Kdo by netoužil někdy usednout ke kamnům, z nichž se ozývá praskot dřeva a sálá teplo. Hukot ohně a praskání dřeva navozují atmosféru, kterou nepotkáme každý den. Lidé se rádi vracejí ke tradičnímu způsobu vytápění a dělají si z toho romantiku. Co bylo dříve nezbytné pro zahřátí po příchodu domů, se dnes stalo spíš vyhledávanou společenskou událostí nebo rodinným rituálem. Jenže teď se znovu navrací i funkčnost.

Situace na trhu s energií se poněkud změnila. Vminulých letech se náklady na různé druhy vytápění ve své výši příliš nelišily. Přišla doba kůrovcová, jejímž důsledkem se průměrné ceny dříví z jehličnanů v posledních letech pohybují relativně nízko. A tak receptem, jak snížit výdaje za topení, se pro mnoho lidí stalo dřevo.

Lidé by se měli pouze vyhnout chybám, kterých se při topení dřevem někdy dopouštějí, a to je přikládat dřeva zbytečně moc anebo topit vlhkým dřevem. To jsou neekonmické i neekologické postupy. Tato pravidla naši předkové dobře znali.

Ceny dřeva poklesly

Podle dat ČSÚ byla minulý rok cena dřeva za kubík 503 korun, v roce 2018 se přitom držela na 742 korunách. Výhodné ceny dřeva tak lákají k pořízení krbů a kamen. Zatímco v minulých letech sloužily spíše jako stylový prvek interiéru, nyní je lidé začínají čím dál častěji využívat k původnímu účelu – k vytápění domu.

Jedná se však zejména o akumulační systémy, které domácnostem v současné situaci pomáhají se efektivně vypořádat s rostoucími cenami energií.

„Lidé ale na rozdíl od předchozích let, kdy byl krb především designovým doplňkem domácnosti, vyhledávají rovněž funkčnost. Proto roste poptávka po akumulačních krbech, které nepřetápějí obytnou místnost, uchovávají teplo a hřejí ještě několik dalších hodin po vyhasnutí,“ komentuje situaci Petr Banasinski, jednatel společnosti Hoxter, jež se věnuje výrobě krbových a kamnových vložek.

Díky akumulačnímu krbu tak lze pohled do plápolajícího ohně spojit s efektivním využitím tepla, které se akumuluje do materiálu, jímž je krb obestaven, a místnost se tak prohřívá po delší dobu.

Méně je někdy více. Platí to i u topení

„Při hledání úspor za vytápění by se lidé měli zaměřit také na své návyky. O Češích je známo, že své domovy často přetápějí. Zbytečně vysoká teplota v interiéru přitom není ani zdravá, ani ekonomicky výhodná. Snížení vnitřní teploty, byť jen o jeden stupeň po celou zimu, znamená pokles nákladů až o pět procent. Se současnými výdaji na energie může být takové zlevnění pro řadu uživatelů klíčové. Ideální je tak podle odborníků udržovat doma teplotu kolem 20 stupňů Celsia,“ upozorňuje Banasinsky.

Kolik paliva krb skutečně potřebuje a jaký je tedy jeho topný výkon, vždy určuje výrobce.

„Topný výkon závisí na množství přikládaného dřeva a době hoření. Jeden kilogram dřeva v sobě ukrývá čtyři kilowatthodiny tepelné energie. K výpočtu, kolik polínek do krbu přiložit, je tak potřeba trocha matematiky. Topeniště by však jejich uživatelé neměli v žádném případě dřevem přeplňovat,“ vysvětluje Banasinski.

A dává radu: Jak vypočítat správné množství?

Jeden kilogram dřeva v sobě ukrývá 4 kWh tepelné energie. Pokud tedy do krbových kamen vložíte 1,5 kg paliva, které hodinu odhořívá a jehož účinnost je díky dobrému vysušení 80 %, vypočítá se výkon v obývacím pokoji jako 1,5 x 4 x 0,8 = 4,8 kW.

Přikládejte dřevem dva roky odleželým

Jak připravit dřevo pro vytápění domu? Přikládání palivem s vyšší vlhkostí znamená zbytečnou ztrátu velkého množství energie. Ta je sice během hoření dřeva uvolněna, spotřebuje se ale na změnu vody do plynného skupenství. Tento jev doprovází typické syčení vlhkého dřeva při hoření. Vlhkost používaného paliva by přitom neměla přesahovat 20 procent.

Dřevo by mělo ležet na suchém a dobře větraném místě po dobu dvou let. Potom  budou krb či kamna fungovat, jak mají. Čerstvé dřevo má totiž přibližně poloviční výhřevnost než to dva roky skladované.

Odkud se má dřevo zapalovat

Kvalitní suché dřevo potom hoří pomaleji. Při zatápění by však lidé měli vždy zkontrolovat, zda jsou uzavřeny čisticí otvory do komína, přičemž přívod primárního vzduchu by měl být otevřen.

Důležité je také dát pozor na směr, kterým se dřevo v krbu či kamnech zapaluje. Ideální je směr shora. Komín se tím postupně prohřívá a zvyšuje se jeho tah. V ohništi poté dřevo hoří čistě, a tím zůstává čisté i sklo dvířek.

„Uživatelé by krb či kamna měli rozpalovat dřevěnými třískami nebo ekologickými podpalovači. Doporučuji se vyhýbat těm chemickým, které nepříjemně zapáchají, a navíc hodně kouří,“ dodává Petr Banasinski.

Avízo pro kotle

Od letošního září již nebude možné používat kotle na tuhá paliva 1. a 2. emisní třídy. V současnosti jich v Česku funguje okolo 250 tisíc. Podle odborníků je však téměř nereálné, aby se do zpřísnění legislativy stihly vyměnit všechny.

S použitím TZ LESENSKY.CZ s.r.o