„Nebudeš nic vlastnit a budeš šťastný.“ Tento konfrontační výrok pochází od Světového ekonomického fóra (WEF), mezinárodní nevládní lobbistické organizace, kterou v roce 1971 založil německý inženýr a ekonom Klaus Schwab.

Fórum sídlí ve Švýcarsku a od svého založení sponzoruje projekty, které nadšeně přijímají ti, kdo usilují o převrácení stávajícího světového hospodářského řádu.

Důležité je, že fórum pořádá slavný diskusní festival Davos Agenda, kde si přední ekonomové, politici, a dokonce i členové královské rodiny vyměňují názory na sociální, finanční, ekonomický a politický vývoj ve světě. V poslední době Světové ekonomické fórum zapáleně prosazuje „velký reset“. Co to ale je?

Klaus Schwab a Thierry Malleret vydali v červenci 2020 knihu s názvem „COVID-19: Velký reset“. Touto publikací se snaží identifikovat slabiny kapitalismu, které podle nich odhalila pandemie.

Myšlenku však lze vysledovat již do roku 1971, kdy Schwab fórum založil a začal prosazovat koncept „kapitalismu zainteresovaných“ (ang. „stakeholder capitalism“), který vybízí společnosti, aby se vzdaly svého ziskového účelu a přijaly sociální funkci. Fráze „velký reset“ se však začala naplno používat v roce 2010 po vydání knihy „Velký reset“, jejímž autorem je Richard Florida.

„Velký reset“ lze popsat jako radikální internacionálně-socialistický plán, jehož cílem je „resetovat“ světovou ekonomiku. Cílem je zavést vysoce centralizovaný, silně regulovaný, totalitní systém podobný čínskému systému sociálního kreditu.

Epoch Times Photo
Obchodník na frankfurtské burze v Německu 25. července 2002. (Sean Gallup / Getty Images)

Schwab neustále chválí vůdce Komunistické strany Číny Si Ťin-pchinga. V letošním prohlášení dokonce uvedl, že čínský diktátorský režim dosáhl pod jeho vedením „významných sociálních a ekonomických úspěchů“.

Cílem „velkého resetu“ je „udržitelná obnova“ společnosti po pandemii covidu-19. Tento proces by vyžadoval demontáž současného systému „akcionářského kapitalismu“ a vymazání „individualismu“.

Schwab a další přední zastánci „velkého resetu“ přinášejí „argumenty proti ,akcionářskému kapitalismu‘ doslova desítky let, a to již od 70. let 20. století“.

Nyní však pandemii covidu-19 vnímají jako příležitost k přetvoření světa, „vyzbrojení“ (weponizaci) digitální revoluce a záchraně planety před údajnými důsledky „klimatických změn“.

Digitální revoluce je dalekosáhlá a snaží se zasáhnout do všech aspektů života lidí, včetně jejich osobních myšlenek a tužeb. Snaží se pomocí svých invazivních technik přetvořit společnosti a ekonomiky.

Zahrnuje nahrazení tradiční formy „akcionářského kapitalismu“ „kapitalismem zainteresovaných stran“, který odmítá myšlenku, že společnosti existují proto, aby maximalizovaly zisk svých akcionářů.

Při prosazování „kapitalismu zainteresovaných“ prosazuje myšlenku, že společnosti by měly podporovat štěstí a pohodlí všech zainteresovaných subjektů, tedy všech členů společnosti.

Tato myšlenka tak ospravedlňuje gigantické úsilí o přerozdělení bohatství ve společnosti a minimalizaci ekonomických rozdílů mezi národy.

Jako takový je „reset“ inspirován typem „kapitalismu“ prosazovaným v Čínské lidové republice, který je popisován jako „dvoustupňová ekonomika se ziskovými monopoly a státem nahoře a socialismem pro většinu dole“.

Myšlenka, že by se podniky měly vzdát svých snah o docílení ziskovosti a usilovat o obecné blaho lidí a planety, je samozřejmě konfrontační, protože radikálně mění tradiční účel podnikání.

Americký vědec Michael Rectenwald ve svém poučném článku tvrdí, že „kapitalismus zainteresovaných vyžaduje nejen reakci podniků na pandemie a ekologické problémy, jako je změna klimatu“, ale i celkové přehodnocení povinností společností vůči zranitelným komunitám v rámci ekosystémů.

Poznamenává, že za tímto účelem již mezinárodní společenství vyvinulo index environmentálního, sociálního a správního řízení, aby „odvedlo vlastnictví a kontrolu nad výrobou od těch, kteří se neprobudili nebo se nechtějí podvolit“.

Kapitalismus zainteresovaných znamená spolupráci podnikové sféry a velké vlády s cílem potlačit ducha individualismu, na který by se jinak mohly spoléhat podniky založené na akcionářském modelu.

Pandemie covidu-19 poskytla zastáncům „velkého resetu“ obrovskou podporu, protože způsobila likvidaci mnoha malých podniků, usnadnila autoritářské rozhodování, odstranila konkurenční postoje při řízení ekonomiky, vytvořila neudržitelný sociální stát a nepříznivě ovlivnila vzdělávání dětí, přičemž rozdrtila nezávislý sektor ekonomiky.

Epoch Times Photo
Uzavřené tramvajové staveniště v centrální obchodní čtvrti Parramatta v australském Sydney, 31. července 2021. (Lisa Maree Williams / Getty Images)

Urychlila také digitální kontrolu lidí a exponenciálně zvýšila využívání technologií pro rozpoznávání obličejů a shromažďování údajů, spolu s neomezenými kontrolními mechanismy, zaváděním povinných vakcín, obrovskými problémy se zásobováním a nerealistickou rétorikou o nulových emisích.

Reakce autoritářské vlády na pandemii proměnila společnost ve skutečně dystopickou krajinu.

Změny způsobené digitální revolucí nemusejí být samy o sobě ani neobvyklé, ani nežádoucí, ale využití tohoto technologického vývoje k uskutečnění „velkého resetu“ je hrozivé.

Resetu napomáhá i společenský vývoj, jako je kultura rušení (cancel culture), hnutí politické korektnosti a hnutí BLM (Black Lives Matter).

Čtěte také: Světové ekonomické fórum podporuje kritickou rasovou teorii

Hlavní zakladatelka BLM, Patrisse Khan-Cullorsová, o tomto hnutí píše ve svém bestselleru „Když vás nazvou teroristou: Memoáry Black Lives Matter“. V této knize odhaluje své „uznání pro práci Komunistické strany USA, zejména černošských komunistů“.

Pokud jde o „kulturu rušení“, Alan Dershowitz, profesor práva na Harvardově univerzitě, ji popisuje jako „nový mccarthismus generace ,woke‘“.

Dershowitz uvádí, že stejně jako v případě starého mccarthismu „ukončuje kariéry, ničí dědictví, rozbíjí rodiny a dokonce vede k sebevraždám – bez jakéhokoli náznaku řádného procesu nebo možnosti vyvrátit často falešná nebo přehnaná obvinění“.

Pokud jde o „politickou korektnost“, Dershowitz vysvětluje, že „samotný termín vznikl za Stalinova režimu, aby omezil svobodu slova, myšlení a další svobody“.

Všechna tato internacionálně-socialistická hnutí spojuje společný cíl odstranit jakoukoli opozici vůči komunistickému programu „velkého resetu“. Proto se k usnadnění nástupu nového ekonomického světového řádu používá udavačství, potlačování svobody slova či odrazování od individualismu. Využívá se také technologie umělé inteligence a rozpoznávání obličejů, vládou posvěcená diskriminace neočkovaných či přidělování skóre sociálního kreditu.

Epoch Times Photo
Obchodník na newyorské burze, 8. června 2017. (Bryan R. Smith / AFP / Getty Images)

O tom, že by „kapitalismus zainteresovaných“ mohl někdy fungovat, lze pochybovat. Proč by totiž někdo chtěl budovat společnost, pokud ne za účelem dosažení zisku?

Lze předpokládat, že „velký reset“, pokud bude fungovat jako odrazující faktor pro zakládání podniků, změní způsob fungování kapitalismu. „Kapitalismus zainteresovaných“ totiž v zásadě nechápe podstatu člověka, která spočívá v tom, že se jedinec stará sám o sebe, neomezován „velkým resetem“, který je formou „komunistického kapitalismu“.

Austrálie je na dobré cestě přijmout toto nové převratné poslání a připravit se na tento překrásný nový svět. Federální vláda za tímto účelem zřídila „Fórum pro pokročilou výrobu průmyslu 4.0“, které spravuje webové stránky, na nichž propaguje propojení fyzického světa se světem digitálním.

Tvrdí, že to „vyváží naše tradiční problémy, jako jsou vysoké náklady na pracovní sílu a vzdálenost k trhům“.

Rectenwald se při úvahách nad těmito odhodlanými pokusy o změnu účelů podniků domnívá, že „velký reset“ je „velkým neúspěchem“. Svůj článek optimisticky uzavírá předpovědí, že „velký reset“ selže, protože jeho cíle „závisí na vymazání nejen volných trhů, ale i svobody a svobodné vůle jednotlivce“.

Rectenwald předpovídá, že reset je odsouzen k nezdaru, za předpokladu, že proti němu budeme bojovat „ze všech sil“.

Doufáme, že má pravdu, protože výrok Světového ekonomického fóra „Nebudete nic vlastnit a budete šťastní“ je šíleně nezodpovědný a nebere v úvahu skutečnost, že společnost tvoří jednotlivci se svobodnou vůlí.

Závěrem lze říci, že stoupenci „velkého resetu“ považují pandemii covidu-19 za příležitost k nastolení své značky komunismu pro 21. století. Pokud by jejich plán uspěl, současný ekonomický systém by byl nahrazen centralizovaným ekonomickým systémem, který by podkopal práva jednotlivce.

Pokud si tedy lidé cení svého práva na soukromí, majetek, svobodu projevu a demokratické zastoupení, měli by k programu „velkého resetu“ a jeho probíhajícímu provádění australskou federální vládou přistupovat s podezřením.

Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet názory The Epoch Times.

Gabriël A. Moens AM je emeritním profesorem práva na University of Queensland a působil jako prorektor a děkan na Murdoch University. V roce 2003 obdržel Moens od předsedy vlády Australskou pamětní medaili za zásluhy o vzdělání. Vyučoval na mnoha místech Austrálie, Asie, Evropy a Spojených států. Moens nedávno vydal dva romány A Twisted Choice (Boolarong Press, 2020) a The Coincidence (Connor Court Publishing, 2021).

Augusto Zimmermann je profesorem a vedoucím katedry práva na Sheridan Institute of Higher Education v Perthu. Je také prezidentem Asociace právní teorie Západní Austrálie a v letech 2012 až 2017 působil jako člen komise pro reformu práva Západní Austrálie. Zimmermann je mimořádným profesorem na Australské univerzitě Notre Dame a je spoluautorem několika knih, včetně COVID-19 Restrictions & Mandatory Vaccination-A Rule-of-Law Perspective (Connor Court).

Přeloženo z anglického originálu. (jas)