Bessenta.

Herečka Jamie Lee Curtisová říká, že se jí po 26 letech střízlivosti zcela změnil život

Jamie Lee Curtisová slaví 26 let střízlivosti. Sdílí svou cestu zotavení a vděčnost za nový život plný přátelství a tvorby.