Zastánci konspirační teorie chemtrails věří, že na obloze v rámci tajného programu létají desítky letadel, které do ovzduší záměrně vypouští nebezpečné chemikálie.
Když upustíme od nepodložených konspirací a podíváme se na aktuální leteckou dopravu, objevíme, že na obloze po celém světě denně létá kolem sto tisíc letadel, které produkují množství spalin.
Nikoliv konspirační teoretici, ale renomované instituce, zkoumaly mikroskopické složení leteckých stop komerční či vojenské letecké dopravy a zjistili, že letecké motory vypouštějí do ovzduší řadu škodlivých nanočástic, které vznikají při spalování paliva a jeho různých syntetických přísad.
Tyto spaliny jsou nejenom škodlivé pro lidské tělo, ale ve velkém množství mohou ovlivňovat také počasí a klima velkých oblastí a celé planety.
Kondenzační stopy a nezanedbatelné množství nebezpečných látek
Výzkumy renomovaných institucí, například z univerzity MIT v Bostonu, americké NASA nebo z Vysoké technické školy ETH v Curychu potvrzují, že kromě vodní páry a oxidu uhličitého emitují letadla nebezpečné oxidy síry, dusíku, saze a uhlíkový prach. Vysoká škola ETH analyzovala složení těchto sazí a zjistila, že obsahují mimo jiné také nebezpečné nanočástice kovů, jakými jsou například baryum, chrom či hliník.
O jaké množství zplodin se jedná? David Keith, profesor z Harvardu a asi nejvýznamnější odborník na klimatické inženýrství nedávno uvedl, že každé komerční letadlo emituje do ovzduší v průměru asi 100 g oxidů síry za minutu. Podle britského BBC emituje letecká doprava prakticky stejné množství zplodin jako množství oxidu uhličitého (CO2).
Když si uvědomíme, že se ve světě spotřebuje denně kolem 350 milionů litrů leteckého paliva (a množství pravděpodobně bude vyšší kvůli obtížné inspekci a kontrole armád), ztuhne nám úsměv na tváři. Pro zajímavost, Spojené státy spotřebují polovinu z výše uvedeného celkového objemu.
Ve Velké Británii a dalších západních zemích je navíc stále povoleno používat v malých letadlech i olovnaté palivo. Například ve Spojených státech se v letadlech s pístovými motory ročně spotřebují stovky milionů galonů benzínu s obsahem tetraethylolova.
To má za následek únik přibližně půl miliónu kilogramů olova do životního prostředí. Malá letadla jsou tedy ve Spojených státech zodpovědná za dvě třetiny znečištění olovem.
V tomto kontextu je důležité zmínit, že pouhé 1 % světové populace způsobuje polovinu leteckých emisí. Touto skupinou jsou právě nejbohatší lidé světa, kteří využívají především malá soukromá letadla.
O zplodinách z letadel víme již přes půl století
Oficiální místa si problém s leteckými zplodinami určitě uvědomují. V roce 1958 si například zástupci turistického města Palm Springs v Kalifornii stěžovali na americké letectvo, že vytváří „nesnesitelný šedý závoj na obloze, který stíní slunečnímu svitu“. Začátkem sedmdesátých let americké státy Illinois a New Jersey dokonce zažalovaly letecké společnosti právě kvůli „znečištění ovzduší“. Bohužel všechny tyto a další snahy vyšly naprázdno.
Letecká biopaliva představují také mnohá rizika
Někteří možná navrhují, abychom problém vyřešili přechodem na jiný druh paliva, ale přejít například na takzvaná biopaliva není vůbec jednoduché.
V roce 2018 byly biosložky součástí asi čtyř miliard litrů leteckých paliv. To je však zanedbatelné procento vzhledem k jejich roční globální spotřebě, která dosahuje sto a více miliard.
Nedávno vědci z britské Královské společnosti zjistili, že pro splnění cíle „nulových emisí“ oxidu uhličitého (CO2) z létání, by Velká Británie musela věnovat na produkci různých biosložek polovinu své zemědělské půdy.
Podle Rady pro výzkum a inovaci v letectví ACARE by se do roku 2040 podíl biosložek v leteckém palivu měl zvýšit až na čtyřicet procent. Je zde však další obrovský háček.
Biopaliva sice redukují oxid uhličitý či oxidy dusíku, ale asi se neobejdou bez přidání různých surfaktantů, nebezpečných nanočástic hliníku či uhlíkových nanotrubic. Zdraví škodlivých zplodin se tedy nezbavíme.
Je také třeba věnovat pozornost tomu, že nebezpečné nanočástice, které se nachází v ovzduší, jsou schopné proniknout do našich orgánů, a dokonce poškodit či přeprogramovat lidskou DNA. Což např. potvrdily studie odborníků kolem profesora Andrea Baccarelliho z Kolumbijské univerzity ve Spojených státech.
Letecké stopy ovlivňují počasí a klima
Je také důležité zdůraznit, že zplodiny z letadel přispívají k formování vysokých cirrových mraků a mohou mít zásadní vliv nejen na počasí (mimochodem počasí ovlivňujeme již přes půl století), ale také na klima. To potvrdily studie, které se realizovaly po teroristickém útoku 11. září 2001 a po výbuchu islandské sopky Eyjafjallajökull v roce 2010.
Obě události totiž paralyzovaly na nějakou dobu leteckou dopravu a vědci během výzkumů zaznamenali zásadní změny v teplotách a ve struktuře mraků.
Například cirrové mraky, které se zformovaly ze stopy jednoho výzkumného letadla zůstaly na obloze až 18 hodin a při jejich maximu dosáhly rozlohy přes 50 000 km.²
Vědci byli nuceni přiznat, že letecká doprava ovlivňuje klima a je zodpovědná za takzvané „náhodné“ klimatické inženýrství. To například sdělil i přední americký vědec z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), Chuck Long.
Vyvstává tedy otázka, jak moc ovlivnila doposud letecká doprava zdraví člověka a celkově naši planetu?
Geo-inženýrství a proč „vytloukat klín klínem“?
Nebezpečné zplodiny z komerčních a vojenských letadel jsou lehce prokazatelné a světové vlády by se tedy mohly zaměřit spíše na leteckou dopravu, než razit cestu dalšího aplikování geo-inženýrství v celosvětovém měřítku, k čemuž jsou vlády, EU, či OSN čím dál více nakloněné.
Možná bychom mohli pečlivěji zvážit dostupné vědecké poznatky o vlivu letecké dopravy na klima, než se pustíme do dalších „experimentů“ s klimatem a přírodou.
