Analytický komentář
Minulý týden se objevily zprávy, že čínské ministerstvo zahraničí vyzvalo k deeskalaci situace na Ukrajině poté, co ruská armáda podnikla raketové údery na Kyjev, které byly považovány za odvetu za výbuch Kerčského mostu spojujícího Krym s Ruskem.
Podle nevládní organizace China Observers in Central and Eastern Europe (CHOICE) prohlášení čínské strany vyvolalo u některých názor, že „proruská“ neutralita Číny se mění na pozici „skutečné neutrality“ a že se Čína hodlá od Ruska distancovat.
Jak uvádějí analytici z CHOICE, „nejsou čínské výzvy k deeskalaci v posledních měsících žádnou převratnou novinkou“, protože „Čína k omezení eskalace a mírovým rozhovorům vyzývala opakovaně od začátku války“.
Analytici dále uvádějí, že společně s veřejnými výzvami k deeskalaci poskytoval Peking Moskvě „širokou rétoriku a diplomatickou podporu, posiloval ruské protinacistické narativy a šířil dezinformace“.
Elon Musk, generální ředitel společností Tesla Motors a SpaceX, navíc nedávno v rozhovoru prozradil, že Čína údajně nesouhlasila s poskytováním satelitního komunikačního systému Starlink ukrajinským vojenským silám a požádala ho, aby od pokrytí Starlinkem upustil, přičemž proti němu pravděpodobně využila „páku“, kterou má k dispozici. Společnost Tesla totiž dnes působí také v Číně.
V souvislosti s referendy o odpojení se z Ukrajiny, které probíhaly v částech Ukrajiny sousedících s Ruskem – Doněck a Luhansk, které později anektovala ruská vojska, Čína uvedla, že „suverénní a územní celistvost všech zemí by měla být respektována“, čímž v podstatě uznala jejich odpojení navzdory tomu, že samotná Ukrajina tato referenda označila za „nezákonná“. Uznala tím však správnost vojenské „intervence“ ruské armády. Naopak při hlasování Valného shromáždění OSN k rezoluci „O územní celistvosti Ukrajiny“ se Čína zdržela hlasování. Čímž prakticky nevyjádřila Ukrajině žádnou podporu.
Ukrajinská vláda opakovaně vyzývala Čínu, aby využila svého vlivu na Rusko k zastavení invaze.
Podle analytiků z CHOICE se „ukrajinské naděje, že Čína zasáhne a vyzve Rusko k ukončení bojů“, zmenšily natolik, že „na rozdíl od Zelenského opatrné politiky vůči Číně usiluje skupina ukrajinských poslanců o utužení ukrajinsko-tchajwanských vztahů“.
To dokazuje v praxi i založení takzvané „ukrajinské meziparlamentní skupiny na podporu užších přátelských, obchodních a kulturních vazeb s Tchaj-wanem“.
Následně tuto iniciativu podpořil také ukrajinský zákonodárný sbor, díky čemuž vznikla Asociace přátelství mezi Tchaj-wanem a Ukrajinou.
„Kyjev nicméně dbal na to, aby si neznepřátelil Čínu, v obavě, že by mohla poskytnout vojenskou a materiální podporu Rusku a změnit tak průběh války. Namísto toho Ukrajina pokračovala v navazování kontaktů s Pekingem a pravděpodobně také doufala, že se Čína bude podílet na poválečné obnově Ukrajiny,“ uvádějí analytici CHOICE.
Nedávno se Ukrajina při hlasování v Radě pro lidská práva ocitla mezi dvěma mlýnskými kameny. Ukrajina se zdržela hlasování o návrhu projednat zprávu OSN o stavu v čínské provincii Sin-ťiang, kterou předložily Spojené státy a další západní země. Následující den však Kyjev změnil názor a ukrajinská diplomatka Jevhenija Filipenko požádala, aby „záznam z jednání odrážel náš postoj ve prospěch přijetí uvedeného rozhodnutí“. Nepostavit se za utlačovaný národ Ujgurů bylo pro Ukrajinu zřejmě neudržitelné a nakonec jim projevila solidaritu podobně jako ostrovnímu státu Tchaj-wan ohrožovanému Čínou.
„Nemělo by docházet k žádným nejasnostem ohledně skutečnosti, že Čína zůstává jedním z nejbližších partnerů Putinova Ruska. Bylo by tedy naivní očekávat, že Čína využije svého vlivu a bude vyvíjet tlak na Putina, aby ukončil nepřátelské akce na Ukrajině“, píší analytici CHOICE ve svém bulletinu.
