Kanadští ministři zemědělství z několika provincií, poslanec Barlow a asociace pěstitelů a výrobců hnojiv jsou znepokojeni plánem federální vlády na snížení emisí hnojiv ve jménu „klimatických změn“ v době, kdy je tlak na zvýšení produkce pro zajištění celosvětové potravinové bezpečnosti. Dle nich je strategie neudržitelná a povede k vyšším cenám.
Pro lepší pochopení se krátce vraťme k prosinci 2020. Tehdy kanadská vláda oznámila svůj cíl snížit do roku 2030 absolutní úroveň emisí skleníkových plynů vznikajících při používání hnojiv o 30 % oproti hodnotám z roku 2020. Konkrétně si klade za cíl snížit emise oxidu dusného spojené s používáním syntetických dusíkatých hnojiv.
Minulý pátek 22. července 2022 skončilo v kanadském v Saskatoonu třídenní setkání federálních, provinčních a teritoriálních představitelů zemědělství.
Krátce před tím, než na společné tiskové konferenci vystoupili provinční ministři zemědělství spolu s federální ministryní Marie Claude Bibeauová, vyjádřily provincie Saskatchewan, Alberta a Ontario zklamání nad záměrem liberálů uložit kanadským zemědělcům cíle pro snížení emisí hnojiv.
„Jsme opravdu znepokojeni tímto svévolným cílem,“ uvedl ministr zemědělství Saskatchewanu David Marit ve společném prohlášení se svým protějškem v Albertě Natem Hornerem. „Trudeauova vláda se zřejmě přesunula od útoku na ropný a plynárenský průmysl a zaměřila se na saskatchewanské zemědělce,“ píše se dále v prohlášení.
V prohlášení upozorňují na to, že ceny s takovým přístupem prudce porostou, navíc v době, kdy „se svět obrací na Kanadu pro zvýšení produkce coby řešení pro globální nedostatek jídla“.
Zároveň provinční ministři vyjádřili zklamání z přístupu federální vlády, která je na setkání postavila před hotovou věc, i když se před tím snažili s vládou o této problematice jednat.
Obdobně se vyjádřila i ministryně zemědělství Ontaria, Lisa Thompsonová, která na svém Twitteru napsala, že je „zklamaná přístupem federální vlády, která ukládá cíle pro snížení emisí hnojiv v době, kdy se svět potýká s problémem potravinové bezpečnosti“.
Co na to vláda?
Federální ministryně zemědělství Bibeauová argumentovala, že cíle se týkají snížení emisí způsobených hnojivy, nikoli používání samotných hnojiv.
„Jde o to, investovat do výzkumu a inovací, a jsme si jisti, že díky lepším postupům a novým technologiím najdeme nové druhy hnojiv – způsoby, jak být ještě udržitelnější,“ řekla Bibeauová.
Sdělila také, že nedávno absolvovala desetidenní služební cestu, na které se setkávala s farmáři a že zemědělci plány liberálů přijímají.
Ministerstvo po setkání vydalo tiskovou zprávu, ve které slibuje „injekci“ v hodnotě 500 milionů dolarů pro podporu farmářů a zemědělských programů.
Reakce a argumenty
Odvětví hnojiv a sdružení zemědělských producentů tvrdí, že snížit emise oxidu dusného bez omezení používání hnojiv se současnými dostupnými technologiemi nelze.
„Tento krátkozraký přístup ke snižování emisí povede k nutnosti omezit používání dusíkatých hnojiv a bude mít značný dopad na příjmy kanadských zemědělců a sníží celkový kanadský vývoz a HDP,“ uvedla loni v květnu ve své zprávě organizace Fertilizer Canada, která zastupuje výrobce a distributory řady hnojiv.
Zároveň organizace odhaduje, že „při absolutním snížení emisí o 30 % se zemědělcům s 1 000 akry řepky a 1 000 akry pšenice sníží zisk přibližně o 38 000 až 40 500 dolarů ročně“, což by pro Západní Kanadu znamenalo ročně nižší tržby o 441 milionů za řepku a 400 milionů za pšenici. (1 000 akrů = 404,7 hektaru, pozn. red.).
Sdružení pěstitelů pšenice v západní Kanadě podpořilo postoj Fertilizer Canada. V tiskové zprávě z 18. července vyzvalo sdružení pěstitelů pšenice ministry zemědělství, aby se při jednání v Saskatoonu zaměřili na „skutečné priority“.
„V posledních několika letech byli zemědělci vážně poškozeni uhlíkovou daní, logistickými problémy, rozhodováním na základě nepodložených vědeckých poznatků a nyní i navrhovaným 30procentním snížením emisí hnojiv,“ uvádí se ve sdělení.
„Mnohé z těchto směrnic byly založeny na evropské politice ‚Z farmy na vidličku‘, která vede k protestům v Nizozemsku, Itálii, Německu a dalších zemích. Pokračování touto cestou povede k nedostatku potravin na národní i celosvětové úrovni.“
Před měsícem se ke krokům vlády vyjádřil také John Barlow, poslanec konzervativců a stínový ministr zemědělství: „Zemědělci a spotřebitelé po celém světě se brání. Brání se agendě Evropské unie ‚Z farmy na vidličku‘, která způsobuje, že zemědělství je neudržitelné, ceny potravin prudce rostou a nedostatek potravin se stává ještě větší krizí.“
23. července po celé Kanadě proběhlo několik protestních konvojů na znamení solidarity se zemědělci v Nizozemsku a dalších evropských zemích, kteří v posledních měsících protestují proti politice v oblasti změny klimatu.
