K českým Vánocům patří klasická pohádka o Popelce. V jedné z nich ztvárnil prince český populární zpěvák Jiří Štědroň, když mu bylo asi 27 let. Sám říká, že role prince Mojmíra v Popelce (r. 1969) hodně ovlivnila jeho kariéru po řadu let. Zpěvák mínil, že byla „jeho požehnáním i prokletím“.
Popelka v režii Vlasty Janečkové je nenápadná studiovka, v níž jde spíše o pohádkový muzikál, jejž vyzdvihují pěkné písničky.
Herec i zpěvák v jedné osobě oblažoval československou hudební scénu a přešel plynule po jevišti z minulého režimu až ku dnešku.
Dlouhán s vlnitými vlasy a s neodolatelným úsměvem v koutku úst se pro některé příznivkyně/příznivce zapsal navždy svým hitem z počátku 70. let – Belindou. Hudbu Chrise Andrewse otextoval Eduard Krečmar a spolu si interpretem si ji zpívaly řady mladých lidí a zpívají dodnes.
„Má z vodních řas roucha a snědou pleť Indů, a mý srdce bouchá dál jen pro Belindu….“
Sám zpěvák na ni moc hrdý nebyl, kritika ji kdysi nazvala „laciným hitem“, ale nešť – melodie i s textem je opravdu velmi chytlavá.
„Dívky mají za druhé mít šarm a vládnout noblesou,“ … zpívá o Barbaře – a i dnes mu mnozí dávají za pravdu. „Barbaro, stůj! Nechoď blíž, Barbaro, sem nepatříš…“
„Nebe peklo ráj mé touhy má jméno Džulija,“ zpíval na pódiu nebo z vinylových desek nebo vyznával své „neklidné srdce“: „Neklidné srdce, místo aby spalo, uprostřed noci za tebou chce jít…“
„Blíž a blíž, pojď ke břehům mým/blíž a blíž, ať být s Tebou smím/Jen láska ví, v čem cena je Tvá/kam půjdeš Ty, tam půjdu já,“… nazpíval v 70. letech společně se skupinou Plameny, která v minulém režimu spadala pod Ústřední výbor Svazu socialistické mládeže. Aby se z tohoto propagačního souboru vyvlékl, odvážil se tehdy požádat o uvolnění „ze zdravotních důvodů“ a riskoval přitom svou kariéru. Prošlo mu to.
Jako herec měl angažmá ve Státním divadle Brno, Divadle poezie, Divadle X, na pozvání Jiřího Štaidla vystupoval i v hudebním divadle Apollo. Vystupoval s orchestrem Karla Vlacha, Josefa Vobruby i Václava Hybše.
Spolupracoval se skladateli Karlem Ulrychem, Jaromírem Klempířem, Vladimírem Popelkou, Janem Spáleným, Jindřichem Brabcem aj. V populární anketě Zlatý slavík se pohyboval do dvacátého místa. Psal si také vlastní texty. Zpíval s Petrou Černockou v uskupení Golf. V 70.letech získal zlatou, dvě stříbrné a jednu bronzovou cenu v tehdejší soutěži o Děčínskou kotvu.
Během let natočil několik set skladeb, které se hrály v rozhlase, televizi a vyšly tehdy na deskách. Vedle české hudební špičky patřil k nejprodávanějším československým interpretům.
„Přemýšlivý, zadumaný, spíše introvertní, ale s velikou potřebou bavit,“ uvádí o jeho profilu ČSFD. Pochází z mnohostranně nadané hudební rodiny Štědroňů. V loňském roce dosáhl 80 let věku.
Můžeme si spolu s ním a Janou Matysovou zanotovat Sedmikrásku … nebo kubánskou lidovou, kterou převzal pod původním názvem Guantanamera. Pamětníci porozumí…
