Prof. MUDr. Jiří Beran, Csc. epidemiolog a vakcinolog, ve studiu Inovace republiky probíral s Robinem Čumpelíkem zásadní téma – českou cestu z covidu. Sdělil, že mu na veřejnosti schází – vyhodnocení protiepidemických opatření po epidemii, která u nás proběhla. Vidí to nejen u nás, ale všude ve světě: opatření, která by bývala byla cílená, bez roušek venku na ulicích, že by byla podstatně efektivnější. Ale s tím se vůbec v tuto chvíli nepracuje. Neukazuje se, co bylo dobré, co nebylo dobré. Prostě –  „epidemie skončila, zapomeňte“.

Nebyla ustavena analytická skupina, která by jednotlivá opatření vyhodnotila a řekla, jestli to mělo efekt nebo nemělo efekt. Co nám říkal zdravý selský rozum, se nyní potvrzuje – prodělání onemocnění zanechá jinou a lepší imunitu než očkování. Což se prokázalo.

Ticho po pěšině může znamenat, že ministerstvo zdravotnictví potichu analyzuje situaci. Reflexe zatím chybí.

V zahraničí z toho někteří vycouvali, ale u nás v ČR se nadále mluví o očkování dětí. Zkušenost praví, že děti mají celkem lehký průběh onemocnění, takže tlačit do nich očkování je zbytečné. Jestliže víme že u dětí je proběh onemocnění lehký, je zbytečné jim zatěžovat systém. Na druhé straně každý, kdo je imunizován – kdo je očkován, by měl onemocnění prodělat.

Očkováním proti covidu se předpokládá vysoký stupeň ochrany v řádu 60 dnů po aplikaci třetí dávky vakcíny. Kdežto ochrana po prodělaném onemocnění se počítá v řádu měsíců až let.

Mělo by se vycházet z nějaké analýzy i u dětí. Nemáme žádné analýzy, ale přesto se očkování stále doporučuje.

Prof. Beran je zastáncem toho, aby se lidé, kteří onemocnění covidem prodělali, neočkovali vůbec.

Od té doby, co měl nálepku dezinformátora, mu ministerstvo zdravotnictví (MZ) tu nálepku už nedalo. Ale tu nálepku má někde na sociálních sítích, kde není přítomen, ale synové mu to říkají, že se občas objeví od lidí, kteří kontrolují data.

„A to jsou takoví ti lidé se střední školou, kteří kontrolují data a říkají – Beran nemá pravdu, je to dezinformátor – a to potom běží na sociálních sítích,“ konstatuje profesor.

Potkává celou řadu kolegů – na výborech, v komisi apod.  A v tom je prof. Beran – až na výjimky – ojedinělý, kdo nechce, aby se očkovalo proti covidu-19. Kolegové ho nenazývají dezinformátorem.  Občas se objeví názor některého odborníka, který řekne, že také nepovažuje očkování dětí za správné. Oni prostě vyjádří svůj názor – a pak v hlasování jsou většinou přehlasováni.

Jak se dívá na vedlejší účinky vakcinace a data s tím spojená

Potřebujete skupinu dětí a dospělých očkovaných a skupinu neočkovaných a porovnáváte data.

Porovnáváte závažné účinky v vztahu k to vakcíně: hospitalizace, úmrtí, infarkt myokardu, trombózy, embolie aj.

A teprve když porovnáváte data – pokud existují – tak zjistíte, jestli je to vyrovnané anebo se to u skupin liší. A to je signál, pokud se něco objeví, aby se s těmito daty pracovalo. Ani tento základní rozbor se tady vůbec neobjevil. Je to obrovská škoda, protože je potřeba taková data sledovat.

Jestliže necháváme zaznamenávat data u očkovaných lidí, tak vlastně pracujeme pouze s jednou skupinou. Ale jestliže chceme mít solidní analýzu, bylo by fér, kdyby Ústav zdravotnických informací (ÚZIS)přišel s tím, že jsou zaznamenány určité vážné projevy u lidí po vakcinaci, jako infarkty apod.

Nedošlo dosud k porovnání dat a to je obrovská škoda.

Věc byla předmětem vášní a udělaly se obrovské nákupy vakcín, bylo by žádoucí, kdyby se porovnávaly oba vzorky skupin, doplňuje R. Čumpelík, propagátor vědy a poradce.

Profesor Beran viděl, že v Británii prováděli porovnávací sledování dvou skupin, ovšem analýzy nebyly provedeny. Vysledovali pouze mírný vzestup chorobných následků právě u těch očkovaných lidí.

„Jak se dívám na sběr dat u nás – v centrálním řídícím týmu jsem byl krátce za ministra Blatného,“ hodnotí Beran a vysvětluje: „Hodnotil bych roli generálů Procházky a plukovníka Šnajdárka pozitivně, protože to byli lidé, kteří měli velkou možnost ovlivnit průchodnost testovacích center,  kde epidemie silně probíhala a silně se testovalo. Posilovali zdravotníky, vojáky. Vytvořili jakýsi koncept dat, která se ukládala. Dělali i analýzy, ale samozřejmě je to věc, která je nestandardní.

My zde máme ÚZIS, který to má dělat, ta armáda tam byla jen krátce využitá. To, že data existují a měly by se propojit se SÚKL , který má přesné informace, komu a jaký lék byl předepsán. Zda to bylo antivirotikum nebo monoklonální látky, tak to všechno by se mělo spojit dohromady.“

Dělali i rozhovor s prof. Vojtěchem Thonem, Ph.D. z Masarykovy univerzity v Brně, na téma odběrů slizničních, který má sbírku a databázi lidí, kteří covid prodělali a jejich vzorky krve.

Jak se díváte na Thonovu studii včetně odběrů z čínských testů?

Prof. Beran míní, že „ta studie nebyla od počátku správně koncipovaná, dělalo se to screeningovými testy, tedy vyhledávacími. To nemá sloužit k tomu, aby mezi zdravými lidmi vyhledávali ty, kteří to již prodělali, ale měli vyhledávat víceméně mezi nemocnými lidmi. Rovněž se nepoužívaly kvalitní testy na zjištění látek ze séra. Na to se potom ke konci přišlo, a tak se část těch vzorků ze séra zamrazila v Olomouci. A pak se měly analyzovat. Do dnešního dne se analýza neudělala“.

„Když se něco nepovede v českém státě, tak si to ti lidé vezmou za své a začali tlačit na svoje laboratoře: komerční laboratoře se tomu velmi rychle přizpůsobily. A každý, kdo chtěl, mohl získat hladinu vlastních protilátek. V té době se proti tomu objevil velký odpor ze strany ministerstva zdravotnictví s tím, že to nefunguje a nelze to brát v potaz.

Argumentoval jsem tím, že u očkovaných se sledovalo, kolik měli protilátek po prodělaném očkování. Pokud mám po prodělaném onemocnění stejné nebo větší množství protilátek, jako ten očkovaný, tak se mohu považovat za stejné chráněného, i bez vakcinace! Ale to se stále nebralo v potaz,“ lituje Beran.

„Laboratorní společnosti začaly vyvíjet a přinesly další testy, které kontrolovaly tu buněčnou imunitu, která je podstatně důležitější než protilátky. A ukázalo se, že lidé, kteří onemocnění prodělali, jsou na úrovni buněčné imunity chráněnější. Lidé se tím chtěli prokazovat, ale nesměli,“ konstatuje o příkazech MZ prof. Beran.

Celý rozhovor ke zhlédnutí zde: