„Podle historiků se jednalo o jednu z největších provokací, k jakým se tajná služba odvážila.“ V únoru roku 1948 proběhl v Československu státní převrat vedený komunistickou stranou za podpory tehdejšího Sovětského svazu. Československá tajná policie StB poté rozběhla nejzákeřnější akci namířenou proti občanům nespokojeným s komunistickým režimem a těm, kteří chtěli tajně emigrovat do zahraničí.
Ještě před převratem organizovaným komunistickou stranou byla do Prahy tajně poslána zvláštní brigáda 400 mužů sovětské tajné služby KGB, aby podpořila místní komunisty a ochraňovala jejich vůdce Klementa Gottwalda.
V únoru 1948 proběhla politická čistka na ministerských postech, kam byli dosazeni komunističtí politici. 10. března 1948 byl zavražděn ministr zahraničí Jan Masaryk a den poté byla oficiálně potvrzena nová komunistická vláda.
Po převratu vymyslela tajná služba StB (Státní bezpečnost) provokační metodu, jejímž účelem bylo zneužít občany Československa, kteří se pokoušeli o ilegální opuštění země a přechod státní hranice s Německem. Přísně utajovaná operace dostala názevakce Kámen.
O akci se objevují první zmínky v hlášení amerického vyslanectví v Praze, které citoval historik Adolf Rázek v dokumentu České televize z roku 2008. „Americké vyslanectví si stěžovalo, že u města Všeruby existuje služebna, kde jsou umístěny výsostné znaky Spojených států, lidé oblečeni do uniforem americké armádní zpravodajské služby,“ uvedl historik a dodal, že se na místě údajně prováděly výslechy, které zdánlivě vedla americká vojenská kontrarozvědka CIC (Counter Intelligence Corps). „Celá tato akce ovšem byla řízena československou státní bezpečností,“ vysvětluje Rázek.
StB vytvořila na území Československa fiktivní státní hranici a tajní agenti, přestrojení za převaděče, vodili prchající občany přes uměle vytvořený hraniční přechod. Po jeho překročení zastavila uprchlíky falešná hlídka německé pohraniční stráže (kterou hráli také zaměstnanci StB), která je dovedla do úřadovny polního důstojníka americké vojenské kontrarozvědky CIC.
Uprchlíci si mysleli, že překročili státní hranice a dostali se do bezpečí americké okupační zóny. Americká úřadovna byla realisticky zařízena, personál nosil americké uniformy a mluvil výlučně anglicky, na zdech visela vlajka USA a obraz prezidenta Harry S. Trumana.
Následně proběhl výslech uprchlíků, kteří měli vyplnit formulář, kde měli odhalit svoji identitu a uvést důvody, které je vedly k emigraci nebo jak bojovali proti komunismu. Byli také požádáni, aby vyjmenovali občany, kteří by mohli v Československu pomáhat USA v boji proti komunismu.
Cílem fiktivního výslechu bylo vylákat z uprchlíků výpovědi o jejich činnosti proti komunistickému režimu a o jejich spolupracovnících žijících dosud na území Československa. Následně byli požádáni, aby dobrovolně odevzdali všechny zbraně, které u sebe někteří z nich měli.
„Nesnesitelné poměry, celková nespokojenost, teror,“ uvedla devatenáctiletá telefonistka Vlasta Štěrbová v dotazníku.
Informace získané od uprchlíků byly následně využívány při soudních procesech s uprchlíky nebo jako opodstatnění k pronásledování odpůrců komunistického režimu v Československu.
Uprchlíci se ale nikdy za hranice nedostali.
Aby nedošlo k prozrazení celé kamufláže, řekli agenti StB převlečení za Američany uprchlíkům, že je pošlou do německého uprchlického tábora, kde jim bude umožněno oficiálně emigrovat do zemí Evropy nebo do USA.
Na cestě do smyšleného tábora potom docházelo k několika scénářům.
Vůz, který je vezl, byl zastaven veřejnou bezpečností nebo pohraniční stráží, která při jejich fingovaném pronásledování ilegálně překročila „státní hranice“, a uprchlíci byli převezeni na stanici SNB, vyslýcháni a následně předáni do vazby.
Další variantou byl scénář, kdy jejich průvodce „omylem“ zabloudil zpět za hraniční čáru, kde byli zatčeni pohraniční hlídkou.
Poslední scénář se odvíjel tak, že je obvinil přímo důstojník americké vojenské kontrarozvědky, že jsou špioni vyslaní komunistickým režimem a nechal je „deportovat“ zpět do Československa.
Důstojníka americké vojenské kontrarozvědky hrál podle historika Prokopa Tomka v některých případech elitní agent tajné služby Amon Tomašoff. „Byl to jeden od ďábla nejnadanější agent. Sloužil v různých armádách, uměl patnáct jazyků a byl neuvěřitelně schopný v navazování kontaktů, získávání informací a pronikání do nejrůznějšího prostředí,“ uvádí historik.
Na to, jak probíhalo pronásledování tajné služby uvnitř Československa, vzpomínala v roce 2008 paní Alena Livorová. Tajní policisté se pokoušeli v přestrojení několikrát kontaktovat její rodinu a provokovat ji k boji proti komunismu. „Tajná policie potom zatkla moji maminku, babičku a mého malého bratra. Když přijeli na policejní stanici, byl tam už můj otec a dědeček, a po jejich příjezdu začaly výslechy. Otec obviňoval StB z provokace a oni jim zase vyhrožovali trestem smrti, ale nakonec babičku s bratrem pustili a po třech týdnech i dědečka,“ vzpomíná Livorová. „Maminku s otcem si tam ale nechali. Mluvilo se o trestu smrti, ale skončilo to tak, že otec dostal doživotí a maminka patnáct let.“
Všudypřítomná atmosféra strachu měla odradit odpůrce komunistického režimu od vyvíjení další činnosti. Stoupající aktivity tajných agentů, kteří se vydávali za bojovníky proti komunistickému režimu, začaly mezi lidmi vytvářet podezřívavost a vzájemnou nedůvěru. Začínalo být téměř nemožné rozpoznat, kdo je skutečným odpůrcem režimu a kdo je nastrčeným agentem StB.
„Mezi lidmi se šeptalo, čeho je StB schopná, ale i tak se stále pokoušeli překračovat hranice, protože jejich touha po svobodě byla silnější než strach,“ uvádí dokument České televize.
O utajované akci Kámen byly napsány knihy Tři muži proti totalitě, Kámen a Falešné hranice, a natočeny snímky Swingtime (2006) a Hranice (2006). Zločiny komunistického režimu v bývalém Československu dosud nebyly plně odhaleny. Odhaduje se, že v rámci akce Kámen byly přes falešné hranice převedeny stovky lidí.
Policejní úřad České republiky pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu vyjmenovává negativní přibližné dopady vlády komunistického režimu v následující statistice.
V letech 1948–1989, kdy zemi obývalo 9 milionů lidí, bylo z politických důvodů vězněno více než 200 tisíc osob, popraveno 248 a ve vězeňských zařízeních zemřelo přibližně 4 500 lidí.
Při pokusu o přechod československých hranic se Spolkovou republikou Německo bylo zastřeleno 145 lidí. Celkem při pokusech o překročení hranice na západ zahynulo různými způsoby nejméně 280 lidí.
Do táborů nucených prací bylo odsouzeno více než 20 tisíc lidí a do vojenských pracovních táborů internováno na 60 tisíc osob.
Do zahraničí tajně uprchlo více než 170 tisíc občanů Československa.
TIP:Byla to zvěrstva, popisuje badatelka tajnou operaci StB (DvTv) Jaké bylo pozadí pravděpodobně nejdrzejší provokace StB (Česká televize) Tajné akce Stb – Akce Kameny (Česká televize) Akce „Kámen“ – Všeruby 1948 (Václava Jandečková)
VÝSTAVA:Putovní výstava Falešné hranice. Akce KÁMEN
O utajované akci Kámen byly napsány knihy Kámen a Falešné hranice, a natočeny snímky Swingtime (2006) a Hranice (2006).
Tehdejší StB se údajně pro akci Kámen inspirovala u sovětské NKVD, jejíž agenti v poválečném Berlíně, převlečení do amerických uniforem zpovídali vojáky Rudé armády, kteří hodlali zběhnout a utéct ze stalinského Ruska.
Uprchlíci, ve víře, že jsou již v bezpečí západního sektoru, se často rozpovídali o tom, jaké názory mají jejich spolubojovníci či rodina a dodali také další materiály, které byly později použity k jejich trestnímu stíhání.
Článek byl naposledy upraven 14. 6. 2019
OPRAVA: Na úvodní fotografii jsou Jaroslav Hakr tajně vyfotografovaný s falešným americkým důstojníkem americké vojenské kontrarozvědky CIC v budově takzvaného Zámečku na Jalovém Dvoře v noci z 9. na 10. září 1951. V roli falešného důstojníka se badatelce Václavě Jandečkové (viz její kniha Falešné hranice) podařilo identifikovat spolupracovníka StB Otto Jirečka narozeného v roce 1924.
Telefonistce Vlastě Štěrbové bylo v době, kdy vyplňovala dotazník Stb, 19 let.
Mapa Československa je přetiskem mapy z článku Igora Lukeše.
Epoch Times lituje chyby.
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
Čtěte také:
Retrospektiva: Snahy o zákaz komunismu v ČR po roce 1989 dodnes – myšlenky a právní kroky (Proč?)
Kdo byl Svatopluk Potáč? Komunista, ekonom, poradce a jeden z „otců“ kupónové privatizace…
Rozhovor: Karel Franče – rozvoj satelitních systémů v české polistopadové demokracii a příběh společnosti ACS
Snahy o zákaz komunistické strany v ČR. Proč neuspěly a kdo jim po roce 1989 bránil
