Zamyšlení
Během každých voleb se někteří lidé modlí k nové politické straně s nadějí, že ona je „spasí“ a konečně jim přinese dobrou budoucnost, a ono to opakovaně selhává. Proč?
Během současné epidemie wuchanského koronaviru se stále více ukazuje, jak lidé, vlády i farmaceutické společnosti přeceňují svoji víru ve vědu a jak sebestředně věří v to, že mohou ovládat osudy lidí a jejich budoucnost.
Není vše dílem příčiny a následku? Studujeme správně příčiny, které nás přivedly do současné situace?
Řekněme si to na rovinu. Dnes je éra hrubého materialismu. Diskuse o existenci duše nebo Boha, o univerzálních principech, které existují a působí nezávisle na tom, zda v ně člověk věří či nikoliv, je i na univerzitách spíše filosofickou otázkou, není příliš ceněna a málokdo ji připisuje velký význam.
Zato materiální věc jako „vakcína“ byla povýšena téměř na „svatou“ a „spásnou“ věc. Je prezentována jako důkaz o všemocnosti vědy, kterou ovládá lidstvo. Vědy, díky níž můžeme ovládat a měnit svůj osud a budoucnost. Vědy, která nám přinese záchranu a štěstí.
Lidé, kteří se poctivě starají o své zdraví a vybudovali si silnou přirozenou imunitu, jsou téměř očerňováni, protože se nehrnou k očkování. A ti, kteří na svoji životosprávu rezignovali, jsou prohlášeni za „zodpovědné“ a získávají nesčetné výhody jenom proto, že se nechali očkovat.
Ti posvěcení a očištění „svatou vakcínou“ jsou prostě lidmi budoucnosti. Ale ono se ukazuje, že ve skutečnosti tomu tak asi nebude. Stačí studovat současná lékařská pozorování neustále se snižujícího účinku vakcín.
Vakcína nám možná získala nějaký čas navíc, ale změnili jsme se, poučili jsme se? Je důležité se takto ptát?
Často slyším, jak lidé vykřikují, že na vině je systém, že je třeba systém změnit, jako by samotný systém byl příčinou jejich neštěstí.
Nevytvářejí však systém lidé? Není systém odrazem lidských morálních hodnot? Dává potom tedy smysl přiznat si, že na vině jsou ve skutečnosti morální hodnoty jednotlivců a celé společnosti. Že na vině naší mizérii jsme my sami? Neměli bychom se tedy především změnit my samotní?
V každé situaci, ať je více nebo méně chaotická, je asi východiskový bod stejný. Každý můžeme začít u sebe. Uklidnit se a rozmyslet se, jak se svým životem naložíme.
Není už čas na změnu hodnot? Stále se modlíme k vědě a politikům, lidem a lidským výtvorům. Možná se můžeme pro změnu zkusit zamyslet nad tím, zda kolem nás existuje určitý řád, který pravděpodobně v mnoha ohledech porušujeme, a důsledky toho jsou přirozeně zlé.
V článku Systém bez morálních hodnot nic neřeší jsme se již v minulosti zabývali otázkami, které řešil Adam Smith, zakladatel moderní ekonomie, autor knihy Bohatství národů. Tuto knihu zná každý ekonom. Ne každý ovšem ví, že před ní napsal jinou neméně důležitou práci – Teorii mravních citů.
Adam Smith byl profesorem filosofie a etiky. Ve svém životě nikdy o ekonomii nepřednášel. Když přišel s konceptem „neviditelné ruky“ trhu, věnoval více pozornosti morálním faktorům na trhu. Byl toho názoru, že trh je morální, protože každý v rámci usilování o své vlastní zájmy dodržuje určité morální hodnoty. Pokud lidé tuto morálku ztratí, nebude systém fungovat.
Podobné je to myslím v oblasti práva, farmacie nebo průmyslu. Pokud lidé ztratí morální hodnoty a zábrany, nebudou se jimi řídit. Samotný systém dobro nezaručí.
„Došlo k tomu, že výzkumné nástroje ekonomie začaly být víc a víc zaslepenější, jejich rozsah širší a širší, a modely složitější a složitější, zatímco se víc a víc vzdalovaly od morálky a etiky. Studie ‚maximalizace‘ jako hlavního myšlenkového módu znetvořila ekonomii na robotickou efektivnost,“ píše známý čínský ekonom Ma Kuang-jüan na svém blogu.
Smithova Teorie mravních citů popisuje emoční procesy účastníků společnosti a vyzdvihuje ty, které jsou pro hospodářský růst podle něho nejdůležitější: laskavost, přátelství a soucit.
Poukazuje také na to, že těmito etickými hodnotami se lidé řídí na základě dobrovolnosti.
Mravní základy člověka jsou mu zpravidla vštěpovány rodinou, školou a společností (média, přátelé) a on podle nich poté ve svém životě jedná.
Jak jsou potom svázány úpadek a vzestup společnosti s morálkou a etikou?
Tomáš Baťa, jeden z nejúspěšnějších podnikatelů první republiky, svého času prohlásil, že „hospodářská krize je pouze jiné jméno pro mravní bídu“, čímž v podstatě definoval svůj pohled na základy společnosti stojící v pozadí systému. „Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek,“ tvrdil Baťa.
Spasí nás tedy pouze naděje, že dokážeme objevit zlo uvnitř nás samotných a napravit své vlastní špatné věci.
Vakcína nebo další vnější „léky“ pouze dočasně odsouvají problémy do budoucnosti. Když budeme důvěřovat pouze vakcinaci, ignorovat varování, hromadit špatné věci a stále postupovat stejně chybně, později tyto problémy propuknou s nezadržitelnou silou.
Mnohé historické události a mudrcové nás přesně před tímto vývojem varují s nadějí, že snad alespoň někteří pochopí.
Jak si vzpomínám, psycholog Karl Gustav Jung kdysi prohlásil něco v tomto smyslu: „Když přehlížíte svoje instinkty, přepadnou vás zezadu.“
