Sinopsis

16. 8. 2022

Facundo Argüello

Nelegální rybolov je šestým nejlukrativnějším byznysem na světě. Nejvíce „pirátských rybářů“ přijíždí do sporných či cizích vod z Číny, mimo jiné i proto, že Peking poskytuje svým lodím dotace na palivo, daňové úlevy a bezplatné satelitní navigace. Státem podporovaná nelegální flotila tak drancuje pobřežní vody jižní Ameriky, včetně rezervací.

Incidenty mezi čínskými a latinsko-americkými loděmi stále rostou, stejně jako ilegální rybolov. Před šesti lety (13. března 2016) zadržel Argentinský námořní úřad (pobřežní stráž) neregistrované plavidlo nezákonně lovící v argentinské výlučné ekonomické zóně (EEZ). Po několika pokusech zastavit a dostat je pod kontrolu stráž nakonec loď zasáhla a potopila. Některé členy posádky včetně kapitána argentinská stráž zachránila a zatkla, zbytek evakuovaly další nelegální rybářské lodě.

O rok později (13. srpna 2017) ekvádorské námořnictvo zastavilo a zadrželo rybářskou loď, která nezákonně překročila dokonce hranice mořské rezervace Galapágy, do jejíchž vod má přístup jen velmi omezené množství plavidel. Narušitelé měli na palubě ploutve šesti tisíc žraloků o celkové váze tří set tun. Přestože loď sama podle zjištění k rybolovu nesloužila, nelegální úlovek převážela.

Obě události spojuje, že se jich účastnily rybářské lodě z obrovské neregistrované, neregulované rybářské flotily Číny. Rozdíl je ovšem v reakci dotyčných zemí. Zatímco Argentina udělila posádce jen pokutu, Ekvádor posádku uvěznil, zabavil jí veškerý náklad a výnos z prodeje investoval do fondu na ochranu Galapág, podal protestní nótu na čínské velvyslanectví a problém začal řešit na mezinárodní úrovni.

Argentina a Ekvádor čelí jedné z největších nelegálních, nehlášených a neregulovaných (NNN) rybářských flotil světa (podle FAO), která ročně naloví trojnásobek legálního a registrovaného výnosu vnitrostátních lodí. Čtyřicet procent flotily lovící poblíž Argentiny patří Číně. Organizace Greenpeace tuto oblast nazývá „Blue Hole“, neboli „Modrá díra“. Výdělky pirátů jsou šestinásobně vyšší než výdělky z legálního argentinského rybolovu, a to díky pekingským dotacím na palivo, daňovým úlevám a bezplatné satelitní navigaci. Vzhledem k tomu, že 90 % světových rybolovných populací je v současnosti považováno za přetěžované, průměrná vzdálenost, kterou lodě rybářů musí za úlovkem urazit, se od roku 1950 zdvojnásobila. Proto jsou dotace na palivo pro čínskou rybářskou flotilu životně důležité.

Temná flotila

Podle think-tanku Španělského institutu strategických studií je nelegální (NNN) rybolov šestým nejlukrativnějším byznysem na světě. Představuje 15 až 35 % veškerého světového rybolovu. Předpokládá se, že téměř polovina NNN plavidel je registrovaná v Číně nebo s Čínou spojená. Podle výzkumu think-tanku Overseas Development Institute (ODI) může být ale celá čínská rybářská flotila až osmkrát větší, než Peking oficiálně prohlašuje. ODI odhaduje počet čínských lodí na 17 000 (z toho 900 v Latinské Americe), což je mnohonásobně víc, než čítá největší flotila světa. Patří sem i lodě registrované v jiných zemích, které však svůj náklad skládají v Číně, a lodě, které nejsou vůbec označeny jako rybářské.

Polovina rybářských plavidel je registrována pouze pod deseti čínskými společnostmi, ať už prostřednictvím přímého vlastnictví, nebo komplikovaných systémů vlastnictví přes dceřiné  společnosti. Mnohé z nich jsou polostátními podniky; mezi největší patří China National Fisheries Corporation a Poly Group.

Největší podíl v čínské rybářské flotile zaujímají podle ODI traulery (lodě s vlečnými sítěmi) s 38 %; následují longlinery (lodě s dlouhou lovnou šňůrou) s 20 % a 13 % tvoří lodě specializované na olihně („squid-jigger vessels“). ODI má podezření, že podíl traulerů, které svým nevybíravým používáním vlečných sítí silně ničí mořské ekosystémy, by mohl činit až 60 %. Většina traulerů je registrována v jiných zemích kvůli čínským předpisům pro domácí vody. U cizích břehů Čína často získává práva na legitimní rybolov pomocí smluv, které jsou pro domovskou zemi často nevýhodné, jako tomu je například u států západní Afriky.

Lodě mohou být registrovány v jiných zemích z řady důvodů. Některé jsou k tomu nuceny, aby mohly legálně působit ve vodách hostitelské země, jako je Ghana, která je po Číně největší destinací pro čínské registrace. Jiné jsou přihlášeny v daňových rájích (mj. i kvůli praní špinavých peněz), což platí například pro registrace v Panamě. V tomto druhém případě se hovoří o lodích „pod vlajkou třetích zemí“ (flags of convenience). Přesto však zůstává většina čínských lodí registrována v Číně z prostého důvodu: Čína sama je tou nejvýhodnější vlajkou díky velmi volným předpisům a laxnímu vymáhání práva.

Čína totiž nepodepsala žádnou ze základních námořních úmluv, mezi něž patří Mezinárodní fond pro náhradu škod způsobených ropným znečištěním z roku 1992, Úmluva o nucené nebo povinné práci z roku 1930 a Úmluva o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat z roku 1948. Najímá pracovníky z jihovýchodní Asie za pouhých 130 USD měsíčně a nakládá s nimi, jak se jí zlíbí. Argentinský nezávislý výzkum uvádí, že rybářská NNN flotila vyloží v Montevideu, hlavním městě Uruguaye, v průměru jednoho mrtvého námořníka za měsíc.

Flotila Blue hole

Zákon 23.968 o argentinských teritoriálních vodách definuje argentinskou výlučnou ekonomickou zónu (EEZ) jako oblast do 200 námořních mil od břehu, stejně jako tomu je u ostatních přímořských zemí. V jejím rámci má Argentina suverénní práva (což není totéž jako plná suverenita, protože civilní lodě tudy mohou proplouvat bez žádosti o povolení). Nelegální flotila v argentinském moři, skládající se podle odhadu z 350 lodí (registrovaná domácí rybářská flotila Argentiny čítá 250 plavidel), poté zakotví mezi 42. a 49. rovnoběžkou, přesně na 201. míli, která je už považována za otevřené vody a nepodléhá argentinskému suverénnímu právu. Flotila vydělává podle nezávislého argentinského výzkumu částku mezi 4 až 15 miliardami USD; ročně odloví 400 až 500 tun krevet, což je hlavní potrava pro štikozubce, tučňáky, albatrosy a mořské savce, jako jsou velryby, delfíni, tuleni sloní a další.

NNN rybolov „na 201. míli”, jak je v Argentině nazýván, probíhá dvěma způsoby: lodě vplují do EEZ), pokračují v odchytu a před příjezdem pobřežní hlídky opět vyplují pryč. Nebo v noci namíří do vody silné světlomety, jimiž přilákají ryby z EEZ. Tato osvětlená „mořská města” jsou vidět dokonce i ze satelitních snímků. Podle Greenpeace je flotila podporována čtyřmi ropnými tankery a osmi chladicími čluny, aby se nemusela tak často vracet do přístavu; některé lodě jsou dokonce tak staré, že by jim už ani nedovolili vyplout.

Protiopatření ze strany Argentiny jsou přinejmenším nedostatečná. I když spojí síly své námořní stráže a námořnictva, má k dispozici pouze šest lodí a čtyři letadla. Podle zpráv námořnictva hlídkovala Argentina v Argentinském moři v roce 2019 74 hodin, v roce 2020 133 hodin a v roce 2021 21 hodin. Od zahájení činnosti NNN flotily v roce 1980 se Argentině podařilo zadržet 80 lodí, tedy v průměru dvě lodě ročně. Z nich 15 bylo jihokorejských, 12 čínských, 11 tchajwanských a 11 španělských; zbytek patří jiným státům včetně Uruguaye a samotné Argentiny.

Odhaduje se, že úřady a námořní hlídky zastaví méně než jedno procento NNN rybolovu, a Argentina není výjimkou. Nelegální rybolov není z pohledu Buenos Aires trestným činem, ale přestupkem s relativně malými pokutami. Podobně jako Čína nepodepsala Argentina Dohodu FAO o opatřeních přístavních států z roku 2009 (Agreement on Port State Measures, PSMA), která se snaží bojovat proti NNN rybolovu. Je možné, že se tímto Buenos Aires vyhýbá konfrontaci s Pekingem. V červenci 2021 poslalo argentinské ministerstvo zahraničních věcí stížnost na dotace pro plavidla provádějící NNN rybolov až k WTO, i když v ní zmínilo pouze Tchaj-wan a Španělsko, nikoli Čínu.

Boj Ekvádoru

V Galapágské mořské rezervaci žije 3500 chráněných druhů živočichů. Přístup do ní má jen pět set registrovaných rybářských lodí. Čína tam od roku 2011 nelegálně loví žraloky, přičemž její NNN rybářské lodě neustále obklopují Galapágy a nezákonně vypínají své transpondéry na několik dní nebo týdnů. Ekvádorské námořnictvo uvádí, že tato NNN rybářská flotila se každým rokem neustále zvětšuje. Jejím hlavním cílem jsou žraloci, jejichž ploutve patří na čínském trhu mezi oblíbené kulinářské pochoutky. Zároveň je Čína největším světovým dovozcem a producentem ryb.

Po několika zprávách a stížnostech ekvádorské vládě úřady v roce 2015 několikrát zkonfiskovaly nelegální úlovek, než mohl být převezen do Číny. V roce 2016 kvůli tomu Ekvádor rozšířil území Galapágské mořské rezervace o 33 %. Protože se však NNN rybolov i přesto dále šíří, došlo v roce 2017 na veřejné zatýkání, a to na lodi Fu Yuan Yu Leng 999 (viz úvod článku). Případ skončil zatčením posádky a zabavením celého úlovku. Ekvádor vyslal protestní nótu do Číny (poté znovu v roce 2018 a 2019) a oslovil ostatní latinskoamerické země jako Peru, Kolumbii a Chile. Tyto protesty navíc posílila a podpořila vláda Donalda Trumpa. Čína opakovaně uváděla, že její NNN rybolov je minimální nebo k němu vůbec nedochází.

Tento tlak vedl ke společné čínsko-ekvádorské akci v roce 2020, při níž byly zabaveny zásilky žraloků ulovených v rámci NNN rybolovu v Hongkongu, což Ekvádor považoval za projev spolupráce Pekingu. Případ však zůstal právně nedořešen a brzy poté Čína prohlásila ekvádorské krevety za infikované covidem-19, čímž de facto zkolaboval legální vývoz ekvádorských krevet, protože 55 % z něj putuje právě do Číny. Ekvádor postoupil tuto záležitost Stálé komisi pro Jižní Pacifik, organizaci zřízené Santiagskou komisí z roku 1952, která vytvořila právní základ pro vymezení 200 námořních mil EEZ. Na toto opatření za americké ministerstvo zahraničí dohlížel Mike Pompeo.

V neobvyklém gestu Čína souhlasila jak se zákazem rybolovu v blízkosti ekvádorských vod od září do listopadu (aby bylo umožněna reprodukce živočichů), tak s inspekcemi čínských plavidel proplouvajících mezi Galapágy a ekvádorskou pevninskou EEZ. Navzdory tomuto ústupku, či spíše právě v reakci na něj, vypnula NNN flotila své transpondéry na celkem 17 dní, což vedlo k dalším stížnostem Ekvádoru. Bojovný postoj Ekvádoru souvisí se změnou geopolitického směřování. Čína byla totiž hlavním sponzorem někdejšího populistického prezidenta Rafaela Correi. Za jeho umírněnějšího nástupce Lenína Morena se Ekvádor vydal mnohem neutrálnější cestou na linii mezi Čínou a USA.

Chyceni v síti

NNN rybolov škodí světovému hospodářství a životnímu prostředí z mnoha důvodů. Podkopává legální rybolov a placení daní. Ničí mořské ekosystémy a snižuje jejich regenerační schopnost. Připravuje místní rybáře o obživu, což poškozuje křehké ekonomiky. Podporuje nedůstojné pracovní podmínky na palubách rybářských plavidel. Znečišťuje světová moře plasty, zbytky ze zpracování ryb a dalším odpadem, čímž dále poškozuje životní prostředí. Umožňuje praní špinavých peněz v daňových rájích využitím lodí pod vlajkami třetích zemí. Ztěžuje mezinárodní spolupráci a koordinaci rybolovných postupů a v neposlední řadě poškozuje v očích celého světa obraz Číny jako státu, který napomáhá podvodným praktikám a provádí nezodpovědnou politiku.

Uvedené případy by měly sloužit jako ilustrace. I když jsou obě země slabé a mají ve srovnání s Čínou méně možností, existují způsoby, jak mohou tlaku čelit. Argentina ale nevyvíjí právní kroky ani nepřizpůsobuje své právní předpisy, nevyvolává protesty ani nehledá mezinárodní či regionální podporu. Flotila „Blue Hole“ zde působí beztrestně. Ekvádor má naproti tomu přísnější legislativu, dostává pachatele před soud, vyvolává diplomatické protesty, hledá regionální spojence, sbližuje se s USA a snaží se poukazovat na vinu Číny a zahanbit ji. Protože jestli je Peking v něčem zranitelný, je to jeho pověst.

Z originálu „The Dark Fleet: Baiting Trouble – China’s illegal fishing practices in Latin American shores“ přeložil Bao Do.

Zdroj: Sinopsis.cz

Výše vyjádřené názory a postoje jsou názory autora článku a nemusejí se shodovat s postoji deníku The Epoch Times.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Fiala pro britský The Guardian: Orbán nejedná v zájmu Evropy
Fiala pro britský The Guardian: Orbán nejedná v zájmu Evropy

Snahy Viktora Orbána stylizovat se do pozice mírotvůrce jsou špatné a „nejsou v evropském zájmu“, uvedl český premiér Petr Fiala v rozhovoru pro britský deník The Guardian.

Mrtvice: Příznaky, příčiny, léčba a přírodní postupy
Mrtvice: Příznaky, příčiny, léčba a přírodní postupy

Cévní mozková příhoda (CMP) je celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí po srdečních chorobách, zasahuje více než 17 milionů lidí ročně.

„Brzy budeme opět velkým národem.“ Trump slibuje, že bude prezidentem pro všechny Američany
„Brzy budeme opět velkým národem.“ Trump slibuje, že bude prezidentem pro všechny Američany

AKTUALIZOVÁNO. Bývalý americký prezident Donald Trump v závěru čtyřdenního sjezdu Republikánské strany přijal nominaci do listopadových prezidentských voleb.

Britský soud dal klimatickým aktivistům vysoké tresty vězení za protestní akci
Britský soud dal klimatickým aktivistům vysoké tresty vězení za protestní akci

Britský soud dnes poslal pětici klimatických aktivistů z hnutí Just Stop Oil (Zastavme ropu) do vězení za protest na dálnici M25 v 2022.

10 nejlepších tipů pro psaní skutečné poezie
10 nejlepších tipů pro psaní skutečné poezie

Naposledy jste možná napsali básničku na základní škole, ale nebojte se. Vezměte si tužku a začněme.