Záchranné programy v Česku se připravují pro zvířecí druhy, u kterých akutně hrozí vyhynutí. Od letošního srpna dostal od ministerstva životního prostředí svůj záchranný program i sýček obecný.

„Schválení záchranného programu přišlo pět minut před dvanáctou, je to výborný a velmi potřebný krok. Jeho oficiální schválení nás těší o to víc, že se jedná o první český záchranný program pro některý ptačí druh,“ sděluje Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické (ČSO).

V Česku přežívá asi posledních 100–⁠130 párů sýčků a hrozí mu vyhynutí. Ještě před stoletím na našem území žily desítky tisíc párů této malé sovy. Největší ránu mu však zasadilo intenzivní zemědělství.

Ochrana sýčka patří v ČSO k prioritním a dlouhodobým tématům. ČSO záchranný program pro sýčka velmi vítá.

Na přípravě záchranného programu se rozhodující měrou podílel Martin Šálek, který se výzkumem a ochranou sýčků dlouhodobě zabývá v ČSO a na Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

Projekt Athene pomohl

„Díky záchrannému programu bude v dalších letech možné financovat pokračování intenzivní ochrany, která běžela v posledních 3 letech v jádrové oblasti sýčků v Ústeckém a Středočeském kraji v režii ČSO díky projektu Athene. Nový záchranný program řeší nejenom oblast v severozápadních Čechách, ale i zbývající lokality v jiných částech republiky, kde spolupracujeme s místními ornitology,“ vysvětluje Šálek.

Ornitologové kvitují, že sýčci měli letos úspěšný rok. Díky dostatku hrabošů rodiče vyvedli rekordních 95 mláďat.

Sutox II znovu!

Nyní se však obávají opětovného povolení k použití Stutoxu II vzhledem k počtu zdokumentovaných otrav necílových živočichů po použití tohoto jedu na hraboše.

sycek hrabos
Záběr z budky, do které sýček právě přináší mláďatům hraboše. (ČSO)

„Rozbor potvrdil otravu Stutoxem II u káně a bažanta. Tato mrtvá zvířata jsou však jen špičkou ledovce. Netušíme, kolik dalších zvířat ve skutečnosti uhynulo, protože je nikdo nikdy aktivně nehledal. Skutečně uhynulých zvířat mohlo být desetkrát nebo taky stokrát víc. Nemluvě o skrytě žijících zvířatech, jako jsou třeba lasičky,“ říká Vermouzek a dodává:

„Hraboši patří mezi častou kořist sýčků. S obavami proto nyní sledujeme plány ministerstva zemědělství, které chce znovu povolit povrchové rozsypávání jedu na hraboše Stutox II… Sýčci polykají hraboše celé a současně jsou malí, mohou mít jen trojnásobek váhy hraboše. Riziko otravy je pro ně velmi vysoké. Mnohaleté úsilí o záchranu sýčků by mohlo snadno být trávením zmařeno,“ říká Vermouzek.

sycek
Sýček má asi velkost hrdličky a charakteristická je pro něj velká hlava s výraznýma žlutýma očima. (Jiří Hornek / ČSO)

Ochrana sýčka na Facebooku sděluje:

Zvýšením pestrosti zemědělské krajiny můžeme získat kvalitnější půdu odolnou vůči suchu. Zároveň nám pestrá krajina pomáhá v boji proti polním škůdcům, mezi které patří hraboši. Pestrá krajina je zdravá krajina, která se o regulaci hraboší početnosti postará sama, skrze predátory, kteří v ní nacházejí útočiště.

Gradaci hrabošů predátoři sice úplně nezabrání, ale mohou výrazně snížit vrchol gradace a tím významně snížit škody na polních plodinách. Na rozdíl od krajiny s velkými lány nedochází v pestré krajině k tak velkému přemnožení hrabošů, také díky větší druhové bohatosti různých ptačích i savčích predátorů.