TÉMA: Čína vs Tchaj-wan
Čínský velvyslanec v Austrálii Siao Čchien v místnosti plné novinářů prohlásil, že Peking použije jakoukoli sílu, aby dostal Tchaj-wan pod svou kontrolu, a že jakmile bude Tchaj-wan pod vládou Komunistické strany Číny (KS Číny), bude podroben určité formě převýchovy.
Jeho komentáře zazněly během vystoupení v Národním tiskovém klubu 10. srpna, kdy jej australští novináři zpovídali ohledně současného napětí v Tchajwanském průlivu.
Na otázku ohledně potenciální invaze Číny na Tchaj-wan řekl, že nikdy nelze vyloučit možnost k použití jiných prostředků. „Takže když to bude nutné, když budeme nuceni, jsme připraveni použít všechny nezbytné prostředky,“ pokračoval. „Pokud jde o to, co se rozumí všemi nezbytnými prostředky, můžete použít svou lidskou představivost,“ dodal.
Tchaj-wan by podstoupil „převýchovu“
Čínský velvyslanec také uvedl, že podle jeho názoru by v případě úspěšné invaze občané ostrova podstoupili „převýchovu“.
Sdělil, že Tchaj-wan byl po mnoho desetiletí řízen „regionálním režimem“ a že „jejich pohled“ na pevninskou Čínu může mít odlišné úhly, což vyžaduje „proces, aby lidé na Tchaj-wanu měli správné pochopení Číny“.
Jeho komentáře navazují na ty, které 7. srpna pronesl čínský velvyslanec ve Francii Lu Ša-jie, který pro francouzský mediální dům LCI sdělil, že pokud by Peking převzal vládu nad Tchaj-wanem, jeho 23 milionů obyvatel by podstoupilo převýchovu.
Peking se snaží ospravedlnit agresi v Tchajwanském průlivu
Siao rovněž prohlásil, že Tchaj-wan není nezávislým státem, a tvrdil, že tato záležitost je domácím problémem, a odkázal na Káhirskou deklaraci z roku 1943.
Káhirská deklarace byla dohoda uzavřená mezi americkým prezidentem Franklinem D. Rooseveltem, čínským prezidentem Čankajškem a britským premiérem Winstonem Churchillem v egyptské Káhiře během tichomořské kampaně za druhé světové války. Uznávala Čínu jako spojence a souhlasila s tím, že území zabraná Japonskem Číně, včetně Mandžuska, Tchaj-wanu a Pescadorských ostrovů, budou po skončení konfliktu vrácena pod kontrolu Čínské republiky.
Poznámka české redakce: V letech 1945–1948 čínští komunisté v čele s Mao Ce-tungem postupně Čankajška a jeho armádu vytlačili z pevninské Číny a v roce 1949 uprchl Čankajšek na Tchaj-wan.
Siao reagoval na otázky týden poté, co čínský režim zahájil 4. srpna vojenské cvičení s ostrou střelbou v mořích obklopujících Tchaj-wan jako zjevnou odvetu za návštěvu ostrova předsedkyní Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiovou.
V reakci na to tchajwanské ministerstvo obrany označilo vojenská cvičení za „vysoce provokativní“ a nasadilo letadla, námořní plavidla a pozemní raketové systémy, aby monitorovaly situaci.
Podle agentury Reuters byla vojenská cvičení, během nichž došlo k odpálení 11 balistických raket, největšími manévry, jaké kdy Komunistická strana Číny a její armáda uspořádala.
Pět z těchto raket údajně dopadlo do výlučné ekonomické zóny Japonska, která sahá do 200 námořních mil od pobřeží země.
Čínská Lidová osvobozenecká armáda rovněž nasadila 22 stíhaček, které překročily střední linii Tchajwanského průlivu. Byly rovněž vypuštěny bezpilotní letouny, které přelétaly nad tchajwanskými ostrovy Tin-men – asi 2 km od čínského pobřeží – a donutily tchajwanské jednotky vypálit varovné světlice, aby zahnaly nejméně čtyři letouny.
Podle oznámení (pdf) japonského ministerstva obrany přeletěly tři bezpilotní letouny nad vodami poblíž východního pobřeží Tchaj-wanu.
Překlad a redakční zkrácení původního článku: J. S.
