Vanilka má dlouhou historii rozmanitého použití, a to jak v kulinářství, tak v léčitelství. Její léčivé účinky a využití jsou založeny na chemických vlastnostech vanilinu a kyseliny vanilové, účinných složek vanilky. Ačkoli se medicínské využití postupně vytratilo do historie, nedávný výzkum je opět vynesl na světlo.
Vanilka je nejoblíbenějším aromatem na světě a po šafránu druhou nejdražší botanickou látkou. Vanilka se získává z lusků orchideje vanilla planifolia a obsahuje více než 200 sloučenin, ovšem její charakteristická chuť a vůně pochází především z vanilinu.
Nejhodnotnější vanilky pocházejí z mexických vanilkových lusků, které jsou ceněny pro svou bohatou chuť a vůni. Největším producentem přírodní vanilky je Madagaskar, který se podle studie zveřejněné v roce 2021 podílí 75 % na dnešní světové produkci.
Květ vanilky se otevírá pouze na jeden den a musí být opylován manuálně, aby se utvořil lusk obsahující tisíce drobounkých semínek. K přípravě vanilkové příchutě se používají jak lusky, tak semínka.
Historie
Léčebné využití vanilky sahá až do předkolumbovské Ameriky, kde Mayové objevili a pěstovali orchidej vanilku. Zelené vanilkové lusky neboli tobolky používali k léčbě kousnutí jedovatým hmyzem a k hojení ran. Ženy dostávaly vanilkovou tinkturu na uklidnění hysterie a deprese.
Po dobytí Aztécké říše v 16. století se španělští conquistadoři začali velmi zajímat o rostliny a jejich botanické vlastnosti v nově nabyté zemi. Vznikly rukopisy, jejichž autory byli především mniši a které dokumentovaly léčebné využití těchto rostlin, včetně vanilky. Poté, co španělský dobyvatel Mexika Hernán Cortés přivezl vanilkové tobolky zpět do Evropy, staly se oblíbeným povzbuzujícím prostředkem a afrodiziakem. Vanilka se nakonec objevila v evropském lékopise v 18. století.
Výroba vanilky
Většina lidí slyšela o dvou druzích vanilky: o extraktu používaném při vaření a o esenciálním oleji používaném pro kosmetické a léčebné účely.
Vanilka neprodukuje „esenciální olej“, i když existují metody, jak z vanilkových lusků extrahovat specifické sloučeniny a vytvořit tak produkt s esenciálním olejem. Tyto extrakce se liší vůní a silou v závislosti na konkrétních sklizených rostlinách a kvalitě fermentovaných lusků.
Vanilkový extrakt
Čistý vanilkový extrakt je drahý a velmi žádaný. Z tohoto důvodu se stala populární jeho imitace v podobě syntetického vanilkového extraktu. Jedná se o levnější potravinářské aroma vyráběné z levnějších surovin, jako je hřebíčkový olej, dřevní hmota, uhelný dehet a vedlejší produkty z ropy.
Komerční výrobci získávají vanilin z lusků lisováním za studena, párou, mikrovlnami, ultrazvukem nebo pomocí enzymů. Vanilin se pak smíchá s alkoholem na vodní bázi a vznikne čistý vanilkový extrakt. Syntetický vanilkový extrakt obsahuje pouze malé množství vanilinu, a proto nemá žádné další zdravotní účinky tak jako čistý přírodní vanilkový extrakt nebo esenciální olej.
Vanilkový esenciální olej
Éterický olej z vanilkového lusku se získává extrakcí rozpouštědlem, při níž vzniká polotuhý koncentrát označovaný jako vanilkový oleoresin, který se používá v parfémovém průmyslu. Tento koncentrát není jedlý.
Oleoresin se používá k výrobě vanilkového absolutu, který má řidší konzistenci a snadno se rozpouští v nosném oleji, jako je kokosový, mandlový nebo jojobový. Jedlý vanilkový esenciální olej je nálev z vanilkového lusku do jedlého oleje, například mandlového nebo hroznového. Nejlepší komerční jedlý vanilkový olej by měl být organický s použitím potravinářského oleje nebo, v případě vanilkových tinktur, potravinářského likéru, jako je vodka.
Na komerčně prodávaných jedlých olejích musí být uvedeno, že jsou určeny ke konzumaci. Tyto poživatelné vanilkové oleje mohou zvýraznit chuť potravin a nápojů nebo se mohou používat v lékařství.
Vlastnosti
Zatímco léčivé vlastnosti vanilky jsou v mnoha kulturách známy již po staletí, vědecká hodnocení byla publikována teprve v posledních 15 letech. Studie odhalily další vlastnosti, včetně možného využití vanilky jako přírodního uklidňujícího, analgetického, febrifikačního a trávicího prostředku, stejně jako antibakteriálního, antioxidačního a antirevmatického prostředku. Portál Botanicals Online, na němž spolupracuje skupina lékařských, farmaceutických a botanických odborníků, shromažďuje publikace, které o těchto vlastnostech hovoří.
Léčebné využití
Podle King’s American Dispensary z roku 1898 se vanilka jako aromatická látka používala k povzbuzení mozku, což pomáhalo předcházet spánku. Doporučovala se také ke zvýšení svalové energie a k povzbuzení pohlavních orgánů. Návod z Dispensary na použití vanilky začíná rozemletím kousků sušených vanilkových lusků na prášek smíchaný s cukrem.
Nálevy z tohoto prášku se připravovaly pomocí vroucí vody. 15 ml tekutého nálevu se mělo užívat 3–4krát denně ke zmírnění revmatismu, hysterie a horečky. Některé kultury dodnes věří v sílu rostlin a jejich použití při různých onemocněních pomocí prášků, tinktur a mastí.
Výzkumu vanilky v klinickém prostředí se bohužel věnuje pouze málo studií. Slibné výsledky však přinesly laboratorní studie na zvířatech. Antioxidační fenoly, třísloviny, kyselina vanilková a vanilin se ukazují jako slibné při léčbě zánětů a stárnutí.
Aromatické těkavé sloučeniny eugenol, limonen, kumarin, salicylát a benzaldehyd pomáhají vanilkovému oleji léčit nespavost, deprese a úzkostné poruchy. Jako analgetikum pomáhá při bolestech svalů a žaludku a bolestech hlavy. Jako digestivum může být prospěšný při gastritidě, pálení žáhy a poruchách žlučníku.
Výzkum zdravotních účinků
Zájem o využití vanilky k léčebným účelům vzrostl. Společný článek vědců z Indie a Austrálie z roku 2021 je souhrnem některých nejnovějších výzkumů uváděných v odborné literatuře.
„Shrnujeme potenciální bioaktivní látky vanilinu a jeho derivátů s cílem změnit perspektivu z oblíbené příchutě na terapeutickou molekulu nové doby,“ píší autoři v článku.
Mezi mnoho uváděných terapeutických vlastností vanilky patří:
- antioxidační
- protizánětlivé
- protirakovinné
- antivirové
- protiplísňové
- antibakteriální
- ochrana před diabetem
- modifikování antibiotické aktivity
Použitelnost vanilinu jako aktivní farmaceutické složky může být užitečná při neurodegeneraci, tlumení tvorby nádorů, odolnosti vůči antibiotikům, modifikaci srpkovité anémie, tkáňovém inženýrství a při virových infekcích.
Další nedávné klinické studie se zabývaly antioxidačními, protizánětlivými a antimikrobiálními vlastnostmi vanilinu při prevenci a zvrácení stárnutí kůže a poškození způsobeného volnými radikály, jakož i při léčbě akné. Další studie zkoumala vanilin jako ochranu před žaludečními vředy a jejich léčbu.
Sladká vůně vanilky byla s určitým úspěchem zkoumána jako čichový stimulant u novorozenců při snižování četnosti spánkové apnoe.
Nežádoucí účinky
Esenciální oleje, včetně vanilkového, jsou velmi silné a před aplikací na pokožku je třeba je zředit nosným olejem, aby se snížilo riziko podráždění nebo kožní reakce. O dalších vedlejších účincích je málo informací, ale většina lékařů považuje vanilku za přírodní rostlinu, která je užitečná a organismus ji dobře snáší. Pokud olej požíváte, ujistěte se, že je potravinářský a nejlépe v bio kvalitě. Čtěte etikety.
Vyrobte si vlastní vanilkový olej
Je snadné vyrobit si vlastní domácí vanilkový olej. Začněte s kvalitními vanilkovými lusky, které byly správně usušeny a fermentovány. Nakrájejte několik lusků na tenké plátky a poté je nakrájejte na malé kousky. Kousky vložte do průzračné sklenice s víčkem. Sklenici naplňte vašim oblíbeným neutrálním olejem, například mandlovým. Směs nechte louhovat při pokojové teplotě nejméně tři týdny nebo déle. Po dokončení roztok přelijte přes sítko do čerstvé sklenice. Výsledný olejový výluh pak můžete přidat do koupele, použít na pokožku nebo do aromaterapeutického difuzéru.
Pokud jste použili organické (bio) lusky a olej, můžete jej použít do pokrmů nebo nápojů jako zvýrazňovač chuti. Pokud lusky vyluhujete v jedlém likéru, například vodce, získáte vynikající digestivum nebo tinkturu proti bolestem hlavy a horečce.
Upozornění na závěr
Poznámka k dávkování: Pokud vanilku užíváte vnitřně, nepožívejte přímo vanilkový extrakt, který může v závislosti na kvalitě výrobku obsahovat škodlivé látky. Stejně jako u jiných esenciálních olejů závisí správné množství na věku a zdravotním stavu uživatele. O dávkování vanilky není dostatek vědeckých informací. Mnozí výrobci výrobků z esenciálních olejů však při navrhování dávek vycházejí z dlouholetých zkušeností.
Vzhledem k tomu, že historické použití vanilky pro léčebné zmírnění některých příznaků je stále předmětem zkoumání, opatrnost zůstává na místě. Někteří lidé by měli vanilku používat pouze ke kulinářským účelům. Řiďte se pokyny výrobce a v případě dotazů se poraďte s odborníkem.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.
