Případ z roku 2017, ke kterému se vracíme, ukazuje, jak v praxi dokázal čínský konzulát v San Francisku paralyzovat zákonodárce. Ti pod jeho tlakem odmítli podpořit usnesení odsuzující závažné případy pronásledování občanů Číny tamní komunistickou stranou.
„Bohužel senát státu Kalifornie podlehl nátlakové kampani čínského režimu a odložil navrhovaný zákon,“ komentoval případ americký ministr zahraničí Mike Pompeo ve svém vyjádření z 23. září 2020.
Text usnesení navrhl dnes již bývalý zákonodárce Joel Anderson. Když „lidé viděli, že jeden dopis a telefonát (čínského konzulátu) mají na mé kolegy tak mrazivý účinek, vyvolalo to otázku proč – proč by měli být tak připoutaní k čínskému konzulátu? Proč je pro ně tak důležité, aby neurazili, a zavírají oči před takovými krutostmi?“ ptal se tehdy Anderson.
Usnesení reagovalo na množící se případy hrubého porušování lidských práv v ČLR, zejména na masivní pronásledování příznivců meditační praxe Falun Gong. Příznivci těchto pomalých energetických cvičení a nauk o rozvoji charakteru zde čelí násilným represím komunistické strany od roku 1999.
Statistiky shromážděné pracovní skupinou pro lidská práva publikované na stránkách Falun Dafa Information Center uvádějí 450 000 až 1 milion následovníků Falun Gongu zadržovaných ve vězeňském systému laogai, 87 000 zdokumentovaných případů mučení, 4 476 zdokumentovaných obětí na životech.
Jako symbolický postoj, který chválí „nekompromisní odvahu“ následovníků Falun Gongu a odsuzuje „jakékoli vládou schvalované pronásledování“, rezoluce jednomyslně prošla státním justičním výborem. Jen o dva dny později byla zablokována v důsledku nepodepsaného dopisu čínského konzulátu, který byl zaslán každému členovi senátu. Podle Andersona také proběhla celá řada telefonátů zaměstnanců konzulátu, kteří se ujišťovali, zda dopis dorazil do schránek senátorů.
Podobné rezoluce schválila Sněmovna reprezentantů USA a také několik zákonodárných orgánů jednotlivých států USA, jako jsou Minnesota, Arizona, Missouri, Illinois a Colorado.
Dopis čínského konzulátu
Dopis čínského konzulátu označoval text návrhu jako „protičínský“ a „protihumánní“ a prohlašoval, že „může hluboce poškodit vztahy spolupráce mezi státem Kalifornie a Čínou a vážně zranit city čínského lidu“.
O několik dní později vystoupil bývalý senátor na veřejném shromáždění před čínským konzulátem v San Franciscu. Rovněž neúnavně navrhoval zařadit na program hlasování o rezoluci, nejméně 18krát během jednoho týdne zasedání Senátu, v naději, že „lidé přijdou k rozumu“.
V jednom okamžiku během projevu na půdě Senátu vyzval své kolegy, aby se rozhlédli po galerii, kde seděly oběti násilných represí a příbuzní lidí, kteří byli v Číně pronásledováni, a kvůli tomu museli Čínu opustit. Vyzval kolegy, aby se jim „podívali do tváří“.
„Byl to mrazivý okamžik,“ řekl senátor Anderson, který situaci označil jako „hluboké zklamání“ z lidí, kteří říkají, že jim záleží na zastavení násilí a chtějí se postavit za nevinné životy.
„Myšlenka, že Kalifornie nebo jakýkoli zákonodárce USA může být ovlivněn nebo zastrašován čínskou vládou, je děsivá,“ dodává Anderson. „Měli bychom se v naší zemi cítit sebevědomě, abychom odsoudili takové krutosti, když je uvidíme.“
Anderson také poukázal na pokrytectví politiků, kteří neváhají „okamžitě poukazovat“ na to, že lidé nejsou „bdělí“ v otázkách sociální spravedlnosti, ale „mlčí tváří v tvář takovýmto krutostem“.
Senátor se následně od několika dalších zákonodárců dozvěděl, že někteří senátoři „jednají na příkaz vedení, aby hlasovali proti (rezoluci)“.
„Cítili se pod tlakem. Nebyli si jistí, co se od nich očekává. A nebyli dost sebevědomí, aby jednali sami ze sebe,“ řekl senátor Anderson. „Při zpětném pohledu vím, že toho litují.“
Pro zobrazení celého dopisu od čínského konzulátu ve formátu PDF klikněte zde.
V dopise čínské velvyslanectví očerňuje metodu Falun Gong i její následovníky v souladu s propagandou komunistické strany. Strana vyhlásila zákaz Falun Gongu v Číně 20. července 1999, kdy počet příznivců metody dosáhl 100 milionů. Od té doby čelí její příznivci v Číně, ale i ve světě, násilným represivním kampaním čínského režimu.
Jak uvádějí české stránky Falun Gongu, jedná se o tradiční čchi-kungovou metodu kultivace těla a mysli. Sestává se z pěti cvičení a nauk o zlepšování charakteru podle morálních principů pravdivosti, soucitu a snášenlivosti, které byly v Číně po tisíciletí vyučovány školami buddhismu a taoismu.
Evropský parlament, Sněmovna reprezentantů USA a další považují vězněné následovníky Falun Gongu za „vězně svědomí,“ tedy za lidi vězněné nebo jinak fyzicky omezované kvůli jejich přesvědčení, přitom tito lidé nikdy nepoužili ani neprosazovali násilí.
Česká rezoluce za lidská práva v Číně
20. března 2019 byla na zasedání Senátu Parlamentu České republiky projednávána otázka „genocidy duchovního hnutí Falun Gong v Číně páchané čínským režimem“. Jednání v senátu podnítila petice podepsaná více než 37 000 občany České republiky. Několik senátorů navrhlo text rezoluce směřované k čínskému režimu a drtivá většina přítomných senátorů ji v hlasování podpořila.
Rezoluce Senátu vyjadřuje podporu duchovnímu hnutí Falun Gong, křesťanům, Ujgurům a Tibeťanům a znepokojení nad jejich pronásledováním čínským režimem. Rezoluce dále vyzývá vládu ČR, aby čínský režim vyzvala k zastavení pronásledování těchto lidí, propuštění vězňů svědomí, k dodržování a ratifikování mezinárodního paktu o lidských právech. Více zde…
Jednání o rezoluci se ve Sněmovně stále oddaluje.
Pět poslaneckých klubů chce otevřít na jednání pléna Poslanecké sněmovny závažné otázky pronásledování disidentů a náboženských či etnických menšin v Číně již od listopadu 2019. Jednat také chtějí o výsledcích mezinárodního tribunálu v Londýně, který potvrdil případy masového zneužívání politických vězňů v ČLR k orgánovým transplantacím.
Protože první pokus jednat na toto téma zablokovaly strany ANO a ČSSD, uspořádala opozice tiskovou konferenci, kterou podpořila řada českých osobností. Na místě promluvili zástupci KDU-ČSL, Pirátů, STAN a TOP 09. Akci podporuje také ODS. Více zde…
Na popud zmiňované petiční akce, která vyvolala jednání Senátu plánuje Petiční výbor poslanecké sněmovny veřejné slyšení, kde bude moci promluvit celá řada expertů a zástupců nevládních organizaci, oběti pronásledování, ale také poslanci a politici.
Veřejné slyšení se mělo konat 17. března 2020, ale v souvislosti s bezpečnostními opatřeními na zamezení epidemie koronaviru přijala Sněmovna omezení v pořádání veřejných akcí a slyšení bylo přesunuto na 22. září 2020. Nakonec bylo i nové datum zrušeno kvůli bezpečnostním opatřením. Více zde…
Článek byl upraven a redakčně zkrácen.
Z původního článku newyorské redakce The Epoch Times přeložil a upravil M. K.
