Emisní povolenky jsou rekordně drahé, dramaticky zvyšují zisk ČEZ. Španělsko volá po jejich zastropování, připojí se Fialova vláda?
Cena emisních povolenek EU v pátek během obchodování vzrostla na nový absolutní rekord, 99,22 eura za kus. Nakonec obchodování uzavřela na úrovni 98,01 eura. Což je historicky nejvyšší uzavírací cena. Již v nadcházejícím týdnu cena povolenek zřejmě překoná psychologickou úroveň 100 eur za kus.
Jedna povolenka představuje povolení vypustit do ovzduší ekvivalent jedné tuny oxidu uhličitého.
Mazut místo plynu
Důvodem růstu cen povolenek je fakt, že elektrárny, teplárny, ale také velké podniky typu cementáren musí v rostoucí míře při své výrobě spalovat uhlí, nebo dokonce mazut. To jsou „špinavé“ zdroje energie, které vyžadují větší objem povolenek, než si žádá výroba prostřednictvím plynu. Jenže plyn je napříč EU stále vzácnější. Rusko totiž už od poloviny června fatálně omezuje jeho dodávky. A další omezení chystá na přelomu srpna a září, kdy podle pátečního, poměrně nečekaného vyjádření Gazpromu přechodně zcela zastaví přepravu plynu potrubím Nord Stream 1.
Páteční oznámení ruského plynárenského gigantu, jejž ovládá Kreml, zřejmě zítra po otevření burz povede jak k růstu cen plynu, tak i povolenek. Protože znamená, že výrobní závody v EU si budou muset pořídit ještě větší objem povolenek, aby právě mohly místo plynu spalovat uhlí či mazut.
Cena emisních povolenek dramaticky stoupá navzdory k tomu, že už v jejím důsledku dochází k takzvané destrukci poptávky. A nutno dodat, že také k destrukci pracovních míst. V uplynulém týdnu oznámily kvůli vysokým cenám elektřiny a energií obecně, které způsobují z velké části právě povolenky, ukončení výroby hned dva významné výrobní závody EU. A sice jedna z největších evropských zinkoven, ta v nizozemském Budelu, a také jediná hliníkárna na Slovensku, podnik Slovalco v Žiaru nad Hronom. Lze předpokládat, že tato destrukce výroby, a tedy i poptávky po energiích v EU bude z důvodu neustávající energetické drahoty pokračovat.
Konkrétně podnik Slovalco je významným dodavatelem hliníku celé Evropě. Jeho generální ředitel Milan Veselý varoval, že po ukončení výroby jej budou coby dodavatelé muset zastoupit podniky z Číny a Ruska, protože Evropa se bez hliníku prostě neobejde. Potvrzuje se, že emisní povolenky EU zajišťují přesun výroby a pracovních míst do zemí právě typu Číny či Ruska. Zdražují totiž již tak drahou elektřinu, takže výrobu zinku či hliníku v EU činí nekonkurenceschopnou. Přitom ale nezajišťují žádný pokles globálních emisí oxidu uhličitého, neboť ty jen přemisťují na jiný světadíl. Fundamentální cíl povolenek – boj s klimatickou změnou – tak zůstává nenaplněn.
Zastropovat!
Enormní zdražování povolenek představuje klíčový důvod, proč Španělsko po Bruselu nyní žádá zastropování cen emisních povolenek. Pokud by Fialova vláda chtěla řešit podstatu drahé elektřiny a obecně energetické drahoty v Česku, měla by zvážit připojení ke španělskému požadavku.
Například za letošním růstem ziskovosti ČEZ totiž není válka, jak Fialova vláda sugeruje, když umetá cestičku zavedení takzvané válečné daně či daně z neočekávaných zisků (což je oboje jen jiný název pro daň sektorovou). Za růstem zisku ČEZ je letos totiž mnohem spíše právě růst cen emisních povolenek EU v letech 2020 a 2021, o zhruba 220 procent.
V těchto dvou předválečných letech ČEZ prodal 90 procent své elektřiny pro letošek. Povolenky dramaticky zdražují velkoobchodní elektřinu. Ovšem zároveň tím pádem dramaticky zvyšují marže především jaderným elektrárnám a velkým vodním elektrárnám. Protože ty coby velcí výrobci samozřejmě notně profitují ze zdražené velkoobchodní elektřiny, ale nečelí rostoucím nákladům, jelikož nemusí zdražené povolenky pořizovat. Na jadernou a obecně zelenou energetiku se povolenky nevztahují. Povolenky musí pořizovat paroplynové, resp. plynové a hlavně uhelné, případně mazutové elektrárny. Takže ČEZ registruje masivní nárůst své marže na jaderné elektřině, což je zdroj růstu jeho letošního zisku. Jadernou elektřinu z Temelína a Dukovan ČEZ prodává za cenu, jako by musel kupovat povolenky, ač je kupovat nemusí.
Pokud by tedy Fialova vláda chtěla řešit podstatu problému drahé elektřiny, místo válečné daně, která ani nemůže být válečnou, jak vidíme, se v tandemu se Španělskem pokusí vyjednat změnu systému obchodování s povolenkami. To je řešení, které míří k podstatě problému. Další daň, ať se jmenuje válečná nebo sektorová, podstatu neřeší.
Ne válka, ale Brusel!
Za letošním ziskem ČEZ není válka, ale to, že Brusel manipulací trhu s povolenkami dosáhl v uplynulých dvou letech jejich zdražení o stovky procent. Uměle tak zdražil fosilní elektřinu – z plynu, uhlí či mazutu. A uměle tak zvýšil marže na jaderné elektřině. To je zdroj letošního růstu zisku ČEZ, nikoli válka. Válka se v ziskovosti ČEZ teprve projeví. Drahá elektřina je „nový normál“, nic mimořádného, co by opodstatňovalo daň z mimořádných zisků. V porovnání s předpandemickými lety bude drahá už pořád. Pokud ji Fialova vláda chce systematicky zlevnit, měla by se zasadit o změnu systému obchodování povolenek.
Článek byl převzat ze serveru Konzervativní noviny.
