Tokijská metropolitní policie zatkla 7. února vedoucího neziskové organizace za údajné porušení japonského zákona o transplantacích orgánů. Neziskovka v letech 2017 až 2020 posílala své pacienty na transplantace orgánů do zámoří včetně Číny, známé pro pochybné transplantační praktiky včetně násilného odebírání orgánů vězňům svědomí.

Dvaašedesátiletý Hiromiči Kikuči je vedoucím Asociace na podporu pacientů s vleklými chorobami. Podle zpráv japonských médií Kikučiho organizace působila jako zprostředkovatelská služba pro japonské pacienty potřebující transplantaci orgánů, kterým nabízela provést transplantaci bez souhlasu japonské vlády v Číně, střední Asii a východoevropských zemích. Kikuči měl údajně ze svých služeb velké zisky.

Japonský zákon o transplantacích orgánů zakazuje obchodování s orgány a zprostředkování transplantací neschválených vládou. Porušovatelé jsou trestáni odnětím svobody až na jeden rok, pokutou až do výše 1 milionu jenů (asi 165 tisíc Kč) nebo obojím.

Kikučiho organizace se měla loni v říjnu obrátit na Bělorusko, tvrdíc, že je pověřena japonskou vládou, a žádala o přijetí japonských pacientů k transplantačním operacím.

Pět dní před svým zatčením, 2. února, Kikuči japonské veřejnoprávní televizi NHK řekl, že „[organizace] doposud propojila kolem 180 pacientů s asi šesti zeměmi, včetně Číny a Kyrgyzstánu.

„[Nebyli jsme] zapojeni do konkrétního výběru dárce, ani jsme se nepodíleli na žádném zprostředkování dárce. Všechny operace byly v zahraničí provedeny v souladu se standardy daných zemí a nemyslíme si, že je nutné získat povolení japonského ministerstva zdravotnictví, práce a sociálních věcí,“ uvedl tehdy obviněný.

Městské policejní oddělení uvedlo, že se jedná o první případ v Japonsku, který se týká transplantací orgánů v zahraničí, a který je vyšetřován pro podezření z nelicencované zprostředkovatelské činnosti.

Transplantaci orgánů v zahraničí vyhledalo přes sto lidí

Mezi dokumenty, které policie v případu zabavila, je i seznam asi 150 pacientů, kteří vyhledali pomoc Kikučiho organizace. Vyšetřování odhalilo řadu obvinění, která přerostla v trestní řízení.

Podle vyšetřovatelů Kikuči v období od října do listopadu 2021 doporučil zahraniční transplantaci jater čtyřicetiletému muži z Tokia s cirhózou a připravil úvodní dopis pro nemocnici. Kikuči však přitom nezískal potřebné povolení od vlády.

Mužova rodina zaplatila Kikučiho organizaci za transplantaci jater a cestovní náklady do Běloruska přibližně 33 milionů jenů (asi 5,5 milionu Kč). Podle japonských novin Asahi Shimbun stojí taková transplantace v Bělorusku běžně asi 16 milionů jenů (asi 2,6 milionu Kč).

Po zaplacení odcestoval pacient v lednu 2022 do Běloruska, kde byl o měsíc později přijat v nemocnici v hlavním městě Minsku k transplantaci jater.

Nezákonné jednání

Tokijská policie rozhodla, že řada Kikučiho jednání, včetně náboru příjemců transplantací a přípravy doporučených dopisů, představuje zprostředkovatelské jednání, které je podle zákona o transplantacích orgánů v zemi nezákonné.

„Je nesmírně politováníhodné, pokud se tak dělo bez povolení,“ uvedl 6. února na tiskovém brífinku hlavní tajemník kabinetu Matsuno Hirokazu.

Japonské ministerstvo zdravotnictví, práce a sociálních věcí uvedlo, že nyní spolupracuje s příslušnými skupinami na shromažďování informací o takových případech, aby se podobným situacím v budoucnu zabránilo. Nyní bude usilovat o to, aby se v Japonsku transplantace orgánů prováděly řádně.

Čína: top destinace transplantační turistiky

Obyvatel Tokia Nemoto řekl 10. února deníku The Epoch Times, že Kikučiho organizace působí jako zprostředkovatel transplantací orgánů v zahraničí bez problémů již dlouho, přesto ji japonská vláda dosud většinou ignorovala.

„[Organizace] dlouho seznamovala lidi s místy, jako je Čína, za účelem transplantace orgánů. Tentokrát se však vláda rozhodla přestat ji ignorovat. Myslím, že to souvisí se změnou postoje Japonska k Číně,“ řekl Nemoto.

Sdružení na podporu pacientů s vleklými nemocemi bylo zaregistrováno jako nezisková organizace v Tokiu 8. června 2007 a jeho právním zástupcem byl Kikuči. Podle výročních zpráv dostupných na internetových stránkách organizace byla Čína od června 2017 do května 2019 hlavní cílovou zemí pro transplantace orgánů. V tomto období podstoupilo transplantaci v Číně na základě dostupných údajů 19 z 29 japonských klientů neziskovky.

Provozní příjmy organizace v té době činily 88 milionů jenů (14,5 milionu Kč), což představuje 61 % celkových provozních příjmů za posledních pět let.

Tchajwanská právnička zabývající se lidskými právy Ču Wan-čchi řekla 10. února deníku The Epoch Times, že se jedná o typický případ transplantační turistiky, kdy příjemci jezdí do zemí, kde zranitelní a chudí slouží jako zdroj orgánů. Kikučiho organizace hrála roli prostředníka. Upozornila, že zákony proti nuceným odběrům orgánů se nyní prosazují v zemích po celém světě.

Nedobrovolné odběry orgánů praktikujícím Falun Gongu v Číně

O nekorektních praktikách čínského transplantačního průmyslu se svět dozvídá od roku 2006, kdy se poprvé objevily obvinění z rozsáhlého odebírání orgánů praktikujícím Falun Gongu, čínské duchovní disciplíny, kteří skončili v čínských věznicích a pracovních táborech.

Problematiku násilných odběrů orgánů řešil také nezávislý soudní tribunál v Londýně v roce 2019, který dospěl k závěru, že čínský režim po dlouhé časové období a ve „značném rozsahu“ zabíjel vězně svědomí za účelem získání jejich orgánů pro komerční transplantace. Opět se podle tribunálu jednalo převážně o zadržované příznivce Falun Gongu a později také o ujgurské etnikum z provincie Sin-ťiang. Tato praxe podle tribunálu pokračuje dodnes.

„Všichni členové této transplantační agentury [Kikučiho organizace] tuto pravdu znají. Na webových stránkách organizace je uvedeno, že jsou si vědomi Istanbulské deklarace vydané mezinárodní lékařskou komunitou. Organizace však tvrdí, že tato deklarace není právně závazná, a proto nadále umožňuje transplantace orgánů v zahraničí. Kvůli vydělávání peněz zcela opomíjí nejzákladnější lidskou morálku a etiku,“ řekl The Epoch Times 10. února odborník na Čínu a komentátor současného dění Li I-ming.

Ve dnech 30. dubna až 2. května 2008 se v tureckém Istanbulu konal summit, jehož cílem bylo „sestavit závěrečnou deklaraci, která by umožnila dosáhnout konsensu“ o obchodování s orgány a transplantační turistice. „Istanbulská deklarace“ (pdf) objasňuje problematiku transplantační turistiky, obchodování s lidmi a komercializace a poskytuje etické pokyny pro dárcovství orgánů a transplantační praxi.

Tošimi Ida, ředitel Japan Transplant Tourism Consideration Association, v rozhovoru pro The Epoch Times 10. února uvedl, že Japonci se i díky Kikučiho případu dozvídají pravdu o rozsáhlém násilném odebírání orgánů, které provádí Komunistická strana Číny (KS Číny).

„Přestože se [Kikučiho] zatčení týká pouze neetických a nezákonných obchodních aktivit obžalovaného, nepochybně otevřelo Pandořinu skříňku. Drancování orgánů už v Japonsku není nedotknutelným tématem. Japonská společnost se brzy dozví o zvěrstvech páchaných čínským režimem,“ míní Ida.

Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký. Článek byl redakčně zkrácen.