Skupina vědců navrhla vytvořit „štít“ z měsíčního prachu umístěný mezi Zemí a Sluncem, jehož účelem by bylo snížit teplotu planety ve snaze bojovat proti „klimatickým změnám“. Takový plán by ale mohl mít ničivé následky.
Ve studii zveřejněné 8. února v časopise PLOS navrhli tři vědci z Univerzity v Utahu vytvoření štítu z měsíčního prachu ve snaze čelit tomu, co označili za „existenční hrozbu“ změny klimatu. Velké množství měsíčního prachu mezi Zemí a Sluncem může „snížit množství slunečního světla dopadajícího na naši planetu“, tvrdili a zároveň odhadli, že k udržení štítu budou ročně zapotřebí miliardy kilogramů měsíčního prachu. „Protože prachová zrnka mezi Zemí a Sluncem mají tendenci se rozcházet, je třeba je doplňovat,“ uvádí se ve studii.
Jako „nejslibnější“ scénář pro vytvoření štítu považují těžbu měsíčního prachu a jeho balistické odpálení z Měsíce na trajektorii směrem k Lagrangeovu bodu L1 mezi Zemí a Sluncem, což je gravitačně stabilní bod vzdálený asi 1,44 milionu km od Země.
Odhadují, že tento plán potenciálně sníží sluneční záření o 1,8 %, což by vedlo k mírnému snížení teploty Země.
„Mezi výhody této koncepce patří pohotová zásoba měsíčního prachu a také nízké náklady na kinetickou energii ve srovnání s odpálením ze Země,“ uvádí studie.
„Jednotlivá prachová zrnka na těchto trajektoriích se rychle rozptýlí a vyčistí systém Země–Měsíc bez dopadu na zemskou atmosféru. Není třeba aktivně manipulovat s oběžnými drahami pro odstranění prachu, když už by stínění Slunka nebylo prospěšné.“
Katastrofální důsledky
Návrhy na omezení slunečního záření dopadajícího na Zemi, tzv. solární geoinženýrství, vyvolaly ostrou kritiku. Dr. Michael Mann, klimatolog z Pensylvánské univerzity, v rozhovoru pro The Hill uvedl, že takové zásahy mohou nakonec způsobit více škody než užitku.
I když snížení slunečního záření může vést k ochlazení Země, působí na „zcela jinou část klimatického systému“ než oxid uhličitý, zdůraznil.
„A snahy kompenzovat oteplování způsobené oxidem uhličitým snížením slunečního záření by přinesly velmi odlišné klima, možná takové, jaké jsme v historii Země ještě neviděli, s masivními změnami v atmosférické cirkulaci a srážkových vzorcích a možnému zhoršení sucha,“ řekl Mann.
Otevřený dopis proti solárnímu geoinženýrství
V současné době probíhá několik pokusů o solární geoinženýrství. V prosinci se objevila zpráva, že kalifornský startup Make Sunsets vypustil z Mexika meteorologické balóny schopné vypouštět do zemské atmosféry reflexní částice síry.
V loňském roce napsala skupina 380 vědců otevřený dopis, v němž žádají vlády celého světa, aby se zavázaly, že se nebudou podílet na pokusech o solární geoinženýrství.
V dopise varovali, že rizikům takových projektů „jen velmi chabě rozumíme a nikdy nemohou být zcela známá“, protože existují nejasnosti ohledně jejich vlivu mimo jiné na zemědělství a fungování počasí.
Poukázali i na to, že současný systém globálního řízení je „nevhodný“ k vypracování a implementaci rozsáhlých dohod, které jsou nezbytné k udržování férové a účinné politické kontroly nad těmito projekty.
„Bez účinné globální a demokratické kontroly by geopolitika případného jednostranného nasazení solárního geoinženýrství byla děsivá a nespravedlivá,“ uvádí se v dopise.
„Vzhledem k předpokládaným nízkým nákladům na některé z těchto technologií existuje riziko, že by se několik mocných zemí zapojilo do solárního geoinženýrství jednostranně nebo v malých koalicích, byť by byla většina zemí proti takovému nasazení.“
Překlad a redakční úprava původní zprávy: Juraj Skovajsa
