Republikánský senátor Josh Hawley představil americkému Senátu 2. listopadu zákon, který má posílit obranyschopnost Tchaj-wanu v případě, že by na ostrov zaútočila armáda vedená Komunistickou stranou Číny.
„Tchaj-wan je ve vážném nebezpečí, ale budoucnost ještě není napsána,“ uvádí senátor Hawley v tiskové zprávě, v níž představil zákon nazvaný Arm Taiwan Act 2021.
Hawley uvedl, že návrh zákona (pdf) posílí obranu Tchaj-wanu proti čínské invazi tím, že vyčlení tři miliardy dolarů ročně na novou Iniciativu k podpoře bezpečnosti Tchaj-wanu, která má posílit rozmístění asymetrických obranných schopností ostrova.
Návrh má v konečném důsledku pověřit ministra obrany USA vytvořením této bezpečnostní iniciativy, kterou by USA zafinancovaly zmiňovanou částkou. Celá operace by se měla odehrát ve období let 2023 až 2027.
Tyto prostředky by konkrétně urychlily nasazení „asymetrických schopností Tchaj-wanu, které jsou nezbytné ke zdržení, oslabení a zneškodnění čínské invaze“ proti ostrovu, uvádí se v návrhu legislativy.
Hawley citoval varování amerických a tchajwanských představitelů, že se „Čína může v následujících několika letech pokusit o invazi na Tchaj-wan“.
„Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom Tchaj-wanu pomohli urychleně posílit jeho obranu. Pokud nedávné akce Číny světu něco ukázaly, pak to, že Peking se ve své snaze ovládnout Indopacifik a poté celý svět nezastaví před ničím,“ upozorňuje Hawley ve svém prohlášení. „Nesmíme jim dovolit uspět.“
Komunistická strana Číny si nárokuje samosprávný ostrov Tchaj-wan jako svoji provincii. Demokraticky spravovaný ostrov má vlastní ústavu, armádu a vládnoucí stranu. Jeho samostatnost začíná v roce 1949 po vojenském puči komunistické strany nad tehdejšími vládci Číny (Čankajškem a jeho Národní stranou – Kuomintang). Čankajšek se poté i se svojí armádou a úředníky uchýlili na ostrov Tchaj-wan.
Peking v posledních týdnech stupňoval vojenské ohrožování ostrova, mimo jiné i demonstrací síly čínské armády nad tchajwanskou zónou protivzdušné obrany.
4. října vyslala Čína 56 stíhaček do zóny protivzdušné obrany Tchaj-wanu. Tento přelet byl již několikátý během čtyř dní, během nichž do zóny vletělo téměř 150 čínských bojových letounů. Podle tchajwanského ministerstva národní obrany se posledního vpádu zúčastnilo 34 stíhaček J-16 a 12 bombardérů H-6.
Čínský vůdce Si Ťin-pching počátkem října ve svém projevu slíbil dosáhnout „znovusjednocení národa“ a nezávislost ostrova označil za „vážné skryté nebezpečí pro národní omlazení“.
Spojené státy v současné době udržují desítky let trvající zahraniční politiku známou jako „strategická nejednoznačnost“, což znamená, že záměrně „mlží“ v otázce, zda by se postavily na obranu Tchaj-wanu v případě čínské invaze.
Washington má však povinnost vyplývající ze zákona, nazvaného Zákon o vztazích s Tchaj-wanem (TRA), poskytnout ostrovu vojenské vybavení pro jeho sebeobranu.
Tchajwanská prezidentka Tsai Ing-wen, která již dříve prohlásila, že ostrov udělá „cokoli“, aby se ochránil před narůstající agresí Komunistické strany Číny, minulý týden potvrdila, že poprvé po čtyřiceti letech jsou na tchajwanské půdě američtí vojáci.
Prezidentka Tsai uvedla, že je přesvědčena, že Spojené státy by Tchaj-wan bránily, pokud by byl napaden Čínou.
„Věřím (v to), vzhledem k dlouhodobým vztahům, které s USA máme, a také vzhledem k podpoře amerického lidu i Kongresu,“ řekla v rozhovoru pro CNN odvysílaném 27. října. „Administrativa nám byla velmi nápomocná.“
Podle poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jakea Sullivana se očekává, že americký prezident Joe Biden a čínský vůdce Si Ťin-pching se do konce roku virtuálně setkají v této věci.
Na této zprávě se podílel Frank Fang.
