Názor
Čínský režim má ambiciózní plány pro jadernou energii. Za 20 let chce být Čína zemí s největší produkcí. Co to znamená pro její vlastní občany a zbytek světa?
Televizní stanice CNN ohlásila 14. června 2021únik v jaderné elektrárně Tchaj-šan v provincii Kuang-tung. Francouzská společnost Framatome, která jadernou elektrárnu částečně vlastní a provozuje, údajně varovala čínské bezpečnostní orgány před „hrozícím radiologickým nebezpečím“.
Framatome čínské úřady údajně obvinila, že upravily směrnice a zvýšily „přípustné mezní hodnoty“ radiace mimo elektrárnu, aby nemuseli elektrárnu odstavit z provozu.
Peking obvinění popřel a v reakci na zprávu CNN uvedl šéf národní agentury pro jadernou bezpečnost čínského ministerstva životního prostředí, že nárůst radioaktivity v prvním cyklu prvního bloku [jaderného reaktoru] souvisí především s rozbitím palivových tyčí.
Podle něho výsledky monitorování radiace kolem jaderné elektrárny Tchaj-šan ukázaly, že „v okolí elektrárny nedochází k žádné anomálii záření“ a „nedošlo k žádnému úniku“.
Prozkoumejme podrobněji bezpečnost elektráren
Nieh Sen, čínský vědec a energetický expert v nedávném rozhovoru pro hongkongské vydání deníku The Epoch Times však není s vyjádřením čínských úřadů spokojen. Podle Nieh Sena popření čínských úřadů nestačí na zmírnění obav veřejnosti z bezpečnostních rizik jaderných elektráren v Číně. Peking se podle experta chystá uskutečnit svůj „sen o jaderné energii“ a nenechá se brzdit vznikajícími problémy.
Na cestě k tomu, aby se stala Čína předním světovým výrobcem jaderné energie, čínský režim podle Nieh Sena ignoruje bezpečnostní problémy a podstupuje při vývoji jaderné energie obrovská rizika.
Profesor Nieh Sen, který působí na School of Engineering na „Catholic University of America, vyzývá vědce a politiky k bližšímu prozkoumání politiky jaderné energie v Číně: „Jaký je provozní stav jaderných elektráren v Číně? Jaká je úroveň zabezpečení? To vše naléhavě vyžaduje globální pozornost,“ míní profesor.
Bezpečnost lidí je však podle profesora poslední věcí na seznamu priorit komunistické strany. Jaderná energie je pro stranu hlavně politickým nástrojem, a jelikož jsou jaderné elektrárny také předmětem vývozu z Číny do zahraničí, nemělo by se podle experta týkat znepokojení pouze samotné Číny.
Reaktory EPR, v Evropě vyřazeny, v Číně běží dál
Podle profesora Nieh Sena byla jaderná elektrárna Tchaj-šan postavena v roce 2009 pomocí evropských evolučních energetických reaktorů (EPR). Tato technologie byla také použita při stavbě bloku Olkiluoto 3 ve Finsku v roce 2005 a při stavbě jaderné elektrárny Flamanville ve Francii v roce 2007.
Finské i francouzské zařízení jsou v současné době pozastaveny kvůli problémům s technickými a bezpečnostními normami.
Podle francouzských úřadů došlo v roce 2015 ve Flamanville k „anomálii ve složení oceli“ v částech nádoby reaktoru.
Některá média uvedla, že ke stejnému problému došlo v tlakové nádobě jaderné elektrárny Tchaj-šan. Čínský zpravodajský portál Sina v roce 2016 uvedl, že státní úřad pro jadernou bezpečnost nahlásil vadné tlakové nádoby ve dvou z reaktorů EPR.
Současně byla vznesena obvinění od francouzského dodavatele elektráren Framatome (dříve Areva), který si stěžoval, že čínské úřady 400 dodaných komponentů řádně neotestovaly z hlediska bezpečnosti.
Zatímco byly jednotky EPR ve Finsku a Francii zastaveny, elektrárna Tchaj-šan vstoupila do komerčního provozu v roce 2018.
Strategický průmysl pro export
Jaderná energie je považována za strategický průmysl a je čínským režimem široce podporována. Alespoň takto o tom hovořil zástupce ředitele Čínské rozvojové a reformní komise Wang Siao-tchao v roce 2015. Jaderná energie se kromě železničního průmyslu z Číny vyváží do mnoha zemí.
Zákazníky najdeme především v zemích, které jsou součástí iniciativy Pás a stezka.
Podle Světové jaderné asociace Čína v současné době vyváží své jaderné technologie do dvanácti zemí: Pákistánu, Rumunska, Argentiny, Velké Británie, Íránu, Turecka, Jižní Afriky, Keni, Egypta, Súdánu, Arménie a Kazachstánu. Všechny tyto země jsou v různých fázích spolupráce s Pekingem.
Čínská ústřední vláda vypočítává ekonomické přínosy výroby této technologie na svých webových stránkách: s investičním požadavkem na jadernou elektrárnu ve výši 3,9 miliardy eur by bylo vytvořeno 150 000 pracovních míst. Do výroby a výstavby je zapojeno 200 společností. S 20% podílem na trhu v zemích BRI – což by odpovídalo celkem 30 elektrárnám – by bylo možné vytvořit 130 miliard eur a 5 milionů pracovních míst.
Na cestě ke světovému prvenství
S kapacitou jaderné energie o síle 49,89 GW (gigawattů) je Čína na třetím místě za USA a Francií. V dubnu o tom informovala čínská státní tisková agentura Sin-chua. Pokud jde o výrobu jaderné energie, řadí se dokonce na druhé místo za USA.
Ambiciózní plány čínského režimu lze vyjádřit v následujících číslech: kapacita elektráren se má do roku 2025 zvýšit na 70 GW a do roku 2030 na 120 GW. Podle deníku Forbes by pak Čína předstihla USA, jejichž kapacita je v aktuálně na hodnotě 96,5 GW.
V současné době je v Číně ve výstavbě 17 jaderných elektráren s celkovým výkonem 18,53 GW. Uvádí to aktuální zpráva Čínské asociace pro jadernou energii s názvem Rozvoj jaderné energie v Číně.
V současné době je v Číně 62 jaderných elektráren, z nichž většina se nachází v pobřežních oblastech. 49 z nich je v provozu.
Originální článek vyšel v The Epoch Times USA pod názvem: China’s ‘Nuclear Power Dream’ Needs Urgent Global Attention, Expert Says (německá adaptace mk)
Z článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K. a upravil M. K.
