Západně od Amsterdamu byla prolomena další hranice celosvětové „války proti masu“. Nizozemské město Haarlem z obavy před dopadem masa na klimatické změny zakáže některé reklamy na veřejných prostranstvích – reklamy na maso, na auta se spalovacími motory a pod.
S usnesením, které se týká spíše „bioproduktů“ než masa, přišla Ziggy Klazes, radní města Haarlem, která zastupuje stranu GroenLinks („Zelená levice“).
Ve svém sloupku ze 3. září označila usnesení za svůj „vztyčený prostředníček masnému průmyslu“.
Právní úprava by měla vstoupit v platnost v roce 2024, aby mohly doběhnout stávající smlouvy s inzerenty.
Na veřejných prostranstvích má zakázat také reklamy na fosilní paliva, auta se spalovacími motory a dovolenkové lety.
Širší obrázek
Haarlemský návrh zákazu přichází v době, kdy mnozí ochránci životního prostředí násobí své úsilí o omezení nebo dokonce zrušení živočišné výroby, zejména v Nizozemsku.
Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) přisuzuje více než 14 % emisí skleníkových plynů chovu hospodářských zvířat, a to zejména kvůli metanu z jejich říhání a prdění.
Podle holandské národní statistické agentury CBS jí maso 95 % dospělých Nizozemců, i když 75 % z nich ho nejí každý den.
Nizozemsko je významným centrem živočišné výroby. To se však může brzy změnit.
V červnu, po desetiletích stále přísnějších zákonů, které se zaměřují na ekologické dopady zemědělství, nizozemská vláda vyrukovala s jedním ze svých dosud nejagresivnějších kroků.
Navrhla rozsáhlé snížení emisí dusíku v jednotlivých oblastech, které by do roku 2030 vedly k uzavření přibližně třetiny farem v zemi.
Toto oznámení vyvolalo intenzivní protesty zemědělců, řidičů kamionů a dalších osob v Nizozemsku i mimo něj. Šlo o největší protesty od těch z roku 2019, kdy členové liberální strany D66 navrhli snížit stavy hospodářských zvířat v zemi na polovinu.
V zemi se také nachází „Food Innovation Hub“ (potravinové inovační centrum), které spustilo Světové ekonomické fórum a široké spektrum jeho partnerů – od společností MasterCard a PepsiCo až po FAO.
Ve zprávě Světového ekonomického fóra se uvádí, že taková centra mohou zemím pomoci „urychlit transformaci jejich potravinových systémů“.
Jak přesně tato „transformace“ vypadá?
Ona zpráva vyzdvihuje práci na „alternativních potravinách a bílkovinách“ – jinými slovy na falešném hovězím mase na bázi sóji, laboratorně pěstovaných náhražkách masa, mletém hmyzu a dalších možnostech, které mají nahradit konvenční maso.
Jeden z nizozemských řidičů kamionů, který v létě protestoval, si myslí, že usnesení Haarlemu je součástí tohoto širšího obrazu.
„U nás v zemi to nevypadá dobře,“ řekl Mark de Jong deníku The Epoch Times 9. srpna.
Ohlasy proti
Wybren van Haga, poslanec nizozemského parlamentu a předseda politické strany Belang van Nederland, označil zákaz za „útok na svobodné podnikání a zlo pro ekonomiku“.
Dle listu Trouw a dalších nizozemských zdrojů vyjádřila z tohoto přehnaného kroku podobné obavy i Organizace Centrale Organisatie voor de Vleessector, která zastupuje masný průmysl.
Tom Russcher, tiskový mluvčí populistické strany Fórum pro demokracii, si myslí, že zákaz v případě právního napadení neobstojí.
V článku pro WATTPoultry.com, serveru zaměřeného na drůbež, Američan Roy Graber napsal, že Haarlem „zřejmě vytvořil precedent“ pro podobné zákazy jinde, dokonce i ve Spojených státech.
Reklamy na maso některé „trápí“
Mnohé environmentální skupiny ale slaví.
„Masný a mlékárenský průmysl je zodpovědný za 19 procent celosvětových emisí skleníkových plynů. Takže je to dobrá zpráva pro klima,“ postovala komentář britská organizace Greenpeace na Twitteru.
„Je to skvělý krok ke snížení spotřeby masa a podpoře udržitelnějších potravinových systémů,“ napsala na Twitteru Eurogroup for Animals.
Článek z roku 2021 ze serveru Substack s názvem „Heated“ kritizuje běžnou praxi „meatpostingu“ – tedy sdílení lákavých fotografií hovězího, vepřového, kuřecího, jehněčího a dalších pochutin pro „masožravce“ na Facebooku, Instagramu nebo jiných sociálních sítích.
Tvrdí, že „meatposting“ podporuje průmysl, který podle nich škodí planetě.
„GreenLeft“ nejprve na e-mail s dotazy od The Epoch Times zareagoval, ale do doby tisku na otázky neodpověděl.
Překlad původního článku: J. S.
