Organizace Black Lives Matter (BLM) obvinila americkou vládu ze současných nepokojů na Kubě a zároveň pochválila komunistický režim za jeho „solidaritu“ při udělování azylu „černým revolucionářům“.
Marxistická skupina čelila ostré reakci poté, co ve středu zveřejnila prohlášení, v němž se vyjadřovala k protestům, které vypukly v několika kubánských městech po celé zemi a na nichž Kubánci požadují větší svobody a konec komunistické diktatury.
V textu, který skupina zveřejnila na svých profilech na sociálních sítích, odsoudila americké embargo z roku 1962 a uvedla, že bylo zavedeno s „jasným záměrem“ destabilizovat Kubu a „podkopat právo Kubánců zvolit si vlastní vládu“.
„Black Lives Matter odsuzuje nelidské zacházení americké federální vlády s Kubánci a vyzývá ji k okamžitému zrušení ekonomického embarga,“ napsala skupina. „Tato krutá a nelidská politika, zavedená s jasným záměrem destabilizovat zemi a podkopat právo Kubánců zvolit si vlastní vládu, je jádrem současné kubánské krize.“
Mohutné protesty na Kubě začaly o víkendu jako protest občanů proti nedostatku potravin a dalšího zboží, vysokým cenám a výpadkům elektřiny. Země momentálně zažívá hlubokou hospodářskou krizi, kterou ještě zhoršily lockdowny související s pandemií wuchanského koronaviru.
Ministr zahraničí Antony Blinken, který odmítl tvrzení, že za nepokoje na Kubě mohou Spojené státy, v pondělí uvedl, že hlavním faktorem, který vyhnal lidi do ulic, je špatně spravovaná ekonomika země a neschopnost komunistického režimu zásobovat své občany základními potřebami.
Proti tvrzení se rovněž ohradil i republikánský senátor Marco Rubio.
„Vyděračská skupina známá jako organizace Black Lives Matter dneska na chvilku přestala vymačkávat miliony dolarů z korporací a nakupovat si sídla, aby se podělila o svou podporu komunistického režimu na Kubě,“ uvedl floridský senátor na sociálních sítích.
Kubánský vůdce Miguel Díaz-Canel ve středečním televizním projevu připustil, že v protestech z tohoto týdne hrály roli špatné kroky vlády při řešení nedostatku potravin a dalších problémů, a zároveň vyzval Kubánce, aby nejednali s nenávistí.
Před jeho prohlášením kubánský režim obviňoval z protestů sociální média a americkou vládu. Protesty na Kubě byly dosud největší od nepokojů před čtvrtstoletím, kdy tehdejší vůdce Fidel Castro osobně vyšel do ulic, aby uklidnil davy tisíců lidí, kteří byli rozzuřeni nastalým nedostatkem základních potřeb poté, co se rozpadl Sovětský svaz a přestal ostrov ekonomicky dotovat.
Prohlášení BLM – které bylo zveřejněno přibližně ve stejnou dobu, kdy Díaz-Canel přiznal, že za vzpouru může z velké části nedostatek potravin a dalších potřeb – lidé na internetu rychle zpochybnili. Kritika se ozývala i od stoupenců skupiny, kteří ji vyzvali, aby příspěvek stáhla.
„Velmi neuspokojivé a neinformované prohlášení,“ napsal jeden z uživatelů sítě. Jiný uvedl, že pohled BLM na situaci na Kubě je „strašné zkreslení toho, co se děje“.
Ve svém vyjádření také organizace BLM chválila komunistický režim za „historicky prokázanou solidaritu s utlačovanými národy afrického původu“ a „ochranu černošských revolucionářů“, jako je Assata Shakurová. Tato bývalá členka Černošské osvobozenecké armády v roce 1979 uprchla z vězení, kde si odpykávala doživotní trest za vraždu policisty z New Jersey. Castro jí udělil azyl a dodnes je na její dopadení vypsána odměna dva miliony dolarů.
Skupina, známá organizováním protestů proti „policejní brutalitě“ ve Spojených státech, se nicméně v textu nezmínila o tom, že Kubánci na protestech žádali „svobodu“, ani o rozšířených zprávách o policejní brutalitě, což rovněž vyvolalo nesouhlasné reakce.
„Nechutné! Navzdory tomu, že kubánská diktatura vraždí a bije demonstranty (z nichž mnozí jsou černoši), prohlášení BLM o Kubě … odsuzuje USA, chválí Castrův režim a vůbec se nezmiňuje o zvěrstvech páchaných diktaturou,“ uvedl komunikační stratég Giancarlo Sopo.
