V souvislosti se snižováním závislosti na Číně plánuje Japonsko v roce 2024 zahájit těžbu kovů vzácných zemin v oblasti ostrova Minamitorišima.
Práce na vývoji těžebních technologií budou zahájeny v příštím roce. Kaly bohaté na vzácné zeminy se nachází na mořském dně v hloubce 6 000 metrů. Tokio proto musí nejprve vyvinout technologie pro těžbu v takové hloubce. Hlubokomořská těžba čelí několika technickým překážkám. Na rozdíl od ropy a zemního plynu, které vytékají z otvoru, je třeba kal vytáhnout pomocí metod, jako je čerpání.
Pojem vzácné zeminy se týká 17 vzácných kovů, které jsou nezbytné v moderních součástkách, jako jsou polovodiče, elektromotory, solární panely atd. V současné době je Japonsko závislé na dovozu téměř všech vzácných kovů a 60 % z jejich dodávek čerpá z Číny.
„Japonsko omezí nadměrnou závislost na konkrétních zemích, bude pokračovat ve vývoji polovodičů nové generace a jejich výroben a zajistí stabilní dodávky kritického zboží, včetně vzácných zemin,“ uvádí se podle Nikkei Asia v nejnovější japonské strategii pro národní bezpečnost.
V období od srpna do září se výzkumníkům podařilo odčerpat kalová ložiska z hloubky 2 470 metrů. Japonští zákonodárci v dodatky rozpočtu na fiskální rok 2022 schválili na výzkum a vývoj v oblasti těžby vzácných zemin 6 miliard jenů (cca 840 mil. Kč).
Vzácné zeminy v Japonsku
Kaly bohaté na prvky vzácných zemin a yttrium mají několik výhod, jako je „vysoký obsah prvků vzácných zemin (zejména těžkých prvků vzácných zemin od Eu po Lu), obrovské množství, malá přítomnost radioaktivních prvků (U a Th) a snadná těžba a získávání. Proto se očekává, že bahno bude považováno za velmi slibný nový nerostný zdroj,“ uvádí studie z roku 2018 zveřejněná v časopise Nature.
V roce 2013 bylo v japonské výlučné ekonomické zóně kolem ostrova Minamitorišima nalezeno bahno s hlubokomořskými sedimenty bohaté na vzácné zeminy a yttrium s obsahem 2 – 5 000 částic na milion (ppm).
Japonský tým odhaduje, že v této oblasti je více než 16 milionů tun oxidů vzácných zemin a domnívá se, že některé vzácné zeminy bude moci i exportovat na „poloomezené bázi“.
USA
Japonská snaha o snížení závislosti na Číně v oblasti dodávek vzácných zemin je politikou, kterou sleduje také Washington. Americké ministerstvo obrany podniká kroky k tomu, aby byly od Číny co nejvíce odděleny americké zbrojařské firmy.
V září Pentagon zastavil dodávky stíhaček páté generace F-35, jakmile vyšlo najevo, že magnet používaný v letadlech byl vyroben ze slitiny samaria a kobaltu s původem v Číně.
Měsíc poté, co byly dodávky stíhaček pozastaveny, podepsal úředník ministerstva obrany výjimku na obnovení dodávek. Čínské státní médium Global Times označilo výjimku za důkaz závislosti Ameriky na čínských výrobcích ze vzácných zemin a za potvrzení toho, že Peking může omezováním vývozu těchto surovin přivést americkou armádu na buben.
Zároveň probíhají pokusy o vytvoření alternativních výrobků bez použití kovů vzácných zemin, s cílem snížit závislost na Číně. V říjnu bylo oznámeno, že vědci z Cambridgeské univerzity spolu se svými rakouskými kolegy objevili metodu výroby magnetů bez použití vzácných zemin.
Překlad a redakční úprava původního článku: J. S.
