Analýza zpravodajství

Oznámení Ženské tenisové asociace (WTA) o rozhodnutí nepořádat v příštím roce turnaje v Číně v reakci na to, že Peking umlčel tenisovou hvězdu Pcheng Šuaj, která vznesla obvinění ze sexuálního obtěžování proti bývalému vicepremiérovi Čang Kao-limu, je projevem zvýšeného povědomí ve světě o nátlakových praktikách a fungování režimu komunistické strany v Číně.

Grandslamová šampionka ve čtyřhře a olympijská vítězka Pcheng Šuaj se po svých obviněních proti bývalému vysokému čínskému úředníkovi, která jsou v době #MeToo obzvlášť citlivá, stáhla z veřejného prostoru. Celá řada vládních orgánů po celém světě požadovala důkazy o jejím místě pobytu a zdravotním stavu, zatímco WTA se ve svém prohlášení důrazně ohradila proti jejímu zmizení z veřejného života.

„Nechápu, jak mohu žádat naše sportovce, aby tam soutěžili, když Pcheng Šuaj nemůže svobodně komunikovat, a zdá se, že na ni byl vyvíjen nátlak, aby popřela své obvinění ze sexuálního napadení,” uvedl v prohlášení z 1. prosince Steve Simon, generální ředitel WTA.

Organizace může přijít potenciálně o více než 1 miliardu dolarů příjmů z turnajů, jež se na čínském území standardně konají.  Jejich rozhodnutí je silným vyjádřením toho, že etické zásady musí mít přednost před ziskem.

Podle pozorovatelů může mít rozhodnutí WTA reálný dopad na chování Pekingu. Navíc může naznačit další postup v komplikované otázce podnikání v zemi, jejíž autoritářský režim dlouhodobě porušuje lidská práva, svobodu projevu a závazky vyplývající z mezinárodních smluv.

Odborníci hodnotí krok WTA jako příklad, který může skutečně fungovat. Není to jen další korporace, která potřebuje levnou pracovní sílu. Tenisové zápasy nejsou továrny vyrábějící oděvy nebo boty, poskytující obživu tisícům chudých Číňanů. Cílený zákaz tohoto druhu, zavedený vysoce postavenou organizací, se může ukázat jako politicky účinnější a ekonomicky i sociálně schůdnější než plošné stažení korporací všech velikostí a zaměření z území Číny.

Zvyšování povědomí

WTA je jedinou významnou sportovní organizací, která takový zákaz zavedla v reakci na obavy o dodržování lidských práv v Číně. Její krok je v ostrém kontrastu s mnoha globálními společnostmi, které k porušování práv ze strany Pekingu mlčí nebo se podřizují rozšiřujícím se požadavkům režimu na cenzuru.

Mnohé nadnárodní společnosti se zdají být zastrašeny vývojem, jako byla například odvetná opatření Pekingu proti prodejcům oděvů, jako jsou Nike, H&M a Adidas, za to, že si dovolili vyjádřit obavy z nucené práce ujgurských dělníků v oblastech pěstování bavlny v Sin-ťiangu, nemluvě o hrozivých sankcích, které v roce 2019 vyplynuly z tweetu tehdejšího generálního manažera Houston Rockets Daryla Moreyho, který chválil prodemokratické demonstranty v Hongkongu. Tento tweet stál NBA partnerství na obrovském čínském sportovním trhu.

Zákaz WTA však přichází v návaznosti na další ostrá veřejná prohlášení významných hráčů a organizací z celosvětového sportovního odvětví, například hráče Boston Celtics Enese Kantera, který v posledních měsících na Twitteru upozornil na porušování práv komunistickým režimem, včetně jeho útlaku v Hongkongu, Tibetu a vraždění vězňů svědomí kvůli jejich orgánům.

V souvislosti s tímto vývojem si někteří mohou klást otázku, zda by ostatní podniky a franšízy neměly zvýšit tlak a napodobit krok WTA. Odborníci, kteří sledují Čínu a angažovanost globálních společností v této zemi, tvrdí, že krok WTA může mít vzhledem k jejímu vysokému postavení a milionům fanoušků na Peking vliv, ale odpověď na druhou otázku není jednoduché ano či ne.

Společnosti se musí spíše rozhodovat případ od případu a určit, jaký krok je vhodný vzhledem k povaze jejich vztahu k čínskému trhu a pracovním silám v Číně a k pravděpodobným důsledkům na všech úrovních – včetně těch diplomatických, politických, obchodních a sociálních.

Proveditelnost

Globální korporace, které mají v Číně závody a prodávají na tamním obrovském trhu, nemusí nutně podporovat porušování lidských práv a není samozřejmé, že jejich stažení pomůže milionům lidí v Číně, kteří se potýkají s problémy. Někteří odborníci tvrdí, že konstruktivní angažovanost je důležitá.

„Pokud by se zahraniční společnosti vyhnuly všem zemím, které nedodržují lidská práva, včetně těch, kde dochází k nedostatečnému odměňování a špatnému zacházení s pracovníky, globální obchod by se v podstatě zastavil,“ uvedla Jane Golleyová, ředitelka Australského centra pro Čínu z Australské národní univerzity.

Zejména v případě Číny by to znamenalo důsledky pro velké množství chudých dělníků, kteří již nyní trpí pod režimem Komunistické strany Číny.

„Odmítnutí jakékoli spolupráce s Čínou by způsobilo velké náklady části ujgurským a dalších čínským pracovníkům, kteří se dobrovolně rozhodli pracovat v továrnách dodávajících zboží, protože je to nejlepší možnost, jak zajistit jejich rodiny,“ doplnila Golleyová.

„Jistě, každá společnost – a také všichni spotřebitelé – by měla být povzbuzováni k etickým rozhodnutím a měli by být také voláni k odpovědnosti, pokud tak nečiní. To však vyžaduje konstruktivní zapojení a hledání pravdy, nikoli úplný odchod z daného trhu,“ pokračuje Golleyová.

Robert Atkinson, prezident Nadace pro informační technologie a informace (Information Technology and Information Foundation), washingtonského think-tanku, rovněž uvedl, že úplný odchod by byl chybou. Podle něj je pro Spojené státy výhodné, pokud mohou americké podniky do Číny prodávat.

„Myšlenka, že bychom měli přerušit prodej do Číny kvůli obavám o lidská práva, je mylná,“ řekl Atkinson. „Neexistuje žádný důvod očekávat, že tato opatření budou mít nějaký vliv na dodržování lidských práv v Číně, a za druhé, pokud nepřijmou opatření i jiné země, výsledkem bude pouze přesunutí prodeje od amerických společností ke společnostem jiných zemí.“

Páka

Justine Nolanová, profesorka na Univerzitě Nového Jižního Walesu v Sydney a ředitelka Australského institutu pro lidská práva, zdůraznila, že je třeba postupovat případ od případu.

V případě provincie Sin-ťiang vzbuzuje obavy zejména rozsáhlé využívání nucených prací při výrobě produktů, jako jsou solární panely a bavlna, vzhledem k tomu, že tamní režim nezveřejňuje informace o pracovních praktikách a vnější pozorovatelé nemají do regionu přístup.

Podle Nolanové může mít konstruktivní zapojení v Sin-ťiangu celkově omezený dopad. Proto v tomto konkrétním případě existuje argument pro to, aby se korporace z regionu stáhly a přenesly své podnikání jinam, řekla. To však není univerzální řešení.

„Obecně by se mělo jednat o poslední možnost, protože cílem je změnit postupy tak, aby se zlepšil život pracovníků, a toho lze častěji dosáhnout podporou dlouhodobějších vztahů s dodavateli, které jsou založeny na změnách na pracovišti a jejich podpoře,“ dodala.

Závažnost situace v oblasti lidských práv v Číně nijak nesnižujeme, když řekneme, že konstruktivní spolupráce s čínskými subjekty přinesla ovoce některým společnostem, které chytře vyvažují imperativ zisku se zájmem o lidská práva a pracovní podmínky.

„Společnost Káthmándú se o to snaží a zároveň konsoliduje svůj dodavatelský řetězec. Outland Denim představuje jiný model, kdy jsou menší, ale následují model vlastnictví továrny, aby kontrolovali výrobní podmínky, ale také aby se vážněji zabývali svým dodavatelským řetězcem až zpět ke zdroji,“ poznamenala s odkazem na dvě australské oděvní společnosti.

Zákaz WTA

Z analýzy odborníků vyplývá, že neexistuje univerzální přístup k otázce podnikání v Číně, ale že existuje prostor pro rozdvojenou strategii v závislosti na povaze a profilu daného podniku nebo franšízy. Nolanová zase vidí potenciál pro to, aby se určité typy společností v této otázce spojily s ostatními a postupovaly ve shodě.

„Pokud jsou některé společnosti vyčleněny, jako například Celtics, nebo pokud jde o některé oděvní společnosti působící v Číně… ideální by bylo, kdyby průmysl/odvětví jako celek zaujaly jasný postoj, který by podporoval lidská práva, a to nikoli jako volitelný doplněk, ale jako součást běžného přístupu k podnikání. V číslech je určitá jistota,“ dodala Nolanová.

V případě tak významné a respektované franšízy, jakou je WTA, by se však zavedení zákazu akcí v Číně, i když by to mohlo poškodit zisky, mohlo skutečně ukázat jako účinný prostředek, jak dát Pekingu najevo, že jeho chronické zneužívání nezůstává bez následků. Mohlo by to pomoci přesvědčit komunistickou stranu, že sázky jsou příliš vysoké na to, aby pokračovala ve svém nejhorším chování.

„Mocné a bohaté společnosti mohou mít více možností než jednotlivci. Nedávné rozhodnutí WTA zakázat turnaje v Číně je toho příkladem,“ řekla Golleyová. „Jistě to musí čínskou vládu bolet, stejně čínské fanoušky tenisu.“

Golleyová vyjádřila naději, že opatření WTA může v dlouhodobém horizontu vést ke zlepšení situace v oblasti lidských práv v Číně, a zároveň doufá, že nebude mít neblahý vedlejší účinek v podobě zhoršení současné situace okolo Pcheng Šuaj.

Podle Atkinsona z ITIF je důležité, aby organizace jako NBA projevily morální odvahu a daly jasně najevo, že NBA se nebude mstít členům, jako je Enes Kanter, kteří se vyjadřují k Číně. Současně musí také americká vláda dát jasně najevo, že bude podporovat i organizace, které se čínské vládě nepodbízejí.

Z původního článku přeložil: P. M.

O autorovi: Michael Washburn je newyorský reportér na volné noze, který se věnuje tématům souvisejícím s Čínou. Má zkušenosti s právní a finanční žurnalistikou a píše také o umění a kultuře. Kromě toho je moderátorem týdenního podcastu „Reading the Globe“. Mezi knihy, které napsal, patří „The Uprooted and Other Stories“, „When We’re Grownups“ a „Stranger, Stranger“.