Podle názoru některých odborníků, které sdělili The Epoch Times, stupňující se tlaky na regulace v zemědělství od Kanady, přes Holandsko až po Srí Lanku úzce souvisejí s cíli udržitelného rozvoje „Agendy 2030“ OSN a jejími partnery, jako např. Světového ekonomického fóra (WEF).
Několik ze 17 cílů udržitelného rozvoje OSN je totiž přímo zapojeno do regulí, které omezují zemědělce, chovatele a zásobování potravinami po celém světě.
Cíle udržitelného rozvoje (CUR) pomáhali v rámci systému OSN vytvořit vysoce postavení členové Komunistické strany Číny (KS Číny) a v současné době pomáhají organizaci vést implementaci globálního plánu.
Podle řady odborníků by politika udržitelnosti v oblasti zemědělství a produkce potravin podporovaná OSN vedla v případě, že by zůstala nepovšimnuta, k ekonomické devastaci, nedostatku základních potravin, rozsáhlému hladomoru a dramatické ztrátě osobních svobod.
OSN na svých webových stránkách pro CUR vysvětluje, že cíle přijaté v roce 2015 „vycházejí z desetiletí trvající práce zemí a OSN“.
Jedním z prvních setkání definujících agendu „udržitelnosti“ byla konference OSN o lidských prostředích známá jako Habitat I v roce 1976, která přijala Vancouverskou deklaraci.
V deklaraci se uvádí, že „s půdou nelze zacházet jako s běžným majetkem ovládaným jednotlivci“ a že soukromé vlastnictví půdy je „hlavním nástrojem akumulace a koncentrace bohatství, a proto přispívá k sociální nespravedlnosti“.
„Veřejná kontrola využívání půdy je proto nezbytná,“ uvádí se v deklaraci dále. Tento dokument je předehrou k dnes již nechvalně známé „předpovědi“ Světového ekonomického fóra, že do roku 2030 „nebudete vlastnit nic“.
Odborníci, s nimiž deník The Epoch Times hovořil, tvrdí, že někteří z nejbohatších a nejmocnějších představitelů světových korporací spolupracují s komunisty v Číně i jinde ve snaze centralizovat kontrolu nad produkcí potravin a potlačit nezávislé zemědělce a chovatele.
„Konečným cílem těchto snah je omezit suverenitu jednotlivých národů i lidí,“ řekl Craig Rucker, prezident Výboru pro konstruktivní zítřek (CFACT), organizace specializující se na otázky životního prostředí a rozvoje.
„Záměrem těch, kteří tuto agendu prosazují, není zachránit planetu, jak tvrdí, ale zvýšit kontrolu nad lidmi,“ dodal.
Navíc, zvyšující se regulace produkce potravin a dokonce snahy o „odstavení“ farmářů či chovatelů přicházejí v době, kdy představitelé celého světa, jako je americký prezident Joe Biden nebo šéf Světového potravinového programu OSN David Beasley, varují před hrozícím nedostatkem potravin na celém světě.
Cíle udržitelného rozvoje OSN – Agenda 2030
Cíle udržitelného rozvoje OSN, často označované jako Agenda 2030, byly přijaty v roce 2015 organizací a jejími členskými státy jako vedení pro „transformaci našeho světa“. Těchto 17 cílů, které nejvyšší představitelé OSN označili za „hlavní plán pro lidstvo“ a globální „deklaraci vzájemné provázanosti“, zahrnuje 169 úkolů týkajících se všech oblastí hospodářství a života.
„Tento plán budou realizovat všechny země a všechny zúčastněné strany, které budou jednat navzájem,“ uvádí se v preambuli dokumentu a opakovaně se zdůrazňuje, že „nikdo nebude opomenut“.
V čele plánu stojí Organizace OSN pro výživu a zemědělství, FAO, kterou vede bývalý náměstek ministra zemědělství a venkova KS Číny Čchu Tung-jü.
Ve své zprávě z roku 2014 „Budování společné vize pro udržitelné potraviny a zemědělství: Principy a přístupy“ FAO vyzývá k drastickému omezení používání hnojiv, pesticidů, emisí a vody v zemědělském sektoru.
Na realizaci těchto cílů udržitelnosti v zemědělství a dalších odvětvích spolupracují s agenturami OSN národní a regionální vlády po celém světě.
Například Evropská unie v reakci na dohody OSN o biologické rozmanitosti přijala různé programy pro biologickou rozmanitost podporované OSN, jako je Natura 2000 a Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, které ve svých zemědělských regulích cituje nizozemská vláda a další.
Partnerství Světového ekonomického fóra
Vedle OSN existují různé „zúčastněné strany“, které mají zásadní význam pro provádění politiky udržitelného rozvoje prostřednictvím „partnerství veřejného a soukromého sektoru“.
V centru tohoto úsilí stojí WEF, které od roku 2020 prosazuje celkovou transformaci společnosti známou jako „velký reset“. V roce 2019 podepsalo WEF s OSN „strategické partnerství“ s cílem prosazovat Agendu 2030 v rámci globálních podnikatelských kruhů.
Mnoho klíčových představitelů stojících za Agendou 2030, včetně vrcholných představitelů OSN, jako je současný generální tajemník António Guterres – jenž se považuje za socialistu – s WEF spolupracuje již desítky let.
Souběžně se summitem OSN o potravinových systémech, který se konal v září 2021, vydalo WEF zprávu, v níž nastínilo vlastní „vůdčí agendu pro spolupráci více zainteresovaných stran s cílem transformovat potravinové systémy“.
WEF se například chlubí tím, že se mu podařilo zapojit do podpory „udržitelnější budoucnosti“ takové korporátní giganty, jako jsou Coca-Cola a Unilever.
Klíčovým hráčem je také Rockefellerova nadace, která nedávno vydala zprávu o tom, jak „resetovat stůl“ a „transformovat potravinový systém USA“.
Sevření zemědělců a dodávek potravin
Politika vlád, která je v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN, vyvíjí na zemědělce tlak – zejména na menší nezávislé producenty, kteří nejsou schopni pojmout dodatečné náklady spojené s další regulací a kontrolou.
Nedávno svržený srílanský prezident Gotabaya Rajapaksa, který oslavuje myšlenky udržitelnosti OSN, na klimatickém summitu OSN COP26 v roce 2021 oznámil, že jeho vláda zakazuje chemická hnojiva a pesticidy.
Ve skutečnosti ale tato politika způsobila katastrofální nedostatek potravin, rozsáhlé hladovění a nakonec lidové povstání, které svrhlo prezidenta i jeho vládu.
V Nizozemsku, kde sídlí sekretariát WEF „Food Innovation Hub“, zavádějí úřady dusíkové regulace, která by mohly zdecimovat vysoce produktivní zemědělský sektor. Součástí plánů je také rozsáhlé vyvlastňování zemědělských podniků. O protestech jsme již informovali.
„Zelenou a udržitelnou budoucnost můžete spatřit, když se podíváte na Holandsko a Srí Lanku,“ řekl pro Epoch Times Bonner Cohen, vedoucí Národního centra pro výzkum veřejné politiky.
„Globální elity ve vládách, nadnárodních organizacích a v zasedacích místnostech korporací – hojně zastoupené ve WEF – jsou natolik zaujaty svými klimatickými ctnostmi, od nichž si mnozí slibují finanční prospěch prostřednictvím investic do zelené energie, že si nestíhají všímat, že jsou zcela odtrženy od reality.“
A přesto se tato agenda rychle šíří. Kanadské federální úřady minulý týden oznámily podobná omezení hnojiv na bázi dusíku. S tím nesouhlasily některé provincie a konaly se protesty.
V Irsku, Spojeném království a dalších evropských zemích se různé vládní subjekty rovněž snaží snížit zemědělskou produkci v rámci programů udržitelnosti.
Odborníci: Malí nezávislí zemědělci jsou ohroženi
Podle Sterlinga Burnetta, který má doktorát z environmentální etiky a vede neziskové Centrum Arthura B. Robinsona pro politiku v oblasti klimatu a životního prostředí při Heartland Institute, je katastrofa na Srí Lance ukázkou toho, co se stane Spojeným státům a Evropě, pokud se budou politici i nadále řídit agendou udržitelnosti OSN.
„Není to válka proti zemědělství, je to válka proti malým zemědělcům a nezávislým farmářům,“ řekl Burnett pro The Epoch Times. „Je to válka na podporu elitních, velkých potravinářských korporací.“
Přestože cíle udržitelného rozvoje OSN hovoří o pomoci „drobným výrobcům potravin“, Burnett tvrdí, že nezávislé farmy a chovny jsou v hledáčku OSN, aby pomohly zkonsolidovat kontrolu nad zásobami potravin.
Tvůrci regulí jsou podle něj „v kapse“ velkých korporátů včetně společností Conagra, BlackRock, State Street, Vanguard a dalších.
„Nejraději by nechali všechny své malé konkurenty zlikvidovat,“ podtrhl Burnett obavy, které vyjádřila řada dalších odborníků.
Generální ředitel společnosti BlackRock Larry Fink, jehož firma spravuje více peněz než kterákoli jiná společnost na světě, „chce prostřednictvím peněz jiných lidí vnutit firmám své hodnoty“, řekl Burnett.
Fink, který je členem představenstva vlivné Rady pro zahraniční vztahy a úzce spolupracuje s WEF, je hlavním strůjcem snahy vnutit americkým společnostem ukazatele ESG (environmentální, sociální a správní skóre).
„Pokud jde o Světové ekonomické fórum, nemůžete provést Velký reset, pokud neresetujete dodávky potravin, protože potraviny jsou nezbytné pro všechny,“ řekl. „To si uvědomoval i Stalin, který řekl ‚Kdo ovládá potraviny, ovládá lidi‘. To samé platí pro energii.“
Pokud budou ceny růst a zemědělci krachovat, velké korporace ve spojení s vládami a mezinárodními organizacemi budou sbírat jednotlivé kousky.
Zakladatel a prezident American Policy Center Tom DeWeese, přední odborník a kritik pojetí udržitelnosti OSN, varoval, že válka proti zemědělcům je součástí širšího plánu zbavit lidi svobody.
S odvoláním na řadu úředníků a dokumentů OSN DeWeese tvrdí, že cílem této agendy není záchrana klimatu, ale přeměna planety a centralizace kontroly nad obyvatelstvem.
Kromě OSN a WEF se podle něj na převzetí a kontrole dodávek potravin podílejí i velké společnosti jako Vanguard a BlackRock.
Již nyní hrstka společností, v nichž jsou tyto dvě investiční firmy hlavními akcionáři, ovládá globální potravinářský průmysl. Převzetím zemědělství budou kontrolovat vše.
„Cílem je mít úplnou kontrolu nad výrobou potravin,“ řekl s tím, že se snaží vlastnit veškerá osiva, a dokonce pěstovat syntetické maso v zařízeních, která již finančně podporuje Bill Gates a další miliardáři. Geneticky modifikované plodiny jsou dle něj také na pořadu dne.
Úředníci OSN ani FAO na žádosti o komentář nereagovali.
Překlad a redakční zkrácení původního článku: J. S.
