Své technologické výdobytky zbožňujeme a není se čemu divit, koneckonců nám zdánlivě život usnadňují, přinášejí větší produktivitu a bezpečnost. Ale jak už to bývá, s každým „pokrokem“ přichází i zápory a nejednou značné. Horší je, že někdy si je odmítáme připustit, až dokud není příliš pozdě.

Může se zdát, že používání vyspělých zařízení nemá co dočinění s faktem, že 20. století bylo nejkrvavějším v dějinách lidstva, jenže aby k takovému rozsáhlému krveprolití mohlo dojít, potřebovali jsme vědeckých výdobytků, které vedly k technologické revoluci, kterou nyní zažíváme.

V tomto kontextu se to může zdát divné, ale psychiatr Carl Jung tvrdil, že neuróza je jako uražený nebo zanedbávaný bůh, jak píše jungovský psychoanalytik James Hollis.

Když člověk vidí, jak si lidé vykračují po ulici a mluví do svých mobilů nebo řídí a při tom „smskují“, když jsme svědky toho, jak lidé nedokážou vypnout své mobily, tablety a laptopy, musíme se podívat, jestli tu nejde také o „uraženého boha“, protože tohle je neurotické chování a rozhodně není zdravé ani duševně, ani fyzicky.

Uražený bůh

Ale který bůh se to urazil? Kdo je naštvaný? A proč? Na hoře Olympu žilo 12 bohů, kterým staří Řekové prokazovali zvláštní úctu. Kromě těchto dvanácti je tu ještě jeden nesmírně důležitý, mocný a bohatý bůh, který se mezi dvanáctku bohů nepočítal, protože s nimi na Olympu nežil. Byl to Hádés, latinsky Plútó.

Hádés byl vládcem podsvětí, světa pod zemí. Byl bohatý, protože všechny nerosty jsou pod zemským povrchem, kde je jeho pekelné království, a protože vlastní všechno, co žije. Odtud se také odvozuje slovo plutokrat – velmi bohatý.

Zapamatujte si to, až se dostaneme ke vztahu mezi bohy, a zapřemýšlejte nad tím, jak bohatí jsou dnes vynálezci všech těch mobilních a internetových technologií – to jsou skuteční plutokrati moderního světa.

Jsou dva bohové technologie. Tím prvním je Héfaistos (latinsky Vulkán), ale ten je pro nás irelevantní, protože jde o zastaralou technologii. Héfaistos ve své kovárně kuje kladivem kovové zbraně a představuje spíše klasický výrobní průmysl, který je nyní v úpadku.

Ovšem ten druhý bůh je někdo, v němž lze najít zajímavou řadu paralel s našimi moderními technologiemi, se světem komunikací, a dokonce s mobilními zařízeními. Mluvím tady samozřejmě o Hermovi (latinsky Merkur).

Hermés, bůh podvodníků

Hermés je bůh, kterého teď vzývá celý západní svět a dost možná celý svět. A je k tomu dobrý důvod. Kniha klasických mýtů od Penguina ho popisuje jako „mobilní božstvo“.

Zvažme jeho rysy: je bohem „pohotové řeči“ (komunikace jako takové); jeho okřídlená čepice ukazuje, že byl cestovatel (jinými slovy překračoval hranice); jeho hůl ukazuje, že byl poslem (jinými slovy nositel zpráv) a jeho zlaté sandály měly křídla, což značilo, že mohl s úžasnou rychlostí létat přes moře i souši. Sandály měly navíc tu vlastnost, že po sobě zahlazovaly stopy, aby nikdo o Hermovi nevěděl.

Hermes God Of Trade, Guardian On Roads And Messenger Of The Gods
Hermés se svou okřídlenou čepicí. (Pushkar Ebote, CC0 4.0)

Jak vám všechno tohle zní? Bůh našeho moderního světa, v němž spolu můžeme komunikovat s kýmkoliv, kdykoliv a kdekoliv. Zprávy máme k dispozici nonstop a okamžitě a hranice nejsou žádný problém. Kromě toho můžeme elektronicky zakrýt stopy celou řadou vynalézavých způsobů.

Vážení čtenáři, nenechte si ujít to nejlepší z Epoch Times! Přihlašte se k odběru Newsletteru. Jednou týdně vám tak budeme moci zasílat výběr těch NEJ zpráv.

To všechno může znít skvěle a jako něco užitečného, ale bohužel jsou tu dvě stránky Herma, které musíme zmínit. Zaprvé, Hermés je často zobrazován jako pytel peněz – je to bůh-šejdíř, bůh štěstí a bůh podvodníků, překupníků a zlodějů.

Kromě toho je také bohem křivé přísahy, koneckonců to byl on, kdo v den svého zrození ukradl Apollónovi dobytek, ale drze mu to popřel do očí. Nezapomínejme, že Apollón byl nejenom mocný bůh, ale také Hermův nevlastní bratr. Teprve, až Apollón zavlekl Herma před krále bohů Dia, zloděj byl nucen vyjít s pravdou ven a přiznat své lži. Ani on se neodvážil podvést pána vesmíru.

Bůh falešných zpráv

Tyto negativní rysy Hermovy se očividně vztahují k internetu, k mobilním zařízením a k účelu, k jakému je používáme. Ve stále větší míře jsme svědky podvodů, zlodějin a všeobecného křivopřísežnictví (falešné zprávy, fake news), které tento druh komunikační revoluce přináší, a v neposlední řadě také otevírání některých temných oblastí, jako pornografie, terorismus, hazardní hry a násilí, k nimž mají přístup už děti v plenkách. To je přesně Hermovo dílo.

Zde se zmiňme o římském jménu pro Herma, Merkur. Anglicky je to „Mercury“, což je také výraz pro rtuť. Rtuť je užitečná, ale není to zlato. Není to opravdová, uchopitelná věc, tak jako zlato. Jde o mazaný podvržek, jehož rychlost nás udivuje a přitahuje. V minulosti se rtuť neboli mercury brala jako lék, zejména na syfilis, ale ve skutečnosti je to smrtelná látka navozující šílenství.

A to nás přivádí k druhé stránce Hermově, k jeho druhému titulu. Byl znám jako Psýchopompos, tedy průvodce zemřelých duší na cestě k Hádovi.

Abychom pochopili, co to znamená, musíme to trochu rozebrat. Hádovo království – peklo – bylo pro bohy stejně tak nepřístupné jako byl Olymp pro Háda. Bylo to ohavné místo, které se samotným Řekům hnusilo. Když se Odysseus setkal s Achillem na své cestě do pekla, Achilles byl k neutišení.

I bohové na Olympu to místo nenáviděli a báli se ho a nikdy tam nechodili. Koneckonců proč vyměňovat prosvětlený a nesmrtelný příbytek za svět temnoty a stínů?

Kdo může do pekla?

Jediným bohem, který směl peklo navštívit, byl Hermés. On byl tím prostředníkem mezi králem bohů sídlícím na Olympu a králem podsvětí. On jediný dokázal zvládnout nebezpečí a iluze a šílenství pekla, snad protože on sám byl prohnaný jako smrt a nešlo ho tam polapit.

Avšak jak napsal Jung: „Cestovat do pekla znamená stát se sám peklem.“ Nebezpečí vzývání Herma nás, tedy naše duše, může potenciálně zavést do samotného pekla s jediným rozdílem v tom, že my už se odtamtud vrátit nemůžeme.

hermes
„Duše na břehu Acheronu“, olejová malba od A. Hirémy-Hirschla z r. 1898, zachycuje Herméa v podsvětí. (volné dílo, CC0 4.0)

Osobně mi připadá, že právě tady se moderní svět nyní nachází: Hermés není uražen ani není zanedbáván, ba naopak, on je uctíván, a dokonce do takové míry, že lidské rase hrozí, že zmizí do apokalyptického, digitálního pekla, v němž nám krveprolití minulosti budou připadat jako procházka růžovým sadem. Jak je možné, že místo aby se lidé v tomto bodě na prahu smrti modlili, chtějí se ještě jednou, dnes už posté, podívat do mobilu?

A tak se nabízí otázka, kdože je tím zanedbávaným a uraženým bohem, kromě té mocné dvanáctky na Olympu? Odpověď zní Apollón, nevlastní bratr Hermův a jeho nejlepší přítel.

Hermés kdysi zabil želvu a vyrobil z ní první lyru na světě. Když na ni zahrál, Apollónovi to učarovalo a Hermés mu lyru věnoval jako dar. Apollón proto nevlastnímu bratru odpustil krádež dobytka a stali se z nich nejlepší přátelé.

File:Apolo y Urania . Apollo, God of Light, Eloquence, Poetry and the Fine Arts with Urania, Muse of Astronomy - Charles Meynier (cropped).jpg
Bůh Apollón s Úranií, olejomalba od Charlese Meyniera. (volné dílo)

Povšimněme si však toho spojení: bůh komunikace vytvoří technologii, která produkuje hudbu, ba umění samotné. Apollón je bůh světla, rozumu, řádu, poezie, umění a uzdravování. To je ten bůh, kterého jsme zanedbali a urazili. Naše umění není umění, naše hudba není hudba a naše poezie jsou bláboly. Není divu, že se nám nedaří uzdravovat.

Pokud se máme vymanit z technologického šílenství, které vzniklo z modlářství vůči Hermovi, v podvědomí se musíme vrátit k bohu Apollónovi, a to je ten velký úkol naší dnešní doby.

James Sale je podnikatel z Anglie, jehož firma Motivational Maps operuje ve 14 státech. Je autorem více než 40 knih o managementu a vzdělávání. Jako básník vyhrál v roce 2017 první cenu Společnosti klasických básníků.

Přeloženo z článku z anglické edice The Epoch Times. Článek redakčně zkrácen.