Michal Kocián v posledních letech vykresluje významné události, které ovlivnily český národ a proslulé osobnosti jeho historie. Od hrdinných československých legionářů, kteří se museli doslova prostřílet skrze celou transsibiřskou magistrálu až do přístavu Vladivostok, odkud se přeplavili zpět do Evropy, přes období druhé světové války a obávanou odbojovou skupinu Tři králové až po dobu vzestupu komunismu a operace komunistické tajné služby v akci Kámen.

Tento významný český kreslíř a ilustrátor tvoří již od roku 1989. Pozval jsem proto pana Kociána k rozhovoru do naší pražské kanceláře, abychom si popovídali o tom, jak své komiksy tvoří, která kniha byla jeho nejtěžší a jestli ho kreslení i po desítkách let stále ještě baví.

Jak se rodí tváře vašich komiksových postav? Vytváříte je sám, nebo dostáváte zadání?

„No tak pokud se jedná o historické postavy, jako například o Jana Žižku, kterého jsem kreslil, tak čerpám z historických záznamů, ale protože ty postavy úplně přesně neznáme, tak si někdy vybírám jako předlohu známé herce,“ prozrazuje Michal Kocián.

„Například Jan Hus, říkalo se, že byl menší, zavalitý, ale zároveň musel mít výrazného ducha a být výrazného vzezření, tak jsem si jako jeho předlohu vybral anglického herce Boba Hoskinse,“ říká kreslíř a dodává, že každý jeho komiks je „něco jako film“, do kterého obsazuje různé herce a před začátkem kreslení si dělá soukromý „casting“.

„Já mám rád filmy, a tak si tváře do komiksů vybírám podle herců,“ upřesňuje Kocián. „Důležité je, aby ten herec typově odpovídal té konkrétní postavě.“

„Postavy z moderní doby kreslím podle fotografií a snažím se, aby si byly co nejpodobnější,“ říká Kocián ke komiksu Anthropoid, kde nalezneme postavy říšského protektora Heydricha a českých parašutistů.

Postup vývoje komiksu

„Jak jsem kreslil ty hrdiny v boji proti fašistům a ještě za první světové války naše legionáře v boji proti bolševikům v Rusku, tak jsem si říkal, že bych chtěl udělat ještě něco o boji proti bolševikům, ale u nás po druhé světové válce.“

Takže když ho oslovila Václava Jandečková s nápadem nakreslit komiks o operaci Kámen komunistické tajné služby StB, rád se spoluprací souhlasil. „Byla to náhoda. Ještě neměla napsaný scénář. Byl jsem rád, že na tom budu moci dělat.“

TIP: Komiksový příběh Akce Kámen nabízí „obrovský výukový potenciál“, říká oceňovaná spisovatelka Václava Jandečková

Můžete nám prozradit, jak postupujete při vývoji komiksového příběhu?

„Komiks je vlastně takový story-board filmu, kde jsou ty nejdůležitější sekvence,“ vysvětluje kreslíř. „Se scenáristou uděláme scénář a určí se, kolik bude obrázků na stranu. Děláme to po dvoustranách, takže vlastně vždy popíšeme, co by se na té dvoustraně mělo odehrát a jaká bude přímá řeč jednotlivých postav.“

„Podle toho rozvrhnu dvoustranu. Většinou si vyberu nějaký hlavní, větší obrázek a potom do toho doplňuji různé detaily,“ říká Kocián.

Kreslíte elektronickou tužkou na tablet, nebo se držíte klasiky?

„Skicu dělám klasickou metodou tužkou na papír, který je zvětšený v poměru 1,5 k originálu,“ potom se skica musí odsouhlasit se scenáristou a dalším krokem je „vytažení kresby“.

„Vytahuju to tuží nebo fixem na papír. Teprve potom to naskenuju a elektroniku používám už jenom pro barvení,“ prozrazuje autor historických komiksů.

„Rozhodoval jsem se, jestli přejít na nějaký ten tablet a vykreslit to v počítači, ale pořád mi je klasická kresby bližší a něco z toho aspoň zůstane. Zůstane z toho alespoň ta pérovka jako hmatatelná věc, kterou má člověk v ruce,“ vysvětluje pan Kocián.

„Takže se mi doma kupí mraky černobílých stran, ale aspoň z toho něco zůstane,“ dodává kreslíř. „Myslím si, že bych si na tu digitální podobu už asi ani nezvykl.“

Někdy také kreslíři mohou originály kreseb významných komiksů prodat. Někdy se stanou předmětem dražby nebo výstav. „Také jsem už pár originálů prodal.“

Který z komiksů, které jste kreslil, byl pro vás nejnáročnější?

„Každý komiks s sebou nesl něco jiného. Ke každému musel člověk přistupovat trošku jinak. Komiks o legionářích byl trochu víc pro děti, bylo tam spousta ilustračních obrázků. V tomhle případě bylo složité vymyslet grafiku té stránky, aby to vypadalo dobře.“

„Jednodušší jsou samozřejmě ty dějové komiksy. Na to se můžete dívat jako na film a představovat si jednotlivé scény. Ten děj člověka vede a už jenom zkoumáte z jaké strany to vzít, aby to vypadalo zajímavě nebo co tam vypíchnout.“

„Všechno je to náročné. Jsou to hodiny a hodiny kreslení a potom sezení u počítače. Jedna knížka trvá rok a něco, než jí člověk nakreslí, když je to těch sto stran,“ říká pan Kocián.

Český kreslíř Michal Kocián v posledních letech vyobrazuje významné události, které ovlivnily český národ a významné osobnosti jeho historie. (Milan Kajínek / The Epoch Times)

Baví vás po těch desítkách let v oboru ještě kreslit?

„Pořád mě to baví, jinak bych to už asi nedělal.“

„Něco mě baví míň, něco mě baví víc. Vždycky jsou takové chvilky, kdy to člověka přestane bavit nebo má nějakou chvilkovou krizi, ale pak se zase do toho pustí. Někdy potřebuju jít ven a někam odjet a nemít v hlavě jenom ty komiksy, protože to dělám pořáď a mám to opravdu v hlavě.“

Těsně před pádem komunismu v bývalém Československu začal vycházet komiksový týdeník Kometa a potom Aréna a do těch už Michal Kocián kreslil.

„V těch jsem vlastně úplně začínal. Dělal jsem to toho komiks o křižácích. Moc jsem to ještě neuměl.“

Potom začal společně s režisérem Antonínem Kachlíkem připravovat film, který měl pojednávat o konci husitského hnutí a bitvě u Lučince.

„Byl to takový romantický příběh, skoro jako tři mušketýři na pozadí událostí té doby. Dokonce měl režisér Kachlík domluvenou spolupráci s italskou herečkou Ornellou Mutiovou, která měla obsadit hlavní roli.“

Ale potom došlo k převratu a téma husitů oslavované komunistickým hnutím, jako příklad „revoluce“ i režisér Kachlík ustoupili do pozadí, stejně jako komunismus.

Na čem právě teď pracujete?

„Teď děláme se Zdeňkem Ležákem pro Sokoly dějiny Sokola. To ale není klasický komiks, ale spíše takové komiksové vyprávění nebo bych to nazval grafickou encyklopedií ve stylu komiksu.“

„Bude to taková mapa historie sokolského hnutí od úplného začátku po současnost. Je to iniciativa Sokolů, aby přiblížili mladší generaci historii sokolského hnutí.“

Protože sokolské hnutí pořádalo skupinová cvičení a jeho zakladatel Tyrš se i ve svém původním povolání věnoval estetice, obsahuje i kniha „mraky davových scén a je to dost náročné na kreslení“, říká Kocián.

„Bude to mít sto dvacet stran a teď jsem někde na straně čtyřicáté třetí. Takže skoro v polovině.“

Děkujeme za rozhovor