Veterán druhé světové války James Bradley oslavil 5. listopadu ve svém domě v Kalifornii 100. narozeniny. Na otázku, jaké je jeho tajemství dlouhověkosti, s úsměvem odpověděl, že se stále udržuje duševně mladým a vyznává tradiční hodnoty – „Věřím v Boha a vážím si rodiny“.
Bradley se zúčastnil invaze v Normandii, známé také jako Den D, která proběhla 6. června 1944 během II. Světové války.
Tajemství dlouhověkosti
Bradley žije již sto let a je svědkem mnoha změn. Jednu věc však on sám nikdy nezmění – tradiční hodnoty, které zdůrazňují „Boha a rodinu“.
„Nevím, proč jsem naživu tak dlouho,“ řekl. „Myslím, že je to tím, že věřím v to, v co věří Bůh, a ctím všechny ty věci.“
Bradley navíc s humorem dodává, že se vždy cítil mladý a nikdy neměl pocit, že je starý.
Bradley si svých rodičů velmi vážil. Prožili krizi a těžké časy. Bradley dodal, že se díky nim a jejich zkušenostem hodně naučil.
Spolu se svou manželkou Bette strávili společně 58 let, než před osmi lety zemřela.
„Byla to úžasná dáma. Poznal jsem ji během války,“ vzpomíná Bradley.
„Byl jsem nasazen v Kansas City. Absolvoval jsem tam výcvik a nějaké školení. Ubytovali nás v hotelu,“ vzpomínal. „Byla sobota večer, byli jsme ve městě a já se podíval ke vchodovým dveřím, kterými vešly tři krásné dámy. Ona byla z těch tří ta nejkrásnější… a nakonec i matkou tří dcer, které dnes mám.“
Na narozeninové oslavě Bradley přátelům a příbuzným řekl, že Bettina duše ho stále doprovází.
Bradleyho dcera Tama prohlásila, že měla štěstí na skvělé rodiče.
„Jsme za naše rodiče velmi vděční. Táta byl velmi dobrým otcem, “ řekla Tama a dodala, že víra v Boha byla u nich doma vždy hluboce přítomná.
„Vždycky věřil v manželství, dokud nás smrt nerozdělí, “ dodala. „S mojí mámou byl ženatý téměř 60 let. Takže to je něco, co nás učil po celá léta.“
„Samozřejmě i oni měli v životě těžké chvíle, ale člověk se jimi prostě prokousal. Víte, zůstali jste silní, drželi jste směr a nikdy jste se neodklonili,“ vysvětluje jeho dcera.
Přeložil P. M. Originál zde.
