Prezidentské volby v USA 2020
Vítězství demokratického kandidáta Joea Bidena v boji o post prezidenta Spojených států sice „není statisticky nemožné“, ale je „statisticky nepravděpodobné“, uvedl v neděli v televizním pořadu Life, Liberty & Levin Patrick Basham, volební analytik a ředitel Demokratického institutu.
Podle Bashama popřel Biden v prezidentských volbách všechny nevolební metriky včetně toho, jak si kandidáti vedli v prezidentských primárkách, v počtu finančních příspěvků od jednotlivců nebo kolik nadšení kandidát vyvolal v předvolebních průzkumech.
Tyto průzkumy mají zpravidla stoprocentní úspěšnost v předpovídání vítěze prezidentských voleb.
Další nesrovnalost v letošních volbách spočívá podle Bashama v tom, že Donald Trump si zajistil o zhruba 11 milionů hlasů víc oproti roku 2016. Volební metriky v té době silně naznačovaly, že Trump prezidentské křeslo vyhraje, a tak se i stalo. Letos ale výsledek neodpovídal metrikám.
„Když se podíváte na výsledky, uvidíte, že Trump si na celostátní úrovni polepšil o skoro 20 procent ve srovnání s rokem 2016. Žádný úřadující prezident nikdy neprohrál další volby, pokud si zvýšil celkový počet hlasů. Obama spadl mezi roky 2008 až 2012 o tři a půl milionu hlasů, a stejně v pohodě vyhrál,“ prohlásil Basham.
Analytik vysvětlil, že Trump si vedl ve volbách lépe než před čtyřmi lety, zejména u bílých dělníků, katolíků. Zlepšil si i hlasy u Židů a udržel si stejnou podporu žen a voličů z předměstí.
Kromě toho měl Trump nejlepší výsledky jako republikán od doby Richarda Nixona u menšin, zejména u Afroameričanů a Hispánců, ale výrazně si polepšil také u ostatních rasových skupin.
Jak uvádí společnost pro průzkum veřejného mínění Edison Research, Trump si zlepšil hlasování u černošských obyvatel o čtyři body (z osmi na dvanáct).
Další průzkumy, např. od Pew Research, uvádějí, že Trump získal u černošských voličů o 2 procenta víc (celkem 8 procent) než v minulosti a o 7 procent více (celkem 35 procent) u hispánských voličů. Epoch Times není schopen přesnost takovýchto průzkumů ověřit.
Výzkumy veřejného mínění prováděné mezi osobami, které právě odvolily (exit polls) ukazují, že Trump letos získal 26 procent hlasů od ne-bělošských voličů. Tady jde o nárůst o 21 procent v porovnání s rokem 2016.
„Jestli tedy připustíme, že Biden vyhrál navzdory trendu všech těchto nevolebních metrik, znamená to nejenom to, že jedna z těchto metrik byla nepřesná… poprvé v historii to znamená, že každá z těchto metrik byla poprvé nesprávná, tak jako všechny ostatní,“ vysvětlil Basham.
Dalším nezvyklým úkazem letošních voleb je nízká míra zamítnutých volebních lístků zaslaných poštou.
„Míra vyřazených hlasů, která se začátkem roku v primárkách pohybovala ve dvouciferných číslech a historicky je často velice, velice vysoká v těchto klíčových státech anebo přinejmenším v klíčových okresech, u těchto zamítnutých hlasů vidíme, že je jich pod jedno procento, často hodně blízko nule,“ popsal analytik.
„Vzhledem k nárůstu hlasování poštou a k nedostatku zkušeností, které většina nových voličů a těch, co takové hlasy počítají, je slušně řečeno nepravděpodobné, aby byla ta cifra tak nízká,“ míní Basham.
Řada států a sdělovacích prostředků vyhlásila Bidena vítězem letošních prezidentských voleb. Epoch Times vítěze neoznačí, dokud nebudou všechny výsledky voleb oficiálně certifikovány a dokud nebudou vyřešeny všechny právní rozpory.
Úřední vyhlášení vítěze voleb mají na starosti státní volitelé a Sbor volitelů. Každý stát má jiný termín pro schválení volebních výsledků, přičemž 14. prosince probíhá hlasování Sboru volitelů. Šestého ledna pak proběhne společné zasedání kongresu, kde se budou hlasy počítat, a i tento proces lze právně napadnout. Inaugurace zvoleného prezidenta pak probíhá 20. ledna.
Přeloženo z původního článku newyorské redakce deníku The Epoch Times. Článek byl redakčně zkrácen. Původní verze se může aktualizovat.
