TÉMA: Opičí neštovice
Světová zdravotnická organizace (WHO) prohlásila opičí neštovice za globální zdravotní krizi a připojily se tak k nemoci covid-19, kterou tak tato mezinárodní agentura stále označuje i téměř dva a půl roku po jejím prvním vyhlášení.
„Rozhodl jsem, že globální epidemie opičích neštovic představuje mimořádné ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu,“ uvedl generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus v prohlášení z 23. července.
Ghebreyesus uvedl, že jeho rozhodnutí bylo vyvoláno celosvětovým nárůstem případů opičích neštovic, které byly nyní hlášeny ve více než 75 zemích a územích, s více než 16 000 nakaženými a pěti úmrtími.
Žádný konsenzus
Ghebreyesus před měsícem svolal krizový výbor WHO, který se skládá z nezávislých odborníků, aby epidemii prostudoval a určil, zda splňuje podmínky „mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví mezinárodního významu“.
V době, kdy bylo WHO nahlášeno 3 040 případů opičích neštovic ze 47 zemí, výbor rozhodl, že se o cglobální zdravotní krizi nejedná.
Pokračující šíření epidemie však přimělo šéfa WHO, aby 21. července výbor znovu svolal.
„Děkuji výboru za pečlivé zvážení důkazů a otázek,“ řekl Ghebreyesus a dodal, že ani tentokrát „výbor nebyl schopen dospět ke konsensu, zda ohnisko nákazy představuje mimořádnou událost v oblasti veřejného zdraví mezinárodního významu“.
Důvody, které členové výboru uvedli pro a proti prohlášení opičích neštovic za globální zdravotní krizi, byly uvedeny ve zprávě.
Pro a proti
Zastánci argumentovali, že ohnisko nákazy ve více zemích splňuje všechna tři kritéria pro definici mimořádné události v oblasti veřejného zdraví mezinárodního významu, a sice že se jedná o mimořádnou událost, představuje riziko pro veřejné zdraví v jiných zemích v důsledku svého šíření a může vyžadovat „koordinovanou mezinárodní reakci“.
Mezi další argumenty ve prospěch vyhlášení mimořádné situace patřily obavy, že rozsah epidemie může být nedostatečně hlášen, že způsoby přenosu nejsou plně známy a že opičí neštovice mají „významnou nemocnost“.
Světová zdravotnická organizace odhaduje úmrtnost na opičí neštovice na přibližně 3–6 %.
Odpůrci prohlášení argumentovali tím, že globální hodnocení rizik v souvislosti s opičími neštovicemi zůstává oproti předchozímu zasedání výboru nezměněno, závažnost onemocnění „je vnímána jako nízká“ a naprostá většina hlášených případů je pozorována u mužů, kteří mají pohlavní styk s více mužskými partnery, což usnadňuje provádění cílených zásahů.
„Případy pozorované mimo tuto skupinu obyvatel, včetně případů mezi zdravotnickými pracovníky, jsou doposud omezené,“ uvádí se ve zprávě WHO.
Mezi další argumenty proti, které vyjádřili členové poradního výboru, patří relativně omezený rozsah epidemie. V současné době je ohnisko nákazy hlášeno ve 12 zemích Evropy a v Americe, „přičemž na základě aktuálně dostupných údajů nic nenasvědčuje tomu, že by v některé z těchto zemí docházelo k exponenciálnímu nárůstu počtu případů, a v některých zemích byly pozorovány první známky stabilizace nebo klesajícího trendu“.
,Očekávají se budoucí vlny‘
Členové výboru, kteří byli proti vyhlášení, chtěli podle všeho také počkat na další údaje týkající se epidemie, aby bylo možné kalibrovat optimální reakci.
„Epidemie nabývá na zralosti, očekávají se budoucí vlny a vznikají jasnější indicie o účinnosti politik a intervencí,“ uvádí se ve zprávě WHO.
Odpůrci také uvedli, že vyhlášením mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví mezinárodního významu v souvislosti s opičími neštovicemi hrozí, že bude brzdit úsilí o reakci, mimo jiné tím, že „zbytečně a uměle“ zvýší vnímání rizika onemocnění širokou veřejností a vyvolá zbytečnou poptávku po vakcínách, jejichž nabídka je omezená.
Ghebreyesus v prohlášení odůvodňujícím jeho rozhodnutí uvedl, že „stručně řečeno, máme tu ohnisko nákazy, které se rychle rozšířilo po celém světě, prostřednictvím nových způsobů přenosu, o nichž toho příliš málo víme, a které splňuje kritéria podle Mezinárodních zdravotnických předpisů“.
Dr. Scott Gottlieb, bývalý ředitel Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) a současný člen představenstva společnosti Pfizer, v prohlášení na Twitteru po prohlášení WHO uvedl, že dřívější „váhání“ agentury s vyhlášením stavu nouze, když „rozsah krize byl již zřejmý, bylo otevřeně politickým gestem“.
„Skutečnost je taková, že praktický dopad vyhlášení je tlumený, protože WHO se sama marginalizovala. Nicméně je to dobrý krok ze strany Tedrose, že jednal s přesvědčením,“ uvedl Gottlieb.
Někteří se k vyhlášení nouzového stavu u opičích neštovic stavěli kriticky.
„Pět úmrtí na celém světě za tři měsíce. Už se nedělají globální zdravotnické krize jako dřív!“ zmínil ve svém prohlášení na Twitteru Alex Berenson, autor knihy „Řekněte svým dětem a pandemiím“, která kritizuje reakci na covid-19.
„Opičí neštovice jsou sotva záležitostí MSM,“ pokračoval s odkazem na zkratku, kterou WHO používá pro „muže mající sex s jinými muži“, a dodal, že nemoc je „většinou omezena na divoce promiskuitní podskupinu gay komunity“.
Začátkem července WHO uvedla, že covid-19 zůstává globální zdravotní krizí, a prodloužila tak status nemoci poté, co ji původně 30. ledna 2020 vyhlásila za ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu.
Určení epidemie jako globální zdravotní krize může urychlit výzkum, financování a mezinárodní opatření k potlačení nemoci.
Z originálního článku newyorské redakce deníku The Epoch Times přeložil: MiC
