Spojené státy pokračují v upevňování svého domácího polovodičového průmyslu. Nákupy strojů pro výrobu počítačových čipů americkými firmami z Tchaj-wanu vzrostly v březnu na rekordní úroveň.
Agentura Bloomberg s odvoláním na údaje tchajwanského ministerstva financí informovala, že Tchaj-wan, největší světový výrobce vyspělých polovodičových čipů, zaznamenal minulý měsíc oproti stejnému období minulého roku nárůst vývozu strojů na výrobu čipů do Spojených států o 42,6 % v celkové hodnotě rekordních 71,3 milionu amerických dolarů.
Naopak, v době napjatých vztahů s Pekingem vývoz Tchaj-wanu do pevninské Číny klesl o 33,7 procenta, což je trend jdoucí už devátý měsíc v řadě, protože napětí ve vztazích s Pekingem se zvýšilo.
Strategické obavy z potenciálního napadení ostrova, který si čínský komunistický režim nárokuje, přiměly americké představitele ke krokům směřujícím k přesunu vyspělého vybavení pro výrobu čipů do Spojených států.
Pandemie covidu-19 také odhalila závislost Západu na čipech z východní Asie, a značný nedostatek komponentů způsobil zastavení výroby po celém světě, způsobil zpomalení průmyslové výroby a poškodil světovou ekonomiku.
Továrny na čipy v USA
Společnost TSMC postaví v Arizoně dva výrobní závody za 12 miliard dolarů, za podpory státních dotací a místní vlády.
Společnost v roce 2020 oznámila plány na výstavbu prvního výrobního závodu, který by měl být plně funkční do roku 2024 a zpočátku bude vyrábět 20 000 waferů relativně pokročilých 5nanometrových čipů měsíčně.
Druhý závod společnosti TSMC v Arizoně bude vyrábět pokročilejší 3nm čipy.
Bílý dům vyčlenil dotace ve výši 50 miliard dolarů prostřednictvím zákonů „CHIPS“ a „Science Act“ na podporu domácí výroby polovodičů. Společnost TSMC pravděpodobně díky tomu obdrží miliardové dotace.
Plány na výstavbu špičkových zařízení ve Spojených státech oznámily také společnosti Intel a jihokorejský Samsung.
Odříznutí komunistické Číny od citlivých technologií
Počínaje Trumpovou administrativou prosazuje americká vláda celosvětové snahy o omezení přístupu Číny k citlivým polovodičovým technologiím a nástrojům k jejich výrobě. A obzvláště u těch, které by mohly být využity ke špionážním a vojenským účelům.
Americkým dodavatelům, jako jsou Applied Materials Inc., Lam Research Corp. a KLA Corp. bylo zakázáno prodávat do Číny některé ze svých nejpokročilejších technologií.
V březnu nizozemská vláda souhlasila s tím, že Číně zabrání v přístupu k některým nejcitlivějším technologiím výroby čipů.
Minulý měsíc pak Japonsko souhlasilo se zavedením nových vývozních restrikcí 23 typů špičkových technologií pro výrobu čipů.
Po dlouhém váhání se připojují k iniciativě i ostatní evropské země. Německo i Velká Británie v posledních měsících zablokovaly převzetí společností vyrábějících čipy nebo jednotlivých továren čínskými společnostmi.
Peking si na tato omezení stěžuje s tím, že je ohrožena stabilita globálního dodavatelského řetězce a že odvolávání se na národní bezpečnosti je bezpředmětné.
Číňané zatím k odvetným opatřením vůči americkým technologickým společnostem přistupují jen velmi opatrně – pravděpodobně proto, aby nenarušili domácí průmysl, který vyrábí většinu světových chytrých telefonů, tabletů a další spotřební elektroniky.
Vůdce Komunistické strany Číny Si Ťin-pching však minulý měsíc ve svém projevu obvinil Spojené státy, že se snaží blokovat rozvoj Číny kampaní „omezování a potlačování“, a vyzval stranu, aby se „odvážila bojovat“.
Si nařídil své vládě, aby kladla velký důraz na výrobu vyspělejších počítačových čipů, které se používají ve všem – od chytrých telefonů až po stíhačky.
Čína má sice i vlastní výrobu, ale může vyrábět pouze procesory nižší třídy používané v automobilech a spotřebičích. Každoročně musí dovážet vyspělé čipy ze zahraničí v hodnotě více než 300 miliard dolarů. Nicméně, ve snaze získat globální dominanci investuje miliardy dolarů do rozvoje a do snížení potřeby dovozu ze zahraničí.
