Svatopluk Potáč, člen Ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ), člen výboru Státní plánovací komise, ředitel Státní banky československé, 1. května 1981. (Profimedia)
Svatopluk Potáč, člen Ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ), člen výboru Státní plánovací komise, ředitel Státní banky československé, 1. května 1981. (Profimedia)
Pohřbu Svatopluka Potáče v polovině září 2014 se zúčastnil bývalý český prezident Václav Klaus. Také jeden z nejbohatších Čechů Pavel Tykač. Přišel i někdejší generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) Milouš Jakeš spolu s bývalým šéfem Konsolidační agentury a členem bankovní rady České národní banky Pavlem Řežábkem a posledním předsedou Ústředního výboru Svazu socialistické mládeže Martinem Ulčákem, komentoval událost Petr Havlík, bývalý učitel, publicista a mluvčí Občanského fóra.

Takový seznam zástupců politické a podnikatelské moci strašnické krematorium do té doby pravděpodobně nezažilo. Neobvyklá událost ukazuje, že Svatopluk Potáč sehrál v historii České republiky významnou roli.

„Na poslední rozloučení se Svatoplukem Potáčem nepřišla žádná z dalších hlavních postav současného českého finančního sektoru, ač se většina z nich se zesnulým bankéřem velmi dobře znala, nebo je dokonce profesionálně vychovával. Zřejmě se obávali politických konsekvencí, neboť Potáč byl jako člen Ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) významným exponentem předlistopadového režimu,“ napsal pro lidovky.cz 13. září 2014 redaktor István Léko, který Potáče na fotografii pojmenoval, jako „dirigenta komunistického finančnictví”.

Okolo Svatopluka Potáče údajně vznikla, pro některé „tajemná“, skupina, která je obecně nazývána „Potáčovi kluci“.

Fotogalerie z pohřbu Svatopluka Potáče (13. září 2014)

(Nahoře) Bývalý český prezident Václav Klaus (vlevo) a někdejší generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) Milouš Jakeš (vpravo). (Dole zleva) Bývalý šéf Konsolidační agentury a člen bankovní rady České národní banky Pavel Řeřábek, Pavel Muzikář, český podnikatel (v pozadí), Robert Potáč, syn zesnulého Svatopluka Potáče. Pavel Tykač, jeden z nejbohatších Čechů, který zbohatl během kupónové privatizace. Martin Ulčák, poslední předseda Ústředního výboru Svazu socialistické mládeže. (Profimedia / Dan Materna)
(Nahoře) Bývalý český prezident Václav Klaus (vlevo) a někdejší generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) Milouš Jakeš (vpravo). (Dole zleva) Bývalý šéf Konsolidační agentury a člen bankovní rady České národní banky Pavel Řeřábek, Pavel Muzikář, český podnikatel (v pozadí), Robert Potáč, syn zesnulého Svatopluka Potáče. Pavel Tykač, jeden z nejbohatších Čechů, který zbohatl během kupónové privatizace. Martin Ulčák, poslední předseda Ústředního výboru Svazu socialistické mládeže. (Profimedia / Mafra / Dan Materna) FOTOGALERIE

Díky historii můžeme pochopit současnost

Ve spojení se jménem Svatopluka Potáče vyvstává několik otázek. Pro ty mladší - co to byla „Kupónová privatizace“, a dále jakou roli v ní sehrál Svatopluk Potáč nebo kdo to jsou vlastně oni „Potáčovi kluci“?

Abychom mohli pochopit a zhodnotit současnost, je dobré znát dobře a přesně historii. Mnohé věci se potom jeví srozumitelnější.

Takzvaná Kupónová privatizace měla za úkol převést ekonomiku České republiky a státní podniky z dob komunismu do nově vznikající demokracie. Mimo jiné vedla také ke vzniku několika velkých společností a bohatých jedinců. Někteří z nich jsou nazýváni „Potáčovi kluci“.

S osobou Svatopluka Potáče je spojována činnost společnosti Motoinvest, kterou vedli Aleš Tříska a Pavel Tykač.

Kdo jsou „Potáčovi kluci”

Například lidskoprávní projekt Voxpopuli.sk tuto skupinu popisuje následovně: „Potáčovi kluci se začali formovat již v roce 1984 na základě rozhodnutí vlády ČSSR a tehdejšího místopředsedy vlády ČSSR a šéfa Státní plánovací komise Svatopluka Potáče. Jejich úkolem bylo mimo jiné připravit přechod od socialismu ke kapitalismu a získat maximální ekonomickou, a následně politickou moc. Tyto osoby působí zejména v ekonomických, politických a bezpečnostních strukturách dodnes.”

Jiný nevládní projekt Mapování.cz uvádí konkrétní jména: „Právě Státní banka československá (SBČS) propojuje příběhy Václava Klause a Svatopluka Potáče. Znali se velmi dobře... Na konci roku 1989 oznámil odcházející šéf SBČS Potáč, že jeho nástupcem bude Josef Tošovský. Mnohé to tehdy překvapilo... Tošovský se ve SBČS (později České národní bance) obklopil několika lidmi, kteří spolupracovali s StB - Jiří Bruk, Věra Nepimachová, Jaromír Zahradník.”

Mezi „Potáčovy hochy” se podle výše uvedených projektů počítají mnozí další: „Jan Dienstl, Pavel Tykač, autor kupónové privatizace Dušan Tříska, jeho bratr Aleš Tříska, Jiří Čadek, Ivan Fišer, Pavel Řežábek, Alojz Lorenc, Robert Potáč, Petr Kellner...”

Pokračování… (připravujeme)


Životopis Svatopluka Potáče

potac3
Svatopluk Potáč. (Profimedia)
Česká národní banka (ČNB) na svých stránkách zveřejnila životopis Svatopluka Potáče, který jsme pro potřeby tohoto článku zestručnili a použili také stručné životopisy zveřejněné na stránkách Lidovky.cz a Mapovani.cz.

Narozen 24. 3. 1925 v Tupci, zemřel 5. 9. 2014.

Byl to český ekonom, hospodářský a státní činitel. Původně vyučen elektromechanikem v Baťových závodech ve Zlíně, kde působil devět let jako kontrolor.

V roce 1951 absolvoval Ústřední dělnickou školu Státní banky československé (SBČS) a od roku 1952 byl zaměstnán ve SBČS jako vedoucí oddělení energetiky v odboru těžkého průmyslu.

V roce 1955 byl v SBČS jmenován ředitelem správy plánovací a ekonomické. Současně studoval na Vysoké škole ekonomické, oboru Finance a úvěr. Po dokončení studia v roce 1957 byl jmenován ministrem financí do funkce vrchního ředitele SBČS.

V letech 1964 až 1969 působil nejprve jako náměstek generálního ředitele a v letech 1969 až 1971 jako generální ředitel SBČS.

V letech 1981–1988 byl členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) a zastával pozici předsedy Státní plánovací komise a místopředsedy vlády ČSSR. Byl také poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění.

Po sametové revoluci v roce 1989 se podílel na kupónové privatizaci. V roce 1990 odešel na vlastní žádost do důchodu, aby se následně věnoval poradenské činnosti, jako poradce Pavla Tykače, dnes jednoho z nejbohatších Čechů a jeho společníka Aleše Třísky, bratra Dušana Třísky – spolutora kupónové privatizace.

Tříska a Tykač vedli společnost Motoinvest. Tykač z kupónové privatizace podle Mapovani.cz vyšel s desítkami miliard korun na svém kontě.

Zdroj: Lidovky.cz, ČNB, Mapovani.cz


Pokud nám chcete sdělit jakékoliv související informace, prosíme kontaktujte nás zde.

Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.



Knižná série: Jak přízrak komunismu vládne našemu světu: Kapitola pátá – Infiltrace Západu (1. část)

Jak přízrak komunismu vládne našemu světu: Kapitola pátá – Infiltrace Západu (1. část) Fabiánská společnost vyvinula strategii „prostupování“, s níž využívá mezer v politice, podnikání a občanské společnosti, aby postupně zaváděla socialismus. Fabiánská společnost aktivity svých členů přímo nevymezuje, ale povzbuzuje je, aby propagovali socialistické cíle tím, že vstoupí do příhodných organizací a vetřou se do přízně důležitých osob, jako jsou ministři vlád, asistenti vysokých vládních představitelů, průmyslníci, děkani univerzit nebo vedoucí představitelé církví.  Více zde...