Podle Bílého domu zveřejnily Národní archivy (NARA) více než 99 procent utajovaných dokumentů týkajících se atentátu na prezidenta Johna F. Kennedyho v roce 1963.
Tisková mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová, která tuto zprávu sdělila 30. června na tiskovém brífinku, uvedla, že tento krok prokázal závazek Bidenovy administrativy k transparentnosti a odpovědnosti vlády.
„Výsledkem je, že více než 99 procent záznamů z této sbírky je nyní veřejně přístupných v Národním archivu. V souladu s prezidentovým pokynem bude Národní archiv celou sbírku digitalizovat, aby byla veřejnosti lépe přístupná.“
Dříve téhož dne prezident Joe Biden ve zprávě představitelům ministerstev a agentur prozradil, že NARA mu 1. května oznámila dokončení revize a požádala o další odklad zveřejnění některých redigovaných informací.
Biden archivům vyhověl a upřesnil, že uvedené informace budou zatím nadále redigovány, a požadoval, aby všechny informace, které lze zveřejnit, byly zveřejněny do 30. června.
Dodal, že budoucí přezkumy bude dle plánů pro transparentnost provádět Národní centrum pro odtajňování (NDC) působící pod NARA.
„Chráníme, co musíme“
Nová zveřejnění jsou výsledkem Bidenova nařízení z prosince 2022, aby příslušné agentury a ministerstva přezkoumaly zbývající redigované informace ve sbírce a zveřejnily všechny informace, „s výjimkou případů, kdy nejdůraznější možné důvody radí jinak“.
Mezi subjekty, které požádaly o odložení zveřejnění některých částí, patří CIA, FBI, ministerstvo zahraničí, ministerstvo obrany a samotná NARA.
NARA od prosince zveřejnila na svých internetových stránkách dalších 2 672 dokumentů v plném znění nebo s menším počtem redakcí.
„V Národním archivu věříme v důležitost transparentnosti vlády a dostupnosti informací,“ uvedla v prohlášení národní archivářka Colleen Shoganová. „Obětavá a puntičkářská práce, kterou dokončili zaměstnanci NARA a naši partneři a zainteresované agentury, je vynikající ukázkou toho, jak můžeme společně spolupracovat, abychom zajistili, že bude americkému lidu zpřístupněno maximální množství informací, a zároveň ochránili to, co musíme“.
„Jsem přesvědčena, že realizace těchto plánů NDC nabízí jasnou cestu vpřed pro transparentnost vůči veřejnosti a včasné uvolňování dalších informací podle okolností,“ dodala.
Co skrývají?
Ne všichni však sdílejí nadšení Shoganové.
Mezi těmi, kteří mají pochybnosti, je i Robert F. Kennedy mladší, synovec zesnulého 35. prezidenta a současný demokratický kandidát na prezidenta.
„Nejde o konspiraci – jde o transparentnost,“ napsal Kennedy v neděli na Twitteru a posteskl si nad „špatnou zprávou“, že prezident nechává některé záznamy utajené.
„Atentát se stal před 60 lety,“ dodal v dalším postu. „Jaká tajemství národní bezpečnosti by mohla být ohrožena? Co skrývají?“
Kennedy zmínil, že oznámení Bílého domu o odkladu je v rozporu se zákonem o záznamech atentátu na RFK z roku 1992 (pdf), podle něhož musí být každý takový záznam „zveřejněn v plném rozsahu a dostupný ve sbírce“ nejpozději do 25 let od data přijetí zákona.
Toto datum nastalo 26. října 2017. Zákon však obsahuje výjimku v případech, kdy prezident potvrdí, že další odklad je „nutný kvůli možné újmě na vojenské obraně, zpravodajským operacím, vymáhání práva nebo vedení zahraničních vztahů“ a tato újma je „tak závažná, že převažuje nad veřejným zájmem“.
Kennedy zdůraznil, že zveřejnění zbytku záznamů by pravděpodobně zvýšilo důvěru veřejnosti ve federální vládu, která je podle něj „na historickém minimu“.
Demokratický kandidát otevřeně řekl v květnu několika médiím svou teorii, že za vraždou jeho strýce stojí CIA.
„Existují drtivé důkazy, že se na jeho vraždě podílela CIA. Myslím, že v tuto chvíli je to nade vší pochybnost,“ řekl 7. května Johnu Catsimatidisovi v pořadu „Cats Roundtable“.
Následujícího dne Kennedy zopakoval toto obvinění v rozhovoru se Seanem Hannitym z Fox News a poukázal na „miliony stran dokumentů“, přepisů a výpovědí osob, které se v průběhu let k zapojení se do atentátu přihlásily.
Demokrat dodal, že teorie o zorganizovaní vraždy pomocí CIA byla také „prvním instinktem“ jeho otce, tehdejšího ministra spravedlnosti USA Roberta F. Kennedyho staršího.
„První telefonát, který můj otec uskutečnil poté, co mu J. Edgar Hoover oznámil, že jeho bratr byl zastřelen, byl telefonát referentovi CIA v Langley [Virginie] … a můj otec se zeptal: ‚Udělali to vaši lidé?‘.“
Kennedy uvedl, že jeho otec následně položil stejnou otázku tehdejšímu řediteli CIA Johnu McConemu a Enriquemu Ruiz-Williamsovi, kubánskému vůdci neúspěšné invaze v Zátoce sviní, kterou řídila CIA.
Necelých pět let po vraždě svého bratra byl Robert F. Kennedy starší 6. června 1968 zavražděn.
CIA dlouho popírala jakýkoli podíl na smrti 35. prezidenta.
Překlad a redakční úprava původní zprávy americké redakce: Juraj Skovajsa
