Během pandemie wuchanského koronaviru objevuje řada čtenářů nový význam Orwellova románu 1984. Cítí se být kontrolováni, sledováni a obtěžováni vládními opatřeními. Anglická univerzita nyní varuje své studenty před touto knihou, neboť by pro ně mohla být údajně „znepokojující“. Současný německý ministr hospodářství a vicekancléř Robert Habeck napsal předmluvu k německému vydání románu.
V roce 1984 se stal německým spolkovým prezidentem Richard von Weizsäcker. V té době také kvůli aféře s dary odstoupili spolkový ministr hospodářství Otto Graf Lambsdorff (FDP) a předseda Spolkového sněmu Rainer Barzel (CDU) a v NDR začali Sověti rozmisťovat jaderné rakety.
Co ale v roce 1984 ve skutečnosti neexistovalo, byl totalitní sledovací stát Oceánie z dystopického románu George Orwella nazvaného 1984 a vydaného v roce 1949.
Orwellově Oceánii, geopolitické říši tvořené kontinenty Severní a Jižní Ameriky, Austrálie, jižní Afriky a Britských ostrovů, vládne všudypřítomný, ale neviditelný „Velký bratr“ a všemocná, všehoschopná Socialistická strana Anglie a její ministerstva Pravdy, Lásky, Míru a Hojnosti.
Příběh se odehrává v Anglii, kde jsou lidé ovládáni politicky transformovaným jazykem zvaným newspeak (dnešní obdobou je politicky korektní jazyk) a jakýmsi nejednoznačným, houbovitým, rozporuplným stranickým myšlením zvaným doublethink („dvojí myšlení“, schopnost udržet v mysli dvě protikladná tvrzení a obě z nich akceptovat), stejně jako vzájemným špehováním a myšlenkovou policií.
Orwell v podstatě načrtl novodobou formu totalitní společnosti, která byla tak nadčasová, že se historicky mnohokrát v různých obměnách skutečně objevila. V tomto směru byl Orwell opravdový vizionář.
Anglická univerzita varuje studenty před románem 1984
Northampton, Anglie, 38 let po Orwellovi, leden 2022. Zaměstnanci Northamptonské univerzity vydávají „varování“ týkající se Orwellova románu 1984, informovalo o tom několik britských médií.
Podle listu Daily Mail dostali studenti, kteří si vybrali studijní modul Identita v rekonstrukci (Identity Under Construction), zvláštní varování. Kromě Orwellovy knihy akademici vyhodnotili několik dalších děl, která mají potenciál být údajně „urážlivá a zneklidňující“, včetně hry Samuela Becketta Konec hry nebo grafického románu Alana Moora V jako Vendeta.
Podle varování obsahoval modul „náročná témata týkající se násilí, pohlaví, sexuality, třídy, rasy, zneužívání, sexuálního napadení, politických myšlenek a urážlivého jazyka“. Někteří studenti to mohou podle zaměstnanců Northamptonské univerzity považovat za „urážlivé a znepokojující“.
Londýnský deník Express situaci komentoval: „Šílenství wokeistů dosáhlo nového vrcholu.“
Orwellův životopisec David Taylor zmiňované šílenství wokeistů komentoval slovy: „Myslím, že třináctiletým dětem mohou některé scény v románu připadat znepokojivé. Ale nemyslím si, že by někoho v bakalářském věku už nějaká kniha opravdu šokovala.“
Mluvčí Northamptonské univerzity „varování“ komentoval. „Ačkoli to není univerzitní politika, můžeme studenty varovat před obsahem týkajícím se násilí, sexuálního násilí, domácího násilí a sebevražd.“ Studenti jsou podle něj na začátku kurzu upozorněni, že bude obsahovat „některé náročné texty“, a v průběhu studijního programu je to znovu zdůrazňováno lektory.
Britská rozhlasová stanice BBC před několika lety zařadila román 1984 na 12. místo v žebříčku 100 nejlepších britských románů. Úměrně vysokému hodnocení románu vyvolalo chování univerzity také odpovídající rozhořčení.
Britský konzervativní poslanec Andrew Bridgen řekl: „Je jistou ironií, že studenti nyní dostávají varování před čtením knihy 1984.“ Podle Bridgena se britské univerzitní kampusy rychle stávají „dystopickými zónami Velkého bratra“, kde se praktikuje „newspeak“.
Podle poslance univerzita omezuje „rozsah intelektuálního myšlení“ tím, že zjednodušuje obsah, poselství knihy a umlčuje ty, kteří se newspeaku nepodřizují. Nikde to není tak zřejmé jako na univerzitách, že „příliš mnoho z nás“ se dobrovolně vzdalo svých práv, aby se „přizpůsobilo homogenizované společnosti“, uvedl Bridgen a dodal, že v Anglii vládne liberální elita, která nás „chrání“ před myšlenkami, jež jsou podle ní pro naše smysly příliš extrémní.
Orwell 2021 s předmluvou německého ministra Roberta Habecka
V lednu 2021 se kniha 1984 umístila na druhém místě žebříčku bestsellerů Amazonu. V témže roce se na Amazonu objevilo několik nových překladů Orwellova románu. Pro jedno z německých vydání dokonce napsal předmluvu současný ministr hospodářství a vicekancléř Robert Habeck.
Knihu s Habeckovou předmluvou, kterou vydalo nakladatelství Deutscher Taschenbuchverlag, komentovali někteří čtenáři následovně: „Příběh je světově proslulý, překlad zdařilý, předmluva Roberta Habecka – ano, četl jsem ji celou – nemá ve svém cynismu obdoby,“ píše jeden z nich.
Mezi pozitivní recenze patří i tato reakce: „Kniha se mi líbila. Je škoda, že zvláště v tomto vydání je kniha hodnocena špatně, i když příčinou je pravděpodobně spíše předmluva Roberta Habecka. (…) Přesto ji doporučuji ke čtení a za knihu zaslouženě dávám pět čtenářských hvězdiček.“
Ale co napsal Robert Habeck tak nepřijatelného ve své dvanáctistránkové předmluvě? Mimo jiné vysvětluje, že knihu 1984 poprvé četl ve škole. Pro něj to byla metafora totalitních režimů nejtemnějších let 20. století, „stalinismu a národního socialismu“. Ukázal, jak byli tehdy lidé zlomeni a zmanipulováni, jak fungoval fašismus a jak se manipulace stávaly realitou.
Když si ji však přečetl znovu, měla na něj podle jeho slov zvláštní účinek. „Abych byl upřímný, na léta 1933–1945, NDR nebo sovětské Rusko jsem už vůbec nemyslel. Myslel jsem jen na naši dobu, na naši bezprostřední přítomnost.“ Důvodem byla podle Habecka „Orwellova břitká analýza“ toho, „jak lze manipulovat s jazykem“, vysvětluje německý politik a doktor filozofie.
Problém Habeckovy předmluvy je v tom, že jako levicový politik upadá do jednostrannosti. Jeho úhel pohledu dopadá na nebezpečí pravicového extremismu a přehlíží extremismus levicový. Mluví o populismu, o výrocích politiků AfD, o „alternativních faktech“ a „fake news“, o filtračních bublinách a vytváření reality. „Newspeak a dvojí myšlení, obojí se dnes oslavuje – obojí se používá jako politický nástroj,“ píše Habeck.
Možná právě v Habeckově jednostrannosti spočívá důvod, proč někteří čtenáři v recenzích na Amazonu hovoří o jeho cynismu. Habeck se ve svých úvahách neodvažuje podívat do zrcadla a zpochybnit svá vlastní stanoviska a stanoviska jím preferovaného rudozeleného pohledu na tyto mechanismy. Při pohledu zvenčí se však zelenému politikovi daří dobře, a pokud jde o současnou komunistickou Čínu, nedělá si o této zemi žádné iluze.
Čína jako varovný příklad bez konečných důsledků
Ve svých úvahách o knize 1984 se Habeck zabývá také původcem pandemie: komunistickým režimem v Číně s jeho všudypřítomným sledováním lidí státním aparátem a stranickými úřady.
Hovoří o „obrovském množství centrálně shromažďovaných údajů o vzorcích onemocnění, chování a osobních preferencích“ a o tom, jak komunistický režim během pandemie naplno využil svůj „technototalitní komplex“ a použil systém „sociálního kreditu“ k izolaci lidí nakažených koronavirem.
Například jim bylo zakázáno „jezdit vlakem, autobusem, tramvají nebo nakupovat“, uvedl Habeck. Lidé dokonce mohli pomocí svých mobilních telefonů zjistit, kde se nakažení nacházejí. „Čínský stát vykonával totální dohled a kontroloval chování svých občanů do posledního detailu.“ Čína se skutečně stala „skleněným stanem“ se „sociálním bodováním“.
Kdy přesně Robert Habeck napsal předmluvu k románu 1984, není v tuto chvíli jasné. Verze nakladatelství Deutscher Taschenbuchverlag se však objevila na pultech knihkupectví 22. ledna 2021, čtyři týdny po zahájení hromadného očkování v Německu.
Od té doby jsou autoritářské přístupy nepřehlédnutelné i v Německu a dalších evropských zemích. Začalo to dovozem čínského řešení – lockdownu –, s nímž přišel vůdce komunistické strany Si Ťin-pching.
Pokud v analýze rizik „Pandemie způsobené virem Modi-SARS“, kterou předložila německá vláda v roce 2013, budete hledat opatření jako zákaz vycházení nebo lockdown, nic nenajdete. Analýza a simulace se týkala mimořádného epidemického scénáře se třemi smrtícími vlnami během tří let, které vyvolal virus z asijské oblasti.
Konečné vyloučení neočkovaných lidí, ať už pod jakoukoli záminkou, stejně jako společenská ostrakizace nesouhlasících, jejich tupé a zjednodušující zařazení mezi popírače koronaviru, antivaxery a konspirační teoretiky, také nepatří k postupům, které patří do demokratického systému.
V tomto ohledu se úvahy Roberta Habecka o Orwellově románu 1984 od doby, kdy je sepsal, už dostaly do reálné historie.
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K. Upravil M. K.
