Skupina sněmovních demokratů byla 27. dubna vykázána ze Senátu, když v horní komoře protestovala proti hlasování republikánů.
Na místo byl povolán vrchní představitel policejních složek Senátu, aby obnovil pořádek a vykázal protestující, mezi nimiž byly i demokratické kongresmanky Ayanna Pressleyová a Cori Bushová, které neměly oprávnění být na půdě Senátu.
Obě zmíněné patří mezi „squad“, progresivní „oddíl“, do kterého se řadí také další demokraté Alexandra Ocasio-Cortezová, Rashida Tlaibová, Ilhan Omarová a Jamaal Bowman.
Než byla Pressleyová vyhozena, popisovala ve videu (později sdíleném na Twitteru), proč se skupina chystala vstoupit do senátní síně.
„Genderová rovnost nemůže čekat. Neměla by na to být žádná lhůta,“ uvedla Pressleyová s odvoláním na rezoluci, která měla zrušit ratifikační lhůtu ústavního dodatku (o rovných právech, ERA), který Kongres schválil v dávné minulosti a kvůli němuž dodatek dosud nevstoupil v platnost.
„Zasloužíme si, aby byla rovnost pohlaví zakotvena v ústavě,“ dodala. „Jdeme tam, podíváme se na naše kolegy v Senátu a budeme požadovat, aby udělali správnou věc pro ženy této země.“
Bushová řekla, že když uvnitř probíhalo hlasování, jejich skupina byla „přímo před senátní komorou“.
„Takže Sněmovna stojí a říká Senátu: ‚Potřebujeme, aby se dnes ERA uskutečnil. ERA teď!“ řekla Bushová na videu.
V následném videu, které po jejich protestu sdílela demokratka Summer Leeová, kongresmanka vysvětlila, že skupina byla vykázána poté, co šla ze Sněmovny do Senátu a protestovala uvnitř horní komory.
V textu doprovázejícím video Leeová sdělila, že je „ostuda, že 100 let poté, co byl poprvé představen dodatek o rovných právech, stále bojujeme za rovnost pohlaví v naší ústavě“.
Po vykázání skupina demokratů ze Sněmovny reprezentantů skandovala: „Co chceme? ERA! Kdy ji chceme? Teď!“
Hlasování
Senát hlasoval o tom, zda zrušit lhůtu pro ratifikaci rezoluce navrhující ústavní dodatek, který by přiznal rovná zákonná práva všem občanům bez ohledu na pohlaví.
Návrh společné rezoluce (pdf) předložili v Senátu 24. ledna senátoři Ben Cardin (demokraté) a Lisa Murkowski (republikáni).
ERA byl návrh dodatku k Ústavě USA, který byl poprvé navržen v roce 1923 a schválen Kongresem v roce 1973. Jeho cílem bylo zaručit rovná zákonná práva všem americkým občanům bez ohledu na pohlaví. Podmínkou dodatku bylo, že musí být ratifikován do sedmi let.
V textu dodatku se uvádí: „Rovnost práv před zákonem nesmí být Spojenými státy ani žádným státem odepřena nebo omezena kvůli pohlaví.“
Po schválení Kongresem byl dodatek následně zaslán státům k ratifikaci. V termínu stanoveném Kongresem v roce 1978 se však dodatku nepodařilo získat potřebnou podporu tří čtvrtin států, a proto nebyl do ústavy doplněn.
Vzhledem k nedostatečnému času na splnění požadovaného počtu ratifikací Kongres odhlasoval prodloužení lhůty pro ratifikaci dodatku o rovných právech do 30. června 1982. I přes prodloužení však byl dodatek ratifikován až v roce 2020, kdy jej nakonec schválila Virginie. Lhůta pro ratifikaci dodatku ale již uplynula.
Společná rezoluce usilovala o zrušení lhůty pro ratifikaci ERA, což by umožnilo doplnění dodatku do ústavy, pokud jej kdykoli v budoucnu ratifikují tři čtvrtiny států.
Rezoluce však nedosáhla potřebného počtu 60 hlasů pro zařazení do rozpravy, přestože kromě 49 demokratů pro ni zvedly ruku i dvě republikánky.
Vůdce senátní většiny demokrat Chuck Schumer vyjádřil zklamání nad výsledkem, ale slíbil, že bude v boji pokračovat.
„Ženy jsou politicky napadány v mnoha ohledech, ať už jde o právo na volbu, zdravotní péči o ženy, diskriminaci nebo mnoho dalších věcí. Je nejvyšší čas, aby tomu všemu Amerika řekla ne,“ řekl Schumer.
Překlad a redakční úprava původní zprávy americké redakce: Juraj Skovajsa
