Odborník na informační sítě René Mayrhofer z Keplerovy univerzity v Linci kritizuje plány Evropské komise na monitorování on-line komunikace. Boj proti dětské pornografii je podle Mayrhofera pouze záminkou ke sledování a celý plán se mu jeví jako „nebezpečný“.

Silnou kritiku nedávných prohlášení představitelů Evropské komise, kteří navrhují umožnit větší monitorování komunikace na internetu a vyžadují od poskytovatelů služeb skenování a hlášení obsahu rozhovorů, vyjádřil v listu Oberösterreichische Nachrichten (OÖN) německý vědec René Mayrhofer. Kromě svobod a soukromí občanů podle něj tímto Unie ohrožuje Evropu také jako oblast, kde působí technologické firmy.

Podle zprávy ABC News počet hlášení o sexuálním zneužívání dětí na internetu v bloku 27 zemí Evropské unie vzrostl z 23 000 v roce 2010 na více než milion v roce 2020. Mezinárodní policejní agentura Interpol rovněž zaznamenala prudký nárůst online šíření sexuálně explicitních snímků dětí během pandemie covidu-19.

Ylva Johanssonová, členka Evropské komise, k návrhu uvádí, že zatímco dnes se technologické společnosti mohou z vlastní vůle rozhodnout, zda budou dětskou pornografii na svých platformách odhalovat a hlásit, podle nového plánu by jim byla uložena závazná povinnost obsah skenovat.

Ylva Johanssonová, evropská komisařka pro vnitřní věci. (Claudio Centonze / Copyright: European Union, 2020)

„Tato hlášení mají zásadní význam pro zahájení vyšetřování a záchranu dětí před probíhajícím zneužíváním v reálném čase,“ řekla Johanssonová (zdroj). „Odhalování, hlášení a odstraňování případů sexuálního zneužívání dětí na internetu je rovněž naléhavě nutné, aby se zabránilo sdílení snímků a videozáznamů sexuálního zneužívání dětí, které oběti traumatizuje často i několik let po skončení sexuálního zneužívání.“

Mayrhofer, který vede Institut pro sítě a bezpečnost na Keplerově univerzitě v Linci na Dunaji, hovoří o vyhlášení války kryptografii (šifrování) ze strany Bruselu. Sám ji vnímá jako „hrozící nebezpečí“ a prohlašuje, že je třeba „jasně obvinit odpovědné osoby v Evropské komisi ze lhaní veřejnosti“.

Plány EU nadhodnocují přesnost stávajících skenerů

Oficiálně jsou plánovaná opatření zdůvodňována bojem proti dětské pornografii a takzvanému groomingu. Poskytovatelé komunikačních služeb nebo hostingu mají mít povinnost kontrolovat veškerý obsah, který by mohl být nahrán do sítě, zda neobsahuje dětskou pornografii, a nahlásit jej úřadům. Skenování má probíhat anonymně a hlášení má sloužit jako podklad k započetí vyšetřování.

Jakkoli je boj proti dětské pornografii důležitý, Brusel podle Mayrhofera již přeceňuje technické možnosti odhalování zakázaného obsahu pomocí skenerů. Stejně jako profesionální odborníci na ochranu dat ze společnosti Epicenter.works i Mayrhofer poukazuje na nedostatek vhodné technologie, která by byla dostatečně spolehlivá a nebyla příliš náchylná k chybám.

Uživatelé by se mohli zcela neprávem dostat do hledáčku bezpečnostních orgánů s vážným obviněním z dětské pornografie: „I kdyby se chybovost pohybovala v řádech nízkých promile, denně by se objevilo nespočet falešně pozitivních hlášení. Kdo je tedy má kontrolovat?“

Sledování by se mohlo snadno rozšířit

Jedním z možných řešení by bylo, kdyby EU, která jinak tak důrazně trvá na ochraně údajů vůči soukromým společnostem, prosadila obecný zákaz koncového šifrování. „Pak by poskytovatelé mohli všechna data ukládat a skenovat centrálně. V oblasti zabezpečení dat by to však byl krok zpět o deset let,“ zdůrazňuje Mayrhofer. Centrální úložiště by byla vhodným cílem pro případné útoky hackerů.

Služby koncového šifrování, tedy šifrování zpráv takovým způsobem, aby je nikdo jiný nemohl přečíst, které používají chatovací aplikace Signal a WhatsApp, by tak pravděpodobně nemohly šifrování zaručovat, protože by měly povinnost obsah skenovat.

V důsledku nového nařízení by mohl hrozit hromadný odchod technologických firem z oblasti Evropské unie. Vysoké náklady na provádění předpisů a tlak ze strany EU by ještě více posunuly tuto oblast za Severní Ameriku nebo Asii. Služby jako Signal by se také mohly z Evropy zcela stáhnout do jiných zemí.

Někteří experti také varují před tím, že by se technologie sledování, kterou by Brusel nařídil, mohla velmi rychle a snadno rozšířit na zcela jiné oblasti, než je sledování dětské pornografie.

Mayrhofer k tomu poznamenává: „Jakmile existuje technická infrastruktura pro takové sledování komunikace, je technicky triviální ji využít i pro jiné účely.“

Nařízení Evropské komise musí schválit členské země a Evropský parlament, než bude moci vstoupit v platnost.

Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.