Jedním z nejrozšířenějších a zavedených způsobů vytápění bytových domů jsou ústřední systémy zahrnující centrální plynovou kotelnu, ze které přenos tepla mezi kotlem a bytovým radiátorem obstarává cirkulující voda. Řada objektů dosud využívá zastaralejší atmosférické plynové kotle, jejichž spotřeba je oproti moderním kondenzačním zařízením podstatně vyšší.
Zvyšující se ceny energií výrazně hýbou i se snahami o úspory u vlastníků jednotek v bytových domech. Nejčastěji se uchylují k rekonstrukcím centrálních kotelen, u nichž při zohlednění cen plynu klesá návratnost i pod pouhé dva roky.
Roste také poptávka po fotovoltaice, která zpravidla přináší elektřinu zdarma do společných prostor v objektu. SVJ (Společenství vlastníků jednotek) se také častěji kloní ke slučování elektroměrů přinášejícím úspory z hlediska plateb za připojení k síti.
Přestože současná situace ohledně dodávek plynu je nejistá, je podle Jana Šmída, obchodního ředitele společnosti MJEnergie, pozorován trend rekonstrukcí kotelen v rámci SVJ, konkrétně pak výměnu starých atmosférických plynových kotlů za nové kondenzační s moderním řízením a regulací. Pokud nedostačují prostředky z fondu oprav SVJ, zpravidla sahají k čerpání úvěru.
Výměna starého atmosférického kotle za nový kondenzační podle J. Šmída představuje úsporu okolo 30 % jen na samotné spotřebě plynu. Návratnost projektu tohoto rázu se s předpokládanou životností 15 let pohybuje okolo tří a půl roku.
Ceny technologií i instalačních materiálů však také rostou. Odborníci proto doporučují SVJ, aby si pospíšily.
Pronájem střechy pro fotovoltaiku
Průměrná výše dotace na fotovoltaické systémy v současné době činí 180 tisíc korun. Návratnost investice se i díky dotacím pohybuje v horizontu šesti až deseti let.
„I po tomto řešení poptávka aktuálně výrazně roste. Trendu nahrává i skutečnost, že již existují funkční modely, jak fotovoltaiku do úspor SVJ zapojit. Tím asi nejvhodnějším je pronajmutí střechy investorovi, který elektrárnu bezplatně nainstaluje a zároveň SVJ zajistí díky solárům dodávky elektřiny do společných prostor zdarma,“ nastínil Pavel Urubek, jednatel společnosti MJEnergie.
Platí přitom, že většina střech bytových či panelových domů je plochá, na rozdíl od rigidně orientovaných šikmých střech je tak možné panely natočit do optimální polohy.
„Limitem jsou tak spíše případy, kdy střecha není pochozí, instalace tak je buď velmi komplikovaná, nebo někdy i nemožná,“ doplnil Urubek.
Jako optimální místo pro solární elektrárny slouží šikmá střecha se sklonem okolo 35 stupňů, která je v ideálním případě orientována na jih,“ hodnotí možnost Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis. Zcela přesně pak lze využitelnost střechy spočítat pomocí analýzy oslunění z leteckých snímků, dodává Zedníčková.
Navzdory námitkám zájem o fotovoltaiku stoupá
V minulém roce bylo podle Solární asociace instalováno celkem 62 megawattů nových fotovoltaických elektráren, což je o 20,6 procenta více než o rok dříve. Největší měrou se na tomto nárůstu podílely drobné střešní instalace na rodinných domech. Soukromníky ke koupi panelů motivuje například zvyšující se cena energií či snaha zajistit si energetickou soběstačnost.
„Zájem o dotace na domácí fotovoltaické elektrárny (FVE) z programu Nová zelená úsporám v posledních měsících výrazně roste,“ uvádí Stanislava Beyerová z odboru komunikace Státního fondu životního prostředí České republiky.
