Polská vláda musí zaplatit pokutu ve výši jednoho milionu eur denně za to, že udržuje v činnosti disciplinární komoru pro soudce, rozhodl 27. října Nejvyšší soud Evropské unie* s odkazem na přednost práva Evropské unie před vnitrostátním právem.

„Vzhledem k tomu, že Polsko nepozastavilo uplatňování ustanovení vnitrostátních právních předpisů, týkajících se zejména oblastí působnosti kárné komory Nejvyššího soudu, je povinno zaplatit Evropské komisi denní penále ve výši 1 000 000 eur,“ uvedl Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) ve svém prohlášení (pdf).

Rozhodnutí soudu přichází poté, co lucemburský soud v červenci požádal Polsko v rámci předběžného opatření o okamžité pozastavení veškeré činnosti komory. To vedlo ke slovní válce, v níž Polsko sdělilo EU, aby se nevměšovala do jeho soudních záležitostí.

Pokuta je nezávislá na další denní pokutě ve výši 500 000 eur, kterou Soudní dvůr EU minulý měsíc nařídil Polsku zaplatit za to, že ignorovalo jeho příkaz k zastavení provozu hnědouhelného dolu Turów na českých hranicích, který česká vláda označila za škodlivý pro své obce.

Polsko rozsudek nerespektovalo a důl je údajně stále v provozu. Je možné, aby členové zemí EU odmítli zaplatit pokuty uložené Evropskou komisí (EK), ačkoli EU může ze svých fondů Polsku nebo kterékoli zemi 27členného bloku odebrat peníze.

Polský premiér Mateusz Morawiecki minulý týden v Evropském parlamentu uvedl, že země pracuje na zrušení disciplinární komory a na jejím nahrazení jiným systémem do konce roku, ale žádné podrobné plány zatím nepředstavil.

Náměstek polského ministra spravedlnosti Sebastian Kaleta označil sankce uložené Soudním dvorem EU za „uzurpaci a vydírání“, neboť „zcela ignorují a neberou v úvahu polskou ústavu“.

Denní pokuta byla „nezbytná, aby se zabránilo vážnému a nenapravitelnému poškození právního řádu Evropské unie a hodnot, na nichž je tato unie založena, zejména hodnot právního státu“, uvedl Soudní dvůr EU ve svém prohlášení z 27. října.

Počátkem října polský Ústavní soud rozhodl, že některé zákony EU jsou v rozporu s ústavou země a že vnitrostátní zákony budou mít v oblastech, kde jsou v rozporu, přednost před zákony EU. Unie toto rozhodnutí kritizovala, což následně vyvolalo týdenní slovní válku mezi Polskem a EU.

Podle zásady nadřazenosti mají zákony EU přednost před vnitrostátními zákony členských států 27členného bloku.

„Pokus Evropského soudního dvora zapojit se do polských právních mechanismů porušuje … pravidla, která upřednostňují ústavu, a pravidla, která respektují suverenitu uprostřed procesu evropské integrace,“ rozhodl tehdy tribunál.

Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost je od roku 2015 v konfliktu s Bruselem kvůli řadě záležitostí, včetně soudnictví, nelegální imigrace a práv LGBT.

Na této zprávě se podílela agentura Associated Press. Přeloženo z původního článku newyorské redakce.


Poznámka: Soudní dvůr Evropské unie