Nizozemský politik Thierry Baudet se domnívá, že vláda chce pozemky pro ubytování migrantů
Podle nizozemského politika Thierryho Baudeta nizozemští zemědělci svými protesty proti nové agresivní vládní klimatické politice bojují proti globalistickému Velkému resetu.
„Ve skutečnosti jde o Velký reset, masovou migraci [a] nadnárodní vládnutí. A proto se lidé musí atomizovat – musí ztratit spojení s půdou. A to je důvod, proč se zaměřují na zemědělce,“ řekl Baudet.
Thierry Baudet, člen nizozemské Sněmovny reprezentantů a lídr politické strany Fórum pro demokracii, tato slova pronesl 8. července v rozhovoru s Romanem Balmakovem, moderátorem pořadu „Facts Matter“ televize EpochTV.
Rozhovor můžete zhlédnout na EpochTV jako součást nového videa „Rebelující farmáři“. Další záběry z Nizozemska zveřejníme během několika následujících dnů.
V epizodě pořadu „Crossroads with Joshua Philipp“ televize EpochTV z 5. července se Philipp rovněž věnoval protestům nizozemských farmářů.
„Není to jen záležitost Nizozemska – je to také záležitost celé Evropy,“ poznamenal s tím, že protesty se rozšířily po celém kontinentu, částečně v souvislosti s podobnou politikou Evropské komise.
Baudet hovořil s deníkem The Epoch Times také 5. července.
V tomto rozhovoru Baudet uvedl, že vládní politika odráží tlak Evropské unie (EU) kvůli zapojení země do evropské sítě Natura 2000.
„Jak je možné, že v době, kdy všichni mluví o možnosti nedostatku potravin, o nejistých dodavatelských řetězcích, nizozemská vláda prosazuje tuto politiku, která povede k ještě větší závislosti na mezinárodních dodavatelských řetězcích, a tím i k nejistotě nizozemského národa?“ ptal se Baudet 8. července.
„Odpověď zní, že lidé, kteří vládnou této zemi, se řídí scénářem napsaným EU, aby uskutečnili to, čemu říkají Velký reset. Chtějí nás učinit více závislými na mezinárodních dodavatelských řetězcích. Chtějí oslabit nizozemskou suverenitu a autonomii.“
Baudet a další nizozemští politici, včetně člena nizozemské Sněmovny reprezentantů Geerta Wilderse, tvrdí, že se vláda snaží levně získat zemědělskou půdu, aby mohla postavit více bytů pro migranty.
V rozhovoru z 8. července Baudet připustil, že stát si ve svém přístupu k zemědělcům v zemi nekladl bydlení pro migranty jako výslovný cíl.
Uvedl však, že současná vláda v čele s premiérem Markem Rutte si z pokračující masové migrace udělala výslovný cíl.
Webové stránky Rutteho strany Lidová strana pro svobodu a demokracii naznačují, že strana je žadatelům o azyl otevřená, dokud budoucí azylanti nevyužijí všechny právní prostředky k odvolání.
Nizozemské vládní statistiky ukazují, že čistá migrace (lidé přicházející do země minus lidé odcházející) do země má v posledních letech rostoucí tendenci a v roce 2021 se po poklesu během „covidového“ roku 2020 opět zvýšila.
Čistá migrace do Nizozemska, které má zhruba 17,2 milionu obyvatel, činila v roce 2021 celkem 108 275 osob.
„Pokud přivedete 100 000 lidí ročně v rámci čisté migrace, pak se vaše emise oxidů dusíku tak jako tak zvýší,“ řekl Baudet a zpochybnil priority vlády, která se snaží vymýtit zemědělskou půdu a zároveň umožňuje masovou migraci, která napomáhá růstu populace.
„Nikdo neprovádí tyto širší analýzy toho, co se stane s ekonomikou v dlouhodobém horizontu. Je naše politika vnitřně konzistentní?“ ptal se Baudet.
Nizozemská ministerstva oslovená deníkem The Epoch Times neodpověděla či se odmítla vyjádřit k obviněním, že stát usiluje o ubytování migrantů na území, které je nyní zemědělskou půdou.
Baudet se domnívá, že v boji o nizozemské farmy je hlubší, dokonce duchovní prvek.
„Zemědělci, a obecně lidé žijící na půdě a z půdy a s půdou, mají silný vztah k historii, na kterou jsou hrdí. Často se jedná o rodinné podniky, které jsou v dané rodině již po několik generací. A tak to nejsou postmoderní, posthistoričtí, postnárodní lidé,“ řekl.
„Jsou to hrdí lidé, kteří si cení rodiny, mají vlastní podnik, žijí z vlastní půdy, mají vztah k historii a k přírodě této země. A tak tvoří přímou hrozbu pro postteritoriální a postidentitární agendu globalistů.“
Přeloženo z původního článku newyorské redakce. (jas)
