V sobotu v osm hodin ráno zemřela po několikaměsíční hospitalizaci paní Petra Banat, která se nechala pod tlakem vládních nařízení očkovat vakcínou společnosti Pfizer proti onemocnění covid-19. Po druhé dávce vakcíny se však její zdravotní stav začal prudce zhoršovat.
Neuroložka MUDr. Jaroslava Chlupová sdělila deníku The Epoch Times, že se o paní Banat dlouhodobě starala a čtyřikrát telefonicky kontaktovala asistentku poslance Vlastimila Válka na přelomu srpna a září 2021, protože se u ní v ordinaci objevily další podobné případy.
Zmiňovaní pacienti budí podle doktorky Chlupové podezření, že se jedná o závažné reakce na mRNA vakcíny určené proti onemocnění covid-19. Podle neuroložky neměl ministr Válek o schůzku zájem.
„Po druhé dávce mně během jednoho dne zmodraly nohy, udělaly se mi modřiny po celých nohách, jedna vedle druhé. Srpen jsem prožila v pořádku a ještě jsem chodívala hrát tenis. Na konci srpna už mi to vyráželo raketu z ruky a měla jsem necitlivé konečky prstů,“ vzpomínala Petra Banat začátkem roku 2023. (zdroj)
Poté jí neuroložka diagnostikovala amyotrofickou laterální sklerózu (ALS), porušení výživy svalů spojené s oblastí míchy. Jedná se o smrtelné onemocnění, které provází postupné ochabování svalů a následné udušení v důsledku kolapsu dýchacího systému.
Na konci prosince 2021 musela paní Banat zavřít svůj salón, během února 2022 jí velmi zeslábly nohy, od dubna k ní začala docházet pečovatelka.
Začátkem roku 2023 již trávila den na vozíku a pokoušela se udržet v co nejlepším stavu, začalo pro ní být obtížné i mluvení. Více o jejím příběhu naleznete zde.
Podle zdrojů deníku Epoch Times strávila poslední týdny v bolestech utlumovaných dávkami morfia. Zemřela v osm hodin ráno a zanechala za sebou níže publikovanou výpověď a výzvu k podrobnějšímu zkoumání negativních účinků nové mRNA technologie anticovidových vakcín.
Výpověď Petry Banat začátkem roku 2023
Další závažné případy, nikdo je nezkoumá
Neuroložka MUDr. Jaroslava Chlupová sdělila deníku The Epoch Times, že měla další tři pacienty se stejnou diagnózou, jakou měla paní Banat, která se u nich objevila po druhé dávce anticovidové mRNA vakcíny. Tito pacienti měli podle doktorky před očkováním problémy s imunitou.
„Za 20 let jsem viděla dva takové pacienty a teď během jednoho roku mám čtyři. Chtělo by to více zkoumat, ale nikdo to nedělá,“ říká doktorka Chlupová. „Objevilo se také mnoho dalších lidí se svalovou slabostí, někteří z nich museli být hospitalizováni.“
Doktorka Chlupová uvedla, že konzultovala případy s kolegou z pražské kliniky, kde rovněž mají pacienty s obdobnými problémy. Podle něho by prý bylo zajímavé o tom udělat studii se zvláštními klinickými jednotkami, ale nikdo takovou studii „neudělá“. Jméno lékaře nechtěla doktorka Chlupová zveřejnit.
Svědectví českých lékařů a jejich zkušeností s negativními účinky po očkování proti covidu-19 a taktéž zkušenosti pacientů dlouhodobě zveřejňuje projekt nazvaný Iniciativa 21. Jsou zde zkušenosti z porodnice, kliniky i z ordinace praktického lékaře nebo sdílení pacientů o křečích, bolestech hlavy, poruchách menstruace, poškozeních zraku, srdce a podobně. (zdroj)
Vlastimil Válek neměl o schůzku zájem
„Pokoušela jsem se třikrát spojit s poslancem Válkem a mluvit s ním o případech, ale ani jednou mě nepřijal,“ sdělila doktorka Chlupová v telefonickém rozhovoru s deníkem The Epoch Times. „Asistentka mi pokaždé sdělila, že je zaneprázdněn a nemá čas. Že to s ním probere a potom se ozve, ale nikdy se už neozvala a já jsem to po čtvrtém telefonátu vzdala.“
Deník Epoch Times požádal současného ministra Vlastimila Válka o komentář.
Dalším, koho kontaktovala, byl senátor (zde opět nechce jmenovat), který byl podle ní případy „udivený“ a „slíbil, že to bude řešit, ale nijak to neřešil“.
Přátelé paní Banat spustili dobročinnou sbírku na 850 tisíc korun, která jí měla pomoci zaplatit ošetřovatelskou a rehabilitační péči.
Hlášení nežádoucích účinků na SÚKL
Paní Banat chtěla nahlásit svůj případ na Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). „Tenkrát mi řekli, že pokud to nemám v lékařské zprávě potvrzené od doktora, nemůžu to hlásit, ale to bylo před rokem,“ sdělila paní Banat deníku The Epoch Times s odvoláním na prohlášení její neuroložky, kterou navštěvovala v Bohunicích.
MUDr. Jana Gandalovičová přitom upozorňuje, že ve skutečnosti může na SÚKL hlásit podezření na nežádoucí účinek každý pacient. (zdroj)
Přestože je podávání hlášení zákonnou povinností, není možné ji právně vymáhat, a jak sám SÚKL v minulosti uvedl, existuje v praxi velká podhlášenost nežádoucích účinků, která dosahuje až 95 %, což znamená, že se hlásí přibližně pouze 5 % z celého počtu nežádoucích účinků. (zdroj)
Praktický lékař MUDr. et Mgr. Jan Brodníček uvádí, že podle jeho zkušeností z praxe lékaři nežádoucí účinky očkování hlásí minimálně. „Specialisté to možná považují za úkol praktika a naopak. Představuje to administrativu navíc, nemají čas a neví, že SÚKL hlášení velmi zjednodušil.“
Pacienti a rodinní příslušníci podle doktora Brodníčka netuší, že mohou nežádoucí účinky hlásit sami. „Také se nezdůrazňuje, že není třeba prokazovat příčinnou souvislost, neboť se hlásí podezření,” dodává Brodníček.
Primář jednotky intenzivní péče MUDr. Emil Berta, Ph.D., k tématu dodává, že „lékaři nejsou nijak motivováni nežádoucí účinky hlásit. Jde sice o zákonnou povinnost, ale ta reálně není nijak vymáhána. Naopak, takové hlášení je pro často administrativou přetíženého lékaře jen další zátěží, která má logicky nižší prioritu než péče o pacienta a vedení zdravotnické dokumentace“.
SÚKL začátkem roku 2022 výrazně zjednodušil způsob hlášení nežádoucích účinků. Formulář hlášení pro SÚKL naleznete zde. Hlášení podezření na negativní účinky je velmi jednoduché a je zde vysvětlen postup a často kladené otázky. Elektronický formulář hlášení můžete vyplnit zde. Papírový formulář naleznete ke stažení zde a po vy plnění jej lze zaslat e-mailem, případně nahlásit telefonicky. Osobní údaje pacienta nejsou nutné, stačí jen datum narození a iniciály. V šesti snadných rychlých krocích se uvedou všechny údaje, celé vyplnění trvá pět minut u jednoduchého případu a asi deset u komplikovaného.
„Tečkované příběhy“
Paní Banat i doktorka Chlupová spolu s dalšími lékaři, experty a pacienty promlouvají v dokumentárním snímku projektu Svědomí národa, který nese název Tečkované příběhy po vzoru vládní kampaně „udělejme tečku za koronavirem“, v níž onu proklamovanou „tečku“ představovalo vpíchnutí vakcíny proti covidu-19.
„Právě jsme dokončili několikaměsíční práci na dokumentu Tečkované příběhy, kde jsme sbírali příběhy lidí postižených následky po očkování i výpovědi odborníků z různých oborů k tématu,“ sdělil deníku The Epoch Times režisér dokumentu Viktor Baroš v září 2022.
Film byl již zveřejněn na několika platformách jako faktografický dokument, který novinářským přístupem mapuje problematiku, o které se podle autorů snímku „mlčí“. Autoři chtěli snímkem „rozproudit diskuzi“ nad tématem negativních účinků vakcinace proti onemocnění covid-19.
„Vzhledem k tématu, které se týká celé naší společnosti, je naším přáním, aby dokument vidělo co nejvíce lidí,“ říká režisér Viktor Baroš. Autoři jsou si však vědomi potlačování této diskuse v celé řadě případů na platformách YouTube, Facebook a Twitter, a tak nabízejí snímek ke zhlédnutí on-line přímo na svých stránkách.
Podobný dokumentární snímek natočila německá právnička Viviane Fischerová, která je zakládající členkou mimoparlamentního výboru Corona-Ausschusses, který se věnuje „nezávislé, transparentní a na důkazech založené analýze“ vládou nařízených opatření během koronavirové krize.
Fischerová vytvořila téměř 90-minutový dokument nazvaný Očkovaní – Teď mluvíme my, v němž hovoří s německými občany, kteří po očkování vakcínou proti onemocnění covid-19 utrpěli značné zdravotní potíže.
