Radost z výroby krásných nebo užitečných věcí se násobí, když vyrábíme věci pro druhé. Vlastnoručně vyrobené věci vám mohou zlepšit náladu a přinést užitek ostatním. Rukodělná tvorba užitečných nebo krásných věcí, zejména je-li určena pro druhé, přináší pocit naplnění a cílevědomosti.
Jakmile je projekt dokončen, uspokojení z pohledu na to, co jste vytvořili, ve vaší domácnosti, na talíři nebo v rukou milované osoby, překoná pomíjivé radosti. Mnozí z nás to po dokončení výrobku, například deky, jídla nebo obrazu, pociťují spíše instinktivně, neurologické a sociologické výzkumy však potvrzují, že použití rukou při výrobě věcí prospívá našemu tělu i mozku.
Vlastnoruční dílo
Podle Jamese Ottera, designéra dřevěných surfových prken a zakladatele firmy Otter Surfboards ve Velké Británii, je výroba „proces, kdy se vezme materiál a fyzicky se změní jeho forma nebo tvar, aby se vytvořilo něco nového, co má specifické použití nebo účel“.
Ve své knize „Do/Make: The Power of Your Own Two Hands“ (Udělej si to: Síla vašich vlastních rukou) Otter píše: „Nástroje, které potřebujete, abyste mohli začít vyrábět, už máte. Máte je přímo před sebou. Vaše ruce.“
Proces tvorby rozděluje do tří kroků: příprava, proces a síla. První zahrnuje rozhodnutí, co a jak vyrábět, a druhé dva zahrnují zdokonalování postupu a rozvíjení důvěry ve své schopnosti.
„Aktem tvoření znovu probouzíme své ruce a mysl, abychom se znovu spojili s krásou přírodního díla kolem nás,“ píše. Tvoření věcí nám „umožňuje zpomalit“, pomáhá nám zvýšit sebevědomí a vede nás k „hlubšímu pocitu smysluplnosti“.
Zdravotní přínosy
Výzkum zjistil, že vědomí propojenosti a smysluplnosti může mít i fyzické účinky. Podle britské skupiny Knit for Peace (Pleteme za mír) zjistila studie o pletení významnou souvislost mezi častým pletením a pocitem „klidu a štěstí“. Mezi 3 545 pletařkami, které se zúčastnily studie, ty, které pletly častěji, uváděly také lepší kognitivní funkce. Vědci došli k závěru, že pletení jakožto zručná a kreativní aktivita má „terapeutický potenciál“.
Organizace Knit for Peace rovněž uvádí, že pletení ve skupině má pozitivní vliv na zdraví, jako například nižší krevní tlak, snížení deprese a úzkosti a snížení chronické bolesti. Kromě toho zmírňuje osamělost a izolaci a zároveň zvyšuje pocit užitečnosti a začlenění do společnosti.
Kelly Lambertová, Ph.D., se při své profesi i ve svém životě setkala s léčivými účinky praktických koníčků. Jako profesorka behaviorální neurovědy a autorka knihy „Zbavte se deprese: Ruční přístup neurovědkyně k aktivování ozdravných sil vašeho mozku“ uvádí, že manuální činnost působí na místa v mozku, které jsou zodpovědné za negativní myšlení a emoční prázdnotu, jež provázejí depresi.
Sama Lambertová zjistila, že práce rukama, prostý úklid domu, jí pomáhá zbavit se depresí, které prožívala po smrti své matky. Vyvinula „teorii odměn za vynaložené úsilí“ jako přístup k léčbě deprese zaměřený na činnost. Objevila, že dosažení úspěchu prostřednictvím usilovné práce vysílá do jejího mozku zprávu, že „[její] úsilí může opět vést k žádoucím důsledkům“.
Hmatatelný odkaz
Projekt Knit for Peace začal jako projekt na získání příjmu pro vdovy z řad Hutuů a Tutsiů, oběti genocidy a občanské války ve Rwandě v roce 1994. Tyto ženy pletly školní svetry pro sirotky a britská organizace Charities Advisory Trust jim za to zaplatila tím, že získala finanční prostředky prostřednictvím uvedení projektu v katalogu Good Gifts, který tato organizace vydává.
„Díky pletení pro charitu se lidé cítí užitečnější a hodnotnější,“ uvádí organizace Knit for Peace. Jako koníček orientovaný na výrobek s hmatatelným, viditelným a užitečným výsledkem „vytváří uspokojení ze splněného úkolu a posiluje pocit, že je člověk schopný“.
Jiné koníčky než pletení, které také vytvářejí trvale hodnotné věci, například práce se dřevem, malování a další umělecká řemesla, také zanechávají hmatatelné rodinné dědictví, takže je starší lidé mohou považovat za obzvláště cenné.
Studie publikovaná v odborném časopise International Journal of Aging and Human Development ukázala, že „dlouhodobá účast na tvůrčích aktivitách má pro lidi středního a vyššího věku přínos, který může zlepšit jejich adaptaci na pozdější život“.
Studie rozdělila přínosy účasti na tvůrčích činnostech do čtyř hlavních témat: identita (pocit smysluplnosti plynoucí z tvůrčího koníčku), spiritualita (spojení s vesmírem prostřednictvím provozování koníčku), uklidnění (odbourávání stresu z práce) a uznání (pocit, že ostatní lidé uznávají a obdivují tvůrčí produkty a dovednosti spojené s jejich tvorbou).
Výzkumníci poznamenali, že „účast na tvůrčích činnostech může lidem pomoci odrazit se od ztrát v pozdním věku a poskytnout jim nové zdroje identity“. Vědci navrhují výuku a udržování tvůrčích dovedností jako jeden ze způsobů, jak zmírnit depresi a úzkost u dospělých středního a vyššího věku.
Doktoři Carrie a Alton Barronovi ve své knize The Creativity Cure (Kreativita jako lék) uvádějí, že každý člověk je schopen tvořivosti a štěstí. Doporučují „vzít štěstí do vlastních rukou“ tím, že se budete snažit najít si ten správný rukodělný koníček právě pro vás.
Objevit to, co vás baví dělat rukama, vám může zabrat nějaký čas, ale bude to čas dobře strávený. Pokud si nejste jisti, kde máte v oblasti ručních prací nadání, zkuste uvařit jednoduché jídlo, zasadit něco na zahrádce nebo do květináče na balkoně nebo vyrobit hračku ze stavebnice.
„Tvůrčí vyjádření prostřednictvím správné formy, formy, která je pro vás organická, vám přinese dobrý pocit a někdy dokonce i extázi,“ píší Barronovi.
Tak na co čekáte? Tvořte rukama, abyste prospěli sobě i ostatním, a zároveň po sobě zanechali svým blízkým nějakou hmatatelnou vzpomínku.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložila K. K.
