PRAHA – Před čínským velvyslanectvím v Pelléově ulici se konalo další pokojné protestní shromáždění příznivců meditační praxe Falun Gong, kterou čínský režim tvrdě potlačuje od roku 1999. Kromě provádění energetických cvičení před budovou velvyslanectví přečetli účastníci akce protestní prohlášení, a za asistence policie jej vhodili do schránky velvyslanectví.

V 90. letech byl v Číně Falun Gong značně populární. Zakladatel Falun Gongu, pan Li Hongzhi, svoji metodu pro rozvíjení těla a charakteru vyučoval za podpory státních úřadů po celé Číně.

V roce 1998 se v Číně podle vládních statistik věnovalo Falun Gongu 70–100 milionů lidí. Tehdejší generální tajemník komunistické strany Ťiang Ce-min, v té době začal Falun Gong označovat za „hrozbu absolutní moci“.

Počet příznivců Falun Gongu jako v podstatě spontánního lidového hnutí, překonal počet členů komunistické strany (tehdy 60 milionů) a jeho učení s sebou přinášelo morální hodnoty z buddhismu a taoismu.

V určitých ohledech se jednalo o masový návrat lidí k myšlenkám a hodnotám prastaré čínské kultury, kterou se komunistická strana pokoušela v několika politických kampaních vykořenit.

Velké množství následovníků Falun Gongu, lidové hnutí, které není pod kontrolou komunistické strany, a morální principy „pravdivost, soucit a snášenlivost“, to všechno představitelům komunistické strany začínalo vadit.

Celostátní zákaz, začíná pronásledování

Zatýkání příznivců Falun Gong na náměstí Nebeského klidu v Pekingu po 20. červenci 1999. (Minghui.org)

20. července 1999 vydalo stranické politbyro a komunistická strana zákaz praktikování Falun Gongu ve všech 22 provinciích. Ve stejné době odstartovalo masivní celostátní pronásledování jeho příznivců.

Státní média vysílala očerňující propagandu a policie začala masivně zatýkat. Vůdci komunistické strany prohlásili, že Falun Gong „rozdrtí“ do tří měsíců. K dnešnímu dni již represe trvají 22 let, a protože odolnost příznivců Falun Gongu vůči nátlaku státního aparátu zaskočila komunistický režim, začaly represe postupně nabírat na brutalitě.

Argentinský soudce Octavio Araoz de Lamadrid v roce 2009 vydal zatykač na předesedu komunistické strany Ťiang Ce-mina a Luo Kana, šéfa takzvaného Úřadu 610, který dostal za úkol „likvidaci“ Falun Gongu.

Soudce je shledal vinnými ve věci mučení a pronásledování následovníků Falun Gongu a zatykač předal Interpolu. Po silném diplomatickém tlaku ze strany čínského režimu byl soudci případ odebrán a uložen „k ledu“.

Soudce de Lamadrid uvedl, že během vyšetřování objevil, že represe přitvrzují úměrně tomu, jak velký odpor člověk klade během takzvané „převýchovy“. Čím déle odolává a odmítá se vzdát svého přesvědčení, tím tvrdší metody čínský režim používá.

Podobný soudní případ proběhl ve stejném roce ve Španělsku. Zde bylo pět vysoce postavených členů komunistické strany obviněno z genocidy a zločinů proti lidskosti. Případ dostal soudce Ismael Moreno a všichni obvinění byli do Číny obesláni, aby se dostavili ke španělskému soudu, ani jeden z nich na výzvu neodpověděl.

Podle stránky Minghui.org, která dlouhodobě informuje o vývoji represí v Číně, přišlo během pronásledování o život 4 600 lidí. A to hovoříme o případech, které bylo možné jednoznačně ověřit. Počet skutečných obětí na životech se předpokládá v řádech stovek tisíc. Někteří z nich zmizeli beze stopy v pracovních táborech a vězeňském systému laogai.

Tvář ženy, která obletěla celý svět. Dívka Gao Rongrong zemřela v květnu 2004 na následky mučení elektrickými obušky, kterými jí zaměstnanci pracovního tábora pálili tvář po dobu sedmi hodin. Byla zatčena a vězněna za praktikování Falun Gongu v táboře nucených prací Longshan ve městě Šen-jang v provincii Liao-ning. (Minghui.org)

Problém s vyčíslováním počtu obětí spočívá mimo jiných překážek v tom, že mnozí z lidí, kteří byli zatčeni během protestů v Pekingu nebo jinde v Číně, u sebe neměli doklady, protože je záměrně odložili a odmítli prozradit svoji identitu. Bylo totiž běžnou praxí, že po zatčení čekalo policejní vyšetřování všechny členy rodiny, příbuzné a přátele. Proto velké množství příznivců Falun Gongu, kteří byli během posledních 22 let v Číně zatčeni, bylo oficiálně vedeno jako bezejmenní vězni.

Statistiky shromážděné nevládní organizací Informační centrum Falun Dafa uvádějí následující čísla: 450 000 až 1 milion následovníků Falun Gongu zadržovaných ve vězeňském systému laogai a 87 000 zdokumentovaných případů mučení.

Od roku 2006 se navíc množí zprávy o tom, že jsou zadržovaní příznivci Falun Gongu zneužíváni k orgánovým transplantacím. Nejsouhrnnější vyšetřovací zpráva byla vydána v roce 2016 mezinárodní skupinou nezávislých vyšetřovatelů. Shrnutí výsledků a výslechy svědků provedl mezinárodní soudní tribunál v Londýně v roce 2019.

Závěr je na straně vyšetřovatelů i soudního tribunálu stejný. Jsou si bez jakýchkoliv pochybností jisti, že v Číně ke zneužívání příznivců Falun Gongu jako nedobrovolných dárců orgánů ke komerčním transplantacím skutečně dochází.

Rok 2020

Žena drží fotografii muže zabitého při pronásledování Falun Gongu čínským režimem během protestní akce ve Washingtonu, USA, 17. července 2014. (Larry Dye /The Epoch Times)

Čínský režim v roce 2020 pronásledoval více než 15 000 příznivců Falun Gongu. Nejnovější statistiky publikované stránkou Minghui.org, vycházející z jejich vyšetřování v roce 2020 uvádějí následující součty.

Zatčeno a zadržováno nejméně 6 659 následovníků Falun Gongu. Nejméně 88 jich zemřelo v důsledku pronásledování. 622 případů odsouzení za víru ve Falun Gong, 537 lidí donucených navštěvovat kurzy takzvaného politického „vzdělávání“.

Čínské úřady nechaly prohledat domovy 3 588 lidí. Více než 8 000 dalších zaznamenalo nějakou formu obtěžování ze strany policie. Domovní prohlídky, zabavování knih a materiálů o Falun Gongu nebo sledování.

Čínský režim zabavil následovníkům Falun Gongu celkem 9 849 097,56 juanů (přibližně 32,8 mil. Kč). Většina prostředků byla zabavena policejní konfiskací nebo v rámci pokut uložených soudy.

Co na to říkají čeští zákonodárci

20. března 2019 byla na zasedání Senátu Parlamentu České republiky projednávána otázka „genocidy duchovního hnutí Falun Gong v Číně páchané čínským režimem“. (Epoch Times ČR)
20. března 2019 byla na zasedání Senátu Parlamentu České republiky projednávána otázka „genocidy duchovního hnutí Falun Gong v Číně páchané čínským režimem“. (Epoch Times ČR)

Český Senát vyjádřil podporu duchovnímu hnutí Falun Gong, křesťanům, Ujgurům a Tibeťanům a znepokojení nad jejich pronásledováním čínským režimem v rezoluci vydané 20. března 2019. V rezoluci senátoři apelují na českou vládu, aby čínský režim vyzvala k zastavení pronásledování těchto lidí, propuštění vězňů svědomí a k dodržování a ratifikování mezinárodního paktu o lidských právech.

Diskuse se rozběhnula také v Poslanecké sněmovně. Už koncem listopadu 2019 žádalo pět poslaneckých klubů o projednání závažných aktuálních případů pronásledování disidentů a náboženských či etnických menšin v Číně na jednání pléna Poslanecké sněmovny.

První pokus dostat toto téma na jednání sněmovny v listopadu 2020 zablokovaly strany ANO a ČSSD. Poté, co uspořádala opozice tiskovou konferenci, kterou podpořila řada českých osobností, návrh sněmovnou prošel, ale nebyl pevně zařazen na jednání.

Poslanci hovoří na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně ČR, 28. listopadu 2019. (Epoch Times)

Snahy opozice i aktivistů za lidská práva v Číně přerušila pandemie koronaviru, a tak se k tématu poslanci vrátili až 8. června 2021, kdy Petiční výbor Poslanecké sněmovny uspořádal veřejné slyšení k petici požadující „ukončení genocidy“ lidí, kteří se v Číně věnují meditační praxi Falun Gong. Podle petentů podepsalo petici od roku 2000 do současnosti více než 140 tisíc občanů ČR.

Po skončení slyšení schválil petiční výbor rezoluci, kterou odsoudil násilné represe čínského režimu a vyzval Poslaneckou sněmovnu, aby „vyjádřila nesouhlas s pronásledováním Falun Gongu anebo vyjádřila morální podporu lidem, kteří jsou v Číně pronásledováni, mučeni a zabíjeni pro své orgány jen proto, že se věnují meditační praxi Falun Gong“.

Poslanec Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) navrhl téma projednat na plénu sněmovny naposledy 13. července 2021. Jeho návrh získal podporu 69 poslanců. Ani Hnutí ANO ani SPD a většina členů ČSSD a KSČM nárh nepodpořili.

Reakce EU, USA a OSN

Žena drží fotografii muže zabitého při pronásledování Falun Gongu čínským režimem během protestní akce ve Washingtonu, USA, 17. července 2014. (Larry Dye /The Epoch Times)

O případech zneužívání politických vězňů v Číně ke komerčním transplantacím v minulosti jednaly také Evropský parlament v letech 2013 a 2016 a Sněmovna reprezentantů USA v roce 2016. Oba vrcholné orgány potvrdily, že zprávy o násilných odběrech orgánů od zadržovaných následovníků Falun Gongu, Ujgurů, křesťanů a Tibeťanů jsou „důvěryhodné“. 

Na základě činnosti lidskoprávních aktivistů po celém světě obdržel komisař OSN pro lidská práva ve dvou vlnách celkem 3 miliony podpisů pod mezinárodní petiční kampaň za vyšetřování obvinění čínských nemocnic a transplantačních center ze zneužívání vězňů svědomí. OSN však na výzvy nereagovala, což experti přičítají tlaku ze strany čínského režimu, neboť Čína je součástí Rady OSN.

Již 21. listopadu 2008 vyzvala OSN čínskou vládu, aby provedla nezávislé vyšetřování tvrzení, že byli někteří praktikující Falun Gongu mučeni a že jim byly násilně odebrány tělesné orgány, anebo aby pověřila vyšetřováním třetí stranu. Čínský režim dodnes šetření nerealizoval.

Zakladatel Falun Gongu byl již čtyřikrát nominován na Nobelovu cenu míru. Na sídle Kongresu USA byla 13. května 2020 vyvěšena vlajka k uctění narozenin zakladatele Falun Gongu a mezinárodního dne Falun Dafa.