Tým NFPK vydal zprávu, ve které je zmíněno, že chemička DEZA je podezřelá z masivního znečištění řeky Bečvy, které vedlo k úmrtí několika desítek tun ryb. DEZA náleží k holdingu Agrofert, který je údajně podle více zpráv kontrolován premiérem Babišem prostřednictvím svěřeneckých fondů.
Podle Luboše Pavloviče, autora článku NFPK, je hlavně délka vyšetřování kauzy otravy ryb nestandardní.
„Další(věcí) je nedostatek důkazů, které nebyly zajištěny hned na začátku vyšetřování, a také podivně kontrastní aktivita policie, která začala okamžitě vyšetřovat ty, kdo se pokusili zpochybnit oficiální závěr vyšetřování,“ uvádí Pavlovič.
Podle článku MF DNES z počátku letošního května znalecký posudek, který si policie nechala vypracovat, podezřívá firmu Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm, které areál patří a provozuje zde i čistírnu odpadních vod.
„Posudek soudního znalce Jiřího Klicpery však zpochybnil pokus jiné skupiny vědců, mezi kterými byl i prof. RNDr. Jakub Hruška, Csc. z Ústav výzkumu globální změny AV ČR,“ uvádí NFPK.
Jejich pokus začala ihned vyšetřovat Česká inspekce životního prostředí kvůli podezření z porušení vodního zákona. K výpovědi je předvolán nejen Hruška, ale také šéf rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou Stanislav Pernický, který také patří k oponentům posudku, kterým disponuje policie.
K vyšetřování Bečvy byla dokonce zřízena parlamentní komise.
Spolek Arnika spolu s rybáři podal již 17. června 2021 žádost na Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP), aby v souvislosti s řešením nápravy škod po loňské ekologické havárii na Bečvě postupovala podle zákona o předcházení ekologické újmě.
Je to v České republice úplně poprvé, kdy se tento zákon uplatňuje.
Arnika chce především docílit, aby náklady za odstranění rozsáhlých škod po otravě nesl skutečný pachatel, a nikoliv Český rybářský svaz nebo aby je platili občané.
Co se podle Arniky mělo stát – a nestalo:
– ihned po havárii měla ČIŽP zahájit řízení o uložení nápravných opatření, přestože viník není znám.
– dále měla ČIŽP podniknout kroky například k obnově a ozdravení řeky
– měla také zajistit technická opatření u potenciálních pachatelů, dokud se nenajde skutečný viník.
Po devíti měsících od ekologické katastrofy nic takového neučinily ani ČIŽP, ani Ministerstvo životního prostředí. Arnika věří, že se společně v české legislativě podaří uplatnit doposud spící zákon, který zase o něco zlepší ochranu našich řek a vodních toků.
